Sloupek Kateřiny Lhotské: Co září dalo


			Sloupek Kateřiny Lhotské: Co září dalo

Září je měsícem pravdy. V jeho průběhu jsou totiž více než kdy jindy konfrontována očekávání pojišťoven z uvedení novinek v autopojištění s reakcemi klientů. Počet inovací je totiž v září vyšší než v jiné části roku. I když už není tento „inovační vrchol“ tak výrazný, jako býval dříve.

Proč zrovna v září? Nejspíš to souvisí s liberalizací trhu povinného ručení, kdy bylo po několik let právě toto období pro představení novinek tím nejvhodnějším. Největší části klientů se totiž blížilo výročí smlouvy připadající na přelom roku. Jak šel čas, tak se sice „novoroční špičky“ (tedy nikoliv ty alkoholové) postupně obrušovaly, ale tradice zůstala zachována. Jen novinky jsou méně inovativní než dřív. Kde má taky člověk pořád ty nápady brát.

Před měsícem jsme tu poměřovali náš trh s trhy ostatních členských zemí Visegrádské čtyřky. Nevyznělo to pro něj moc pozitivně. Tentokrát jsme se mohli srovnávat s Balkánem. Z pohledu intenzity růstu jsou na tom tamní trhy lépe než ten náš. Rostou však z nižší základny, odkud to jde obvykle snáze než ze základny vyšší. Takže porovnávání se s nimi nám toho zase až tolik neřeklo.


Mohlo by vás zajímat: Glosa Jaroslava Daňhela: ZDP aneb není všechno zlato, co se třpytí


Připravují se zákony pro roboty. Tedy jen pro ty „inteligentní“. Takže majitelé těch kuchyňských mohou být (zatím) v klidu. Za jednání „inteligentního robota“ má být odpovědný jeho provozovatel, který bude muset mít pro tento účel sjednané povinné pojištění. Jeho rozsah a ani další podrobnosti nejsou sice zatím známy, ale zdá se, že se tu otevírá další příležitost pro pojišťovny. I když… Vzhledem k absenci dostatečně kvalitních historických dat, na jejichž základě lze nějaké riziko újmy způsobené „inteligentním robotem“ vůbec modelovat, se z této příležitosti může také lehce stát noční můra.

Němci neznají „InsurTech“. Na první pohled to vypadá jako překvapivá informace, ale ono je to v podstatě logické. Ti, co se zajímají o „Tech“ jsou spíše mladší lidé, které ovšem nějaké pojištění vůbec natankuje. A ti, co už mají nějaký ten pátek odžito, a mají tak díky svým zkušenostem odpovědnější přístup k životu, se sice zajímají o to „Insur“ o něco více, ale zase si nekecnou na zadek z každého „Tech“. Jinak řečeno – o každou část „Insur-Tech“ se zajímají jiní lidé a málokoho interesuje obojí.


Mohlo by vás zajímat: Deset let od krize. Jak se připravit na tu příští?


Téma pojistných podvodů je živé i v dalekém Nepálu. Tam se místní podvodníci rozhodli pustit žilou pojišťovnám a přesvědčují turisty a horolezce zdolávající nejvyšší hory světa, aby je při sebemenších zdravotních potížích kontaktovali. Oni pak zařídí transport a ošetření ve „správném“ zdravotnickém zařízení. Obé je pochopitelně řádně předraženo. Vzhledem k tomu, že v současnosti připomíná Mount Everest spíše Václavák, kde se na vrchol táhne fronta jak za bolševika na banány, není problém nějaké ty fyzicky indisponované „kaštany“ najít. Možná to tam provozuje nějaký bývalý „crash hunter“ vypoklonkovaný z Česka poté, co mu u nás v této oblasti počala kvésti pšenka poněkud méně bohatá.

A co zajímavého se stalo v září před stovkami let? V září 1618 zahájilo protestantské vojsko obléhání v té době katolické Plzně. Šlo o nejvýznamnější šarvátku v období mezi pražskou defenestrací a bitvou na Bílé hoře. Město po dvou měsících padlo. Ovšem v době, kdy potřebovali protestanté každého vojáka právě v bitvě na Bíle hoře, si generál Mansfeld spolu se svými pluky válel šunky ještě v Plzni. Ze které ho císařská armáda stejně nakonec o něco později vypoklonkovala. A třicetileté vzájemné vraždění se rozjelo ve velkém… 

Kateřina Lhotská
vedoucí oddělení analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.
člen Finanční akademie Zlaté koruny

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články