Na horách je totiž hafo lyžařů, a to znamená hafo úrazů. Ovšem nejspíš jen část z nich je dobře pojištěno. A v nížinách toho bílého posílení moc nebylo, a tak je otázkou, aby to nedostihlo v létě zemědělce a ti nestáli v létě před pojišťovnami frontu kvůli plnění v souvislosti se suchem. No ještě, že se toho zase tolik nesjednává.
Tak prý bude zase krize. Alespoň si to prý myslí generální ředitelé velkých světových firem. To, že nějaká krize dříve či později přijde, je nad slunce jasné. Takže žádné velké moudro z pánů generálních ředitelů zase nevypadlo. Ostatně něco podobného do nás hustí různí „experti“ už delší dobu. Trochu tím připomínají meteorology předpovídající každý den déšť a vítězoslavně volající „my to říkali“, když konečně zaprší.
Mohlo by vás zajímat: ESET varuje: Nástroj pro překládání textů cílil na klienty bank v Česku
Copak ovšem odpoví evropští a světoví lídři, až se „příští krize zeptá, co udělali od té minulé pro to, aby neměla takový dopad“. Jejich reakce jsou předvídatelné. Ničeho jiného, než prázdných řečí se totiž nejspíš nedočkáme. Jak moc se snažili vytvářet předpoklady pro její lepší zvládnutí totiž ilustrují například veřejné rozpočtů jižních států eurozóny. Pravda, od poslední krize sice ke změně došlo. Ovšem jen v tom smyslu, že rozpočty jsou nyní v mizernější kondici než před lety. Tak to holt dopadá, když političtí lídři místo podstatných věcí řeší jak „poručit větru a dešti“, nebo jak spolehlivěji podrazit ekonomice nohy zeleným šílenstvím.
Evropský parlament podpořil nové standardy bezpečnosti vozidel. Jde o instalaci automatických systémů, které mají zabránit nehodám, nebo alespoň zmírnit jejich následky. Do vozidel se budou dávat i „černé skříňky“, které zaznamenají jejich jízdní data před nehodou. Doufejme, že zůstane jen u toho, protože obdobná zařízení instalovaná do letadel zaznamenávají i hovory. To by si pak člověk nemohl při setkání s nějakým svéráznějším účastníkem silničního provozu ani ulevit…
Mohlo by vás zajímat: Přestupky v 2018: Překročení rychlosti, nepřipoutání se, používání mobilu
Také se řeší otázka autonomních vozidel. To je pro pojišťovny velmi zajímavé téma, a to hned ze dvou hledisek. Jednak z pohledu odpovědnosti za škody (újmy), které se provozem takového vozidla způsobí. Tedy jestli půjde za provozovatelem, nebo za výrobcem. Což v přeneseném slova smyslu znamená, zda bude nadále existovat pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, nebo zda se změní na „pojištění odpovědnosti z výroby vozidla“.
A to druhé hledisko? V podstatě něco obdobného. Zda v případě, že vozidlo havaruje, půjde takto vzniklá škoda za jeho vlastníkem, nebo půjde o zavinění výrobcem i v tomto případě. A tedy zda pojištění pro případ havárie bude existovat i pro autonomní vozidla, nebo zda nebude také zaměněno za zmiňované „pojištění odpovědnosti z výroby vozidla“. Pokud by to tak bylo, co by asi na vlastníkovi vozidla zůstalo za rizika, na které by si mohl sjednávat pojištění sám? Maximálně tak nějaký ten živel, okus, asi i skla a možná lepší asistence. Kvůli tomu se ale asi před pojišťovnami fronty tvořit nebudou…
Mohlo by vás zajímat: Úrokové sazby ČNB: (ne)porostou?
A ještě drobné doplnění předminulého sloupku. Když jsem psala o opatrném optimismu z vývoje trhu, tak jsem nevzala do úvahy fakt, že byl možná mírně ovlivněn převzetím pojistného kmene AIG pojišťovny (nečlena ČAP) pojišťovnou Colonnade (členem ČAP). Bohužel z dostupných údajů nelze poznat ani to, kdy přesně k tomuto převodu došlo (podle některých indicií už v roce 2017, ale je otázkou, zda šlo jen o převzetí faktické, nebo i formální), ani jaký objem ročního pojistného to vlastně obnáší. Pokud by k formálnímu převodu došlo až v roce 2018, tak by to samozřejmě mělo vliv jak na výsledek celého trhu, tak i trhu v neživotě a také na vývoj v pojištění podnikatelů. Jak by ovšem byl velký, nelze bez přesnějších údajů ani odhadovat. A tak ani nevíme, jestli nám výsledky za rok 2018 mohou vlévat do žil optimismus opatrný, nebo o něco opatrnější.
A co náš historický seriál? 25. února 1919 byla uzákoněna koruna jako československá měna. Takže je tu s námi už plných sto let. A to přes všechny otřesy včetně oddělení české a slovenské koruny po rozdělení Československa. Tak ať nám vydrží ještě alespoň další stovku…
Kateřina Lhotská
vedoucí oddělení analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.
člen Finanční akademie Zlaté koruny
Komentáře
Přidat komentář