Švýcarsko: Důchodová reforma neprošla


			Švýcarsko: Důchodová reforma neprošla
5.1.2018 Spektrum, Zahraničí

Ve většině evropských zemí je důchodový systém pod tlakem. Roste počet důchodců, zvyšuje se doba dožití a k tomu přistupují nízké úrokové sazby. Proto se hledají cesty, jak systém reformovat. Ukazuje se, že jen ideje nestačí. Naprosto zásadní je docílit potřebný konsensus všech zainteresovaných stran. A ten nedávno chyběl ve Švýcarsku.

Podle zprávy uveřejněné na portálu ZEIT online dne 24. září 2017 první důchodová reforma po 20 letech v referendu ztroskotala. K částečnému financování penzijních pokladen na základě zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH) řekla většina kantonů NE. Po příslušném přepočtu se ukázalo, že asi 53 % švýcarských občanů hlasovalo NE. Důchodová reforma by byla schválena, kdyby se alespoň polovina kantonů vyslovila pro zvýšení DPH. Negativní výsledek hlasování znamenal konec i pro jiná opatření navrhovaná v důchodové reformě.

Reforma počítala s tím, že věk odchodu do důchodu se u žen zvedne na 65 let, tedy na stejnou úroveň jako u mužů. Vláda chtěla zvýšit DPH o 0,3 %, aby byly získány zdroje na dofinancování penzijních pokladen. Odvody z mezd na penze, invaliditu a ztrátu na výdělku, které financují z poloviny zaměstnavatelé a z poloviny zaměstnanci, se měly zvýšit z 10,25 % na 10,55 %. 


Mohlo by vás zajímat: Německo: V prodeji se dostali makléři před banky


Největší švýcarská strana – Konzervativní lidová strana – reformu odmítla jako „drahý levicový projekt“. Proti byla také třetí největší strana – liberální FDP. Přitom parlament na jaře 2017 reformu těsnou většinou schválil. Podle konzervativní lidové strany nebyla reforma dostatečná. Hlavně se ale tato strana bránila návrhu, aby základní důchod vzrostl o 70 CHF. Tím by se podle ní poškodilo celkové financování penzí.

Podle některých odborníků, například Martina Elinga, profesora managementu pojišťovnictví na univerzitě v St. Gallenu, je švýcarský důchodový systém například ve srovnání s Německem v celkem komfortní pozici. Funkční je totiž druhý důchodový pilíř, který byl spuštěn v roce 1985. Na pojistném se povinně podílejí 50 % zaměstnavatelé a 50 % zaměstnanci. Výše odvodu stoupá s věkem a naposledy činila 18 % ze mzdy.


Mohlo by vás zajímat: Podíl jednodenní chirurgie v Rakousku roste


Díky prvnímu a druhému pilíři pak mohou důchodci dosáhnout až na 60 % své poslední mzdy. Prof. Eling je názoru, že povinné spoření ve druhém pilíři potřebuje i Německo. Na tomto místě je vhodné dodat, že asi nejen Německo. Na druhé straně připouští, že ve Švýcarsku neexistuje žádný příspěvek zaměstnavatele na zdravotní pojištění a každý člen rodiny musí mít sjednáno individuální pojištění.

Minimální měsíční důchod z prvního pilíře při maximálním počtu let, kdy bylo placeno pojistné, dosahuje ve Švýcarsku 1175 CHF (asi 1000 eur) a nejvyšší důchod pak 2350 CHF. Z druhého pilíře dostává důchodce, který měl příjem střední úrovně, dodatečně okolo 1600 CHF. Je třeba však zohlednit, že životní náklady ve Švýcarsku jsou mnohem vyšší než například v Německu.

 

Zdroj: ZEIT online

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

Související články