Aon: Jak na služební cesty v době postcovidové?

Náhled na služební cesty se v mnohém odlišuje od minulosti. Při jejich aktuálním hodnocení jsou v centru pozornosti témata jako udržitelnost, politické nepokoje a náklady. Současně přicházejí ke slovu i témata jako je bezpečnost, zdraví a rovnováha zaměstnanců. Ta jsou nyní jednou z největších výzev při vysílání zaměstnanců do ciziny. To vše se dá shrnout tak, že zaměstnavatelé musí včas reagovat na to, aby si zajistily mezinárodní pracovní uplatnění pro své talenty a vytýčily svoji vlastní mezinárodní politiku.

Mohlo by vás zajímat: Swiss Re Institute: Jaký bude vývoj světového pojišťovnictví v období 2022–2023?

Ingo Trosiner, vedoucí sféry mezinárodní mobility lidí ve společnosti Aon je toho mínění, že obzvláště koronavirová pandemie přispěla k větší udržitelnosti zahraničních služebních cest: „Pokud srovnáme současné množství služebních cest do ciziny a také přístup k nim ze strany firem, vidíme, že došlo ke zcela novému nastavení hodnocení. Faktory jako náklady, zdraví a pohoda zaměstnanců, ale také posuzování aktuální situace v zemi, kam jsou vysíláni, budou do budoucna rozhodovat o tom, zda je taková cesta považovaná za nezbytnou, což přinese správnější rozhodnutí. Tím neříkám, že služební cesty jsou už překonané, protože stále v nejrůznějších oblastech představují přidanou hodnotu. Ale všichni jsme si vědomi skutečnosti, že svět už není v důsledku globální pandemie covidu 19 ten samý svět jako před ní. Zaměstnavatelé rozpoznali výhody distanční práce a hodlají tuto formu i nadále nabízet. V neposlední řadě proto, že tak lépe zajistí pro své zaměstnance rovnováhu pracovního a rodinného života, což se pozitivně projevuje v jejich odolnosti, motivaci a loajalitě. Současně je však zapotřebí, aby se firmy nezaměřovaly pouze na přednosti home office, nýbrž musí formulovat i konkrétní strategii, jak zacházet s novými výzvami a právními předpisy. To je na konci třeba srozumitelně předat jejich zaměstnancům.“

Zahraniční služební cesty na rozcestí

Poté, co v roce 2020 a v prvním pololetí 2021 prakticky utichlo jakékoli cestování, v druhé půli minulého roku došlo zase k oživení zahraničních služebních cest. Nicméně hodnocení služebních cest do ciziny ze strany podniků prodělalo změnu a vyznívá nyní nově: největší výzvy při vysílání pracovníků do zahraničí představují bezpečnost (75 %), a také jejich pohoda a zdraví (60 %). Dalšími faktory v hodnocení jsou schopnost spolupráce s vyslanými zaměstnanci a jejich poučení (36,2 %) nebo dodržení zákonů a předpisů (31,9 %). Všechny tyto vlivy byly uváděny často jako rozhodující důvody pro to, zda se vyslání do zahraničí nebo služební cesta do ciziny uskuteční. Emise CO₂ naproti tomu byly až na konci s podílem 15 %.

Mohlo by vás zajímat: Pojištění závažných onemocnění a jejich rating

Mnozí zaměstnavatelé nyní kladou důraz na kvalitu namísto kvantity. Podniky pátrají spíše po lokálních talentech, takže zatím nelze očekávat stoupající počty vyslaných zaměstnanců do zahraničí. Jako vhodná alternativa slouží i mezinárodní distanční spolupráce, není-li potřebná kvalifikovaná síla na místě k dispozici.

V loňském roce se k zahraničním služebním cestám vrátili zejména pracovníci v obchodě (66 %) a v managementu (65 %). Přitom v popředí zájmu cestujících byly především péče o stávající kontakty a vztahy a důvěra založená na osobním setkání. Průřezově je na prvním místě zájem o ROI: skutečná hodnota pro firmu, měřitelný užitek a možnost prokázat tento užitek interně v okruhu zainteresovaných kolegů jsou nejdůležitějšími kritérii při posuzování bodů pro a proti u služebních cest do ciziny. Rozhodující je navíc i zájem, aby služební cesta vždy splňovala vyšší nároky na svědomitost a přípravu, například s ohledem na dodržení lokálních zákonů a předpisů, jakož i s ohledem na zajištění bezpečnosti, zdraví a pohody zaměstnance.

Mezinárodní distanční spolupráce kvete

Mezinárodní práce přináší firmě vedle již vyjmenovaných výzev nastolení i dalších témat, jimiž se zaměstnavatel musí nutně při vysílání nebo zahraničních služebních cestách svých pracovníků zabývat. Sem patří například dodržování pracovněprávních předpisů (54,6 %), sociální pojištění (51,5 %) a daňová problematika (49,5 %). Přesto je ale realita taková, že 40 % podniků nabízejících nějakou formu mezinárodní vzdálené práce nemá žádné směrnice nebo instrukce pro tyto oblasti. Každý špatný postup v přeshraniční spolupráci v zahraničí však může mít enormní následky.

Mohlo by vás zajímat: Pojistná telematika a ochrana soukromí. Kde jsou hranice?

Výše uvedené podmínky vysvětlují do velké míry rozhodnutí podniků nahradit vysílání pracovníků do zahraničí mezinárodní prací na dálku. Téměř 60 % dotázaných zaměstnavatelů ve studii uvedlo, že distanční práce je v jejich firmě opcí. To je z pohledu potřeb mnoha lidí komfortní možnost, protože chtějí pracovat flexibilně z jakéhokoli místa na světě, spojovat dovolenou a práci mimo kancelář a být více nablízku svým rodinám. Distanční práce může být i řešením pro získání a udržení naléhavě potřebných expertů a talentů.

Výsledky zprávy se zakládají na dotazování více než 200 podniků na celém světě. K rozpoznání trendů v této oblasti mezinárodních služebních cest a vysílání byly porovnávány výsledky ankety se závěry reportu 2021. Kompletní shrnutí je dostupné na vyžádání u společnosti Aon.