Bankovní dům Erste Bank der österreichischen Sparkassen zveřejnil před nedávnem svoji čtvrtletní Prognózu úspor a půjček. Spolupracoval na ní s výzkumnou agenturou Integral. V prosinci loňského roku se uskutečnilo 1 000 rozhovorů s respondenty; studie je reprezentativní pro rakouskou populaci nad 14 let.
Většina chce spořit a investovat
Uložit nějaké peníze plánuje podle analýzy v nadcházejících 12 měsících (kalendářní rok 2022) 81 % dotázaných. O čtvrtletí dříve to byli přesně 4 respondenti z 5. Žádné velké rozdíly mezi pohlavími nebyly zjištěny (82 % mužů a 81 % žen hodlá šetřit nebo investovat).
Mohlo by vás zajímat: Martin Podávka: Jak InsurTech ovlivní pojišťovnictví?
Jinak je tomu z pohledu věku oslovených. Zatímco 87 % z nich ve věku 14-29 let chce peníze odkládat nebo investovat, v segmentu nad 50 let je to jen 77 %. Výrazně nadprůměrně jsou zastoupeny osoby s vyšším vzděláním (SŠ nebo VŠ: 89 %) a produktivní osoby (88 %). Bez překvapení je porovnání podle výše příjmu: 86 % lidí s čistým příjmem na domácnost nad 2 000 EUR chce něco uspořit, zatímco u osob s příjmem pod touto hranicí je to „jen“ 73 %.
Vkladní knížky a spořící účty stále vedou
I nadále jsou nejoblíbenějšími formami, jak naložit s úsporami, vkladní knížky a vkladové účty nebo karty. Více než polovina dotázaných chce peníze deponovat právě tímto způsobem (57 %). Na druhém místě zůstalo stavební spoření (38 %). Obě formy spoření nicméně během posledních 3 let ztratily: koncem roku 2018 preferovalo vkladní knížky, účty a karty ještě 65 % a stavební spoření 49 %.
Naopak vzestupná tendence byla zaznamenána u dalších vkladových forem: životní pojištění (koncem roku 2021 na úrovni 34 %; +4 %) a u penzijního připojištění (30 %; + 4 %). Podle Erste Bank profitují tyto možnosti z rostoucího povědomí o nezbytnosti zabezpečit se na postproduktivní období nebo na nepříznivé časy. Stále rostoucí inflační tlaky vedou ale také k tomu, že se lidé čím dál více soustředí na investování do cenných papírů. Váha této volby Rakušanů vzrostla na 34 % (+ 4 %). V anketě byly přípustné i vícenásobné odpovědi.
Mohlo by vás zajímat: Ivan Špirakus: Nastává éra deglobalizace společnosti
Výše plánovaných úspor roste
Zatímco průměrná plánovaná výše úspory na nadcházejících 12 měsíců byla ještě před rokem na úrovni 4 800 EUR, v posledním kvartálu 2021 vzrostla na 5 900 EUR, což představuje přírůstek 23 %. Většina dotázaných uvedla, že plánuje ušetřit mezi 2 001 až 10 000 EUR. 8 % respondentů má vyšší ambice a chce uspořit nebo investovat volných 10 001 až 50 000 EUR. 2 % oslovených si troufá dát stranou ještě vyšší sumu než 50 000 EUR. Nicméně více než třetina respondentů (38 %) neuvedla žádnou částku.
I když meziročně výše zamýšlených rezerv vzrostla, v minulosti už byly plánované úspory ještě vyšší: na počátku roku 2018 lidé chtěli odložit stranou 6 400 EUR a ve 3. čtvrtletí 2019 částku 6 000 EUR.
Mohlo by vás zajímat: ČAP Insurance talk: U mikrofonu Alexandros Dardas
Úspory se budou hodit na nově pořizované věci
V rámci roku 2022 plánuje třetina respondentů (34 %) nějakou větší investici na pořízení důležitých statků, jako jsou například koupě domu nebo koupě auta. To znamená o 5 % větší skupinu osob než před rokem. Největší nákupy chystá věková skupina do 29 let (43 % z nich). Financovat je hodlají Rakušané převážně z úspor (87 %); 16 % si je pořídí na bankovní půjčku nebo na půjčku ze stavebního spoření. 7 % respondentů spoléhá na pomoc s financováním od přátel, známých nebo příbuzných. Ty osoby, které plánují financovat nově pořizované věci bankovním úvěrem nebo půjčkou ze stavebního spoření, chtějí získat úvěr v průměrné výši 99 300 EUR (loni: 107 100 EUR).
Komentáře
Přidat komentář