Projevilo se, že všeobecně měly ženy v evropské sedmadvacítce (Velká Británie zůstala už vně společenství) v roce 2018 o 29,5 % nižší příjem v penzi než muži. Do statistik byly zahrnuty osoby ve věku od 65 let. Jako příjmy z penzí byly vedle příjmu ze sociálního zabezpečení (starobní důchod) zohledněny i soukromé penze z připojištění.
I když rozdíl je stále propastný, za poslední roky se ho přesto podařilo o něco snížit: v roce 2010 činil rozdíl průměru v rámci EU ještě 33,9 %. Od té doby se kontinuálně snižuje. Mezera se nejvíce zaplnila v Řecku, Dánsku, Belgii, Slovinsku a ve Francii. Naproti tomu v sedmi zemích se rozdíl prohloubil. Stalo se tak třeba na Maltě, v Lotyšsku a v Chorvatsku.
Mohlo by vás zajímat: Pandemie a pojištění. Těžce kalkulovatelné riziko
Největší rozdíl panuje v Lucembursku, kde dostávají ženy v průměru o 43,3 % méně než mužské protějšky. Na druhém místě v nerovnosti je zmíněná Malta, a ta se dále prohlubuje. V roce 2018 pobíraly důchodkyně na tomto ostrově o 42,3 % méně. Následují Nizozemí a Rakousko (39,6, resp. 38,7 %).
V žádném ze sledovaných států neberou ženy vyšší penzi než muži. Velmi blízko rovnováze je Estonsko, kde ženy braly před dvěma lety jen o 1,1 % méně než pánové na penzi. Jednociferný rozdíl ještě vykazují Dánsko a Slovensko. Česká republika je podle těchto statistik čtvrtou nejvíce rovnostářskou zemí: rozdíl mezi pohlavími v penzi činí „jen“ 13 %. Samozřejmě vliv hraje i délka doby strávené v zaměstnání a podíl kratších úvazků. Ty v mnoha zemích mají vliv na pozdější výši penzí. To je patrné například v sousedním Rakousku.
Komentáře
Přidat komentář