Pistolnický duel s názvem Brexit započal. O co se hraje?

Evropská unie musí postupovat v souladu s primárním právem a zejména respektovat čl. 50 Smlouvy o EU. Podle jeho ustanovení musí EU sjednat a uzavřít se Spojeným královstvím dohodu o podmínkách vystoupení, s přihlédnutím k rámci budoucích vztahů Spojeného království s EU. To znamená, že podmínky vystoupení jsou nepochybně širší pojem, než je finanční vyrovnání, a že nelze úplně abstrahovat od podoby budoucích vztahů.

Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Je to sice dražší, ale zato…

Priorit je na obou stranách pochopitelně více. Podívejme se na ty nejdůležitější. Čeho se budou týkat?

Například práv na další pobyt 3,3 mil. občanů 27 členských států EU ve Spojeném království. Týká se to obzvláště 1,2 mil. Poláků. Kritickým bodem jednání bude volný pohyb osob podle platného evropského práva. Odmítnutí této svobody ze strany Spojeného království může mít za následek, že EU27 nebude moci učinit ústupky v jiných oblastech vzhledem k zájmům Polska, Bulharska a Rumunska na volném pohybu. Otázkou budou také práva na další pobyt Britů, především důchodců, usídlených v 27 členských státech EU.

Prioritou také bude možné celní společenství mezi EU27 a Spojeným královstvím. Toto řešení by mohlo zabránit například tomu, že britské exporty aut (např. Nissan, Bentley, RR, Mini) budou zatíženy zhruba 5% clem. Jednat se také bude o další platnosti společné zemědělské a rybářské politiky. Mnozí Britové by nejraději drželi rybářské flotily 27 členských států EU co nejdále od vlastních vod.

Mohlo by vás zajímat: Katastrofických událostí přibývá. Jaká je propojištěnost?   

Významnou také bude problematika svobody usazování a volného poskytování služeb v rámci sektoru finančních služeb. Pokud nedojde ke vzájemné dohodě v této záležitosti, lze aspoň doufat, že zůstane zachována regulatorní ekvivalence. Jinak by pojistitelé z členských států EU 27 nemohli zohlednit v Solventnosti II své závazky převedené přes „depo“ do zajištění ve Spojeném království. To by platilo především pro plánovanou předřadnou společnost Lloyd´s v Belgii, jež se jeví jako kapitálově poměrně slabá.

Důležitým bodem bude rovněž otázka plateb, jež by mělo Spojené království uhradit EU za vystoupení. EU odhaduje příslušnou částku na 60–100 miliard eur. Spojené království by mělo přispět na nepokryté penze zaměstnanců institucí EU a dostát svému souhlasu s finančním rámcem EU, z něhož vyplývají závazky vůči rozpočtu EU na nejbližší roky. Ve zmíněné částce jsou zahrnuty rovněž eventuální závazky ve výši 11,5 mld. EUR, zvláště garance ukrajinského státního dluhu. Na druhé straně je nutno započítat hodnotu britské 15% účasti na Evropské investiční bance, jež se může pohybovat mezi 20–40 miliard eur.

A na závěr také ještě zmiňme historicky složitou otázku hranic mezi Irskem a Severním Irskem. Například vytvoření celní hranice EU by mohlo vést k hospodářskému rozdělení ostrova a ohrožení míru. A to není jistě zdaleka vše. Uvidíme, co další vývoj kolem Brexitu přinese.