Počet horkých dní se v Německu od 50. let minulého století ztrojnásobil

Například v posledních deseti letech bylo evidováno napříč Německem v průměru ročně 11,1 horkých dní. To je skutečně třikrát více než v 50. letech minulého století. Od té doby přibylo v každém desetiletí v průměru 2,3 horkých dní. Jörg Asmussen, výkonný ředitel GDV, k tomu uvedl, že dynamický nárůst počtu horkých dní ukazuje na to, že změna klimatu zanechává v Německu zřetelné stopy.  

Mohlo by vás zajímat: Výsledky průzkumu pojistného trhu 2021: Spokojenost s pojišťovnami roste

Analýza Německé meteorologické služby dokládá, že v uplynulém desetiletí bylo nejvíce horkých dnů ve městě Speyer (Porýní – Falcko). Od 50. let minulého století stoupl jejich počet v tomto městě z 9,3 v průměru ročně na 23 v desetiletí po roce 2010. Druhé a třetí místo zaujala města Ludwigshafen na Rýně a Mannheim v průměru s 21,6 horkými dny ročně, a to v desetiletí po roce 2010. Nejméně horkých dnů nastalo ve městě Flensburg a v okrese Schleswig-Flensburg; jednalo se v průměru vždy o dva horké dny ročně.  

Horkých letních dnů přibývá od 80. let minulého století. Souvisí to především s tím, že v důsledku globálního oteplování se v Německu zvýšila průměrná teplota od počátku plošného měření teploty v roce 1881 o 1,6 stupňů Celsia. Je jasné, že pokud se nezbrzdí emise skleníkových plynů, tak je nutno počítat s tím, že počet horkých dnů bude dále narůstat.

Mohlo by vás zajímat: Šichtařová a Vavruša: Jak hasit požár povodní? Děti jsme pustili do jámy lvové

Důsledky toho klimatického vývoje jsou podle GDV dramatické. Vzrůstá nebezpečí úmrtí z důvodu vedra i nebezpečí sucha a lesních požárů. Zemědělcům se snižují výnosy, protože vysychá půda a je více škůdců, kteří ničí rostliny. Ale škody z veder jsou viditelné i jinde. Praská povrch dálnic, ohýbají se železniční koleje. Hrozí, že zmizí jezera a řeky a celé oblasti se přemění ve step. Může dojít k problémům se zásobováním vodou. Současně ovšem narůstá počet extrémních klimatických událostí, jako je silný déšť, což způsobuje katastrofální škody na budovách a infrastruktuře.  

Asmussen však částečně veřejnost uklidňuje. Škody prý zůstanou pojistitelné, jestliže se změny klimatu vyvolané člověkem omezí. Proto je nutno na důsledky změn klimatu reagovat a přizpůsobit se. Je třeba více prevence, aby se města, průmysl i domy staly odolnějšími a aby se tak omezily škody.