Rakousko: Jaké efekty přináší prodloužení výdělečné činnosti?

K těmto poznatkům dospěla studie uskutečněná Rakouským ústavem pro ekonomický výzkum (Wifo) na objednávku spolku Aktion Generationengerechtigkeit (Akce Generační spravedlnost). Analýza se snažila odhalit, jaké efekty přináší prodloužení výdělečné činnosti pro lidi samotné a pro státní rozpočet. „Ačkoli penzijní účet přináší výdělečně činným dobrou informaci o již nasbíraných nárocích na penzi, chybí tam údaje o možném dodatečném penzijním plnění v případě dalších výdělečných let,“ konstatoval vedoucí studie Thomas Url z Wifo. „V této studii poprvé odhadujeme potenciál zvýšení penze za předpokladu prodloužení produktivního období s výdělečnou činností.“

Mohlo by vás zajímat: ČAP: Češi se na silnicích necítí bezpečně. Viní z toho ostatní řidiče

Analýza zkoumala účinky rozdílných okamžiků nástupu do důchodu v rámci penzijního koridoru mezi 62. a 68. rokem života na výši individuální prvotní penze a na životní příjem, a to pro rozdílné modely pracovní kariéry, pro obě pohlaví a celkem 7 vybraných profesních skupin.

Hlavní výsledky

Koncem listopadu analytici přišli s výstupy studie, v nichž shrnuli nejpodstatnější závěry:

• Pozdější nástup do penze znamená podle očekávání vyšší první penzi. Doplňková roční prvotní penze kolísá mezi 100 až 200 EUR (14x ročně) ve vztahu k výdělku roku 2019 za každý rok pozdějšího odchodu do penze. Přitom nižší hodnoty se týkají profesních skupin s nižšími příjmy a plochým průběhem příjmů během života (prodej, osobní služby, řemeslné služby, obsluha strojů a zařízení nebo pomocné síly), zatímco vyšší hodnoty platí pro povolání s vyšším příjmem a strmějším průběhem příjmů během života (především pro technické a akademické odborné síly). Kancelářské profese jsou podle autorů studie někde mezitím.
• Zohlední-li se vyšší následné penze ve zbytku doby strávené v důchodu, navýší posun odchodu do důchodu ze 62 na 63 let celkový čistý příjem o 1,5 až 3,2 %. Konkrétní hodnota kolísá podle výše zmíněných profesních skupin. Ženy přitom díky vyššímu životnímu očekávání (delšímu dožití) profitují silněji.
• Saldo financování státu se zlepšuje při pozdějším nástupu do penze ve všech kalkulovaných případových situacích.

Mohlo by vás zajímat: Martin Žáček: Český pojistný trh je dobře založen a spolehlivě plní své funkce

Win-Win-Win situace

„Delší setrvání ve výdělečné fázi života rozšiřuje nabídku práce, ale přináší benefit i pro veřejné finance,“ konstatoval Gabriel Felbermayr, ředitel rakouského Wifo. Přes finanční pobídky jsou příjmy státu ze zdanění a sociálního pojištění v souhrnu vyšší než při časném nástupu do důchodu. Georg Feith z organizace Aktion Generationengerechtigkeit vidí v modelu pozdějšího nástupu do penze win-win-win situaci pro všechny: „Delší výdělečná činnost přináší lidem více peněz, pro stát menší náklady, a také vyšší spravedlnost mezi generacemi.“

Mohlo by vás zajímat: Martin Žáček: Český pojistný trh je dobře založen a spolehlivě plní své funkce

„Sociální politika nespočívá jen v rozdělování peněz, nýbrž i z budování povědomí o závazcích,“ připomněl na okraj studie Walter Pöltner, bývalý předseda Komise pro zabezpečení ve stáří. „Jasné informace, kolik to přinese každý měsíc navíc na penzi, pokud člověk déle pracuje, by mohlo u mnohých vést ke změně myšlení.“

Detaily ke studii jsou ke stažení ZDE.