Osoby ve věku nad 60 let a lidé s nižším vzděláním jsou bojácnější než ostatní sociální skupiny. Z hlediska panujícího trendu ale tento pocit obav výrazně sílí: za poslední tři dekády asi o 9 %.
Relativní většina Rakušanů si nepřeje bezpodmínečně být na světě do 150 let (i když by si podrželi vitalitu a sílu). Třetina respondentů si u této otázky promýšlí okolnosti takového dlouhého stárnutí a odpovědnosti. Více než čtvrtina by naopak takový horizont uvítala a ráda by slavila i 150. narozeniny. Toto naladění je patrné především u mladších lidí a mužů. Posledně jmenovaný fenomén je zajímavý, vezmeme-li v úvahu, že muži se obecně dožívají nižšího věku než ženy.
Napínavý závěr: zatímco v roce 1974 ještě téměř polovina populace pociťovala jako žádoucí takto dlouhé dožití, nyní je to asi o 20 % méně. A k tomu o 13 % vzrostl podíl těch, kteří se rovnou vyjadřují, že je lepší nežít tak dlouho (1974: 25 %, 2019: 38 %).Rakouská populace je stále starší a stále více žije ve městech. Každý v této společnosti získává pravidelně průběžně „hodiny života navíc“. A ty se sčítají… Podle Statistik Austria (2017) je průměrný věk dožití v Rakousku u žen 83,9 a u mužů 79,3 roku.
Mohlo by vás zajímat: Hedvábná stezka 2.0: Mapfre kooperuje s China Re na nových investičních projektech
V Silicon Valley a i jinde v inovativních výzkumných laboratořích se bádá nad prodloužením aktuálního životního očekávání. Byly učiněny úspěšné kroky k potírání nebezpečných chorob, jako jsou Alzheimer nebo rakovina. Klíčová otázka věku neobsahuje totiž jen číslo – počet roků, ale také v jaké zdravotní kondici je vysokého věku možno dosáhnout a prožít ho. A to platí aktuálně nejen fyzicky, ale také psychicky.
Dvě otázky z let 1974 a 1989 byly vybrány a během května 2019 empiricky zkoumány. Kromě výše zmíněných závěrů se ukázalo, že v nejstarší skupině populace (ve věku nad 60 let) hledí 27 % vstříc dalšímu stárnutí s obavami. Všeobecně strach posílil: v roce 1989 o něm mluvilo 13 % oslovených, letos už 22 %. Tento trend může mít více příčin: na jedné straně se množí diagnózy starých lidí, jako je Alzheimer apod., na druhé straně celkově populace více než před 30 lety zažívá těžkosti starší skupiny obyvatel vzhledem k jejich zastoupení. Přirozeně přispívá k celkové náladě a vnímání současná dosud nepříliš dobře řešená situace v oblasti péče a ošetřování starých osob.
Komentáře
Přidat komentář