ČAP k daňovému balíčku: Trest za obezřetnost pocítí pojišťovny i klienti


			ČAP k daňovému balíčku: Trest za obezřetnost pocítí pojišťovny i klienti

Hlasování v Poslanecké sněmovně skončilo schválením návrhu zákona o změnách ve zdanění technických rezerv pojišťoven. Poslanecká sněmovna nereagovala na doporučení rozpočtového výboru vyloučit ze zdanění rezervy na životní pojištění. Jaká je reakce České asociace pojišťoven?

„Výsledek hlasování v Poslanecké sněmovně o zdanění technických rezerv bereme na vědomí, ale mrzí nás, že ministerstvo financí nijak nereagovalo na naše četné argumenty k úpravám tohoto, dle našeho názoru, špatného návrhu,“  říká Jan Matoušek, výkonný ředitel České asociace pojišťoven, a dodává: „Byli jsme vždy přesvědčeni, že stát chce pojišťovny, které jsou dobře vybavené kapitálem a mají bezpečné rezervy, a že nebude riskovat odolnost sektoru kvůli krátkodobé spotřebě v rozpočtu. Vláda si ale nakonec předem vybere a utratí prostředky, které by byly stejně z větší části zdaněné v budoucnu, navíc tím vědomě snižuje daňové příjmy dalších vlád. Je to určitý signál pro naše akcionáře.“


Mohlo by vás zajímat: Změna zdanění rezerv prošla třetím čtením. Byl porušen zákon?


Pojišťovny se také důrazně ohrazují proti argumentu, že mají neodůvodněné daňové výhody. Jan Matoušek k tomu říká: „Pojišťovny nemají a ani nemohou mít pro tvorbu rezerv stejná pravidla, jako ostatní podnikatelské subjekty, protože se jedná o závazky vůči jejich klientům, nikoliv odložené peníze, jak je tomu u ostatních podnikatelů, “ a dále uvádí: „Systém účtování o rezervách je celoevropský, je regulován příslušnou směrnicí 91/974/EHS, ale i českým zákonem a vyhláškou. Pro pojišťovny nevzniká žádná výhoda, naopak, po případném přijetí návrhu zákona by byly proti ostatním sektorům znevýhodněny, protože například nemohou účtovat o výnosech příštích období. Nová pravidla u životního pojištění dokonce budou znamenat předem zdanění budoucích zisků, kterých pojišťovna ani nemusí dosáhnout. Podobé pravidlo neplatí v žádném jiném podnikání.“

Pojišťovny nemohou přijmout argument o vylobbované výjimce, který je dáván do souvislosti s úpravou zdanění v roce 1999. Změna v roce 1999 se nikdy netýkala životního ppojištění. U životních pojistek byly rezervy vždy plně daňově uznatelné. Navíc, za posledních 15 let tvořily pojišťovny u neživotního pojištění rezervy v souladu s limity, které platily i před rokem 1999.


Mohlo by vás zajímat: Martin Rotkovský: Hybatelem vývoje životního pojištění je demografie


V souvislosti se zdaněním rezerv na životní pojištění, tedy peněz připravených pro výplaty klientů, tak pojišťovny očekávají, že dojde k poklesu výnosů z těchto prostředků, které jsou připisovány klientovi. Pokud jde o důsledky pro neživotní pojištění, Jan Matoušek uvádí: „Pokud by nastaly v budoucnu velké přírodní katastrofy, jako byly povodně v roce 2002, pojišťovny budou muset na nastalé škody vytvářet rezervy. Důsledkem nových pravidel by tedy bylo, že část takových rezerv v řádu desítek miliard stát nově zdaní a vydělá tak na neštěstí svých občanů.“

Pojišťovny věří, že se Senát bude námitkami vážně zabývat a vytvoří se ještě prostor pro vysvětlení dopadů na klienty a nápravu těch nejhorších z nich. Případně, že bude možné znovuotevření diskuse o jiné pomoci pro řešení podfinancované oblasti dostupného bydlení a sociálních služeb, spadající do působnosti státu a samospráv, tedy modelu, který funguje v sousedních zemích a bylo by možné ho snadno použít i v České republice.

Reakce MF: Objektivnější pravidla daňové uznatelnosti technických rezerv pojišťoven

V souladu s programovým prohlášením vlády z června 2018 upravuje balíček také uznatelnost rezerv pojišťoven. Programové prohlášení vlády jasně uvádí, že daňově uznatelné technické rezervy budou nově vázány na pravidla obsažená v evropské směrnici Solvency II. Tento systém je odolnější vůči případnému nadhodnocování ze strany poplatníků, neboť výši takto stanovených technických rezerv může pojišťovna ovlivňovat výrazně méně než u stávajícího postupu, který vychází ze zákona o účetnictví. Jedná se tedy o dlouhodobě avizovaný, jasně zdůvodněný a s pojišťovnami konzultovaný krok.

Cílem je kalkulovat výši technických rezerv pojišťoven pro účely zákona o daních z příjmů podle objektivnějších pravidel. Nová metoda dle směrnice Solventnost II, resp. podle zákona o pojišťovnictví využívá propracovaný objektivní systém, jenž plně respektuje specifičnost pojistného trhu. Současná metoda na základě zákona o účetnictví je subjektivnější, neboť reflektuje účetní zásadu opatrnosti a poplatník tak může tvorbu rezerv z různých důvodů nadhodnocovat. Nová úprava tedy nastavuje objektivnější prostředí mezi poplatníky.


Mohlo by vás zajímat: Kupní síla průměrného Čecha se zvýšila o 1000 Kč měsíčně


„Dáváme tím do pořádku jedno vylobbované privilegium. Dnes mají pojišťovny určitou volnost v tom, jakou metodu si zvolí při vytváření daňově uznatelných rezerv a o kolik si tak sníží základ daně v určitém období. To jim dává prostor k daňové optimalizaci skrze odkládání zdanění, který nemá žádný jiný sektor. Odstraněním této nesystémové ‚sektorové daňové výjimky‘ pojišťovny přiblížíme podmínkám, ve kterých podnikají ostatní korporace z jiných odvětví naší ekonomiky,“ vysvětluje Alena Schillerová.

V této souvislosti je potřeba zdůraznit, že Ministerstvo financí neurčuje, v jaké výši mají pojišťovny účetní technické rezervy tvořit. Pouze vybírá ze dvou způsobů výpočtu ten, který bude vhodnější a objektivnější pro daňové účely.


Mohlo by vás zajímat: Česká národní banka reaguje na ZDPZ: Částky uvedené v eurech


Nejedná se o nové zdanění technických rezerv pojišťoven, ale pouze o změnu metody stanovení výše jejich daňové uznatelnosti, a to objektivnějším způsobem. Podstatou tvorby a daňové uznatelnosti rezerv je časový posun vykázání a daňové uznatelnosti nákladů, resp. daňových výdajů, a to k dřívějšímu okamžiku, než ve kterém takový náklad skutečně vznikne. Změna daňové uznatelnosti rezerv je tedy neutrální z hlediska celkové výše daně za všechna období, pro která je daná rezerva tvořena, protože daňově uznatelné jsou ve výsledku pouze skutečně vzniklé výdaje.

Vzhledem k tomu, že je tento záměr veřejně znám už od června 2018, předpokládaná účinnost by měla nastat v roce 2020 a související fiskální efekt se poprvé projeví až v roce 2021, přičemž návrh počítá s rozložením dopadu této změny až do roku 2022, jedná se téměř o 4 roky, které měly pojišťovny na přípravu. „V této souvislosti bych také ráda připomněla, že už v dnešní době pojišťovny počítají výši rezerv podle způsobu Solvency II, a to pro regulatorní účely. Takže o novou administrativní zátěž se skutečně nejedná,“ podotýká ministryně financí.

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

Související články