Eurovolby a nová Evropská komise
Rok 2019 byl z hlediska vývoje na evropské úrovni významný v několika rovinách. Důležitým faktorem, který ovlivnil vyjednávání ve věci legislativních návrhů, byly volby do Evropského parlamentu. Ještě před květnovými volbami se institucím podařilo najít shodu při revizi ESAs. Následně bylo přijato nařízení (EU) 2019/2175, kterým se mění celá řada nařízení; pro pojišťovnictví byly nejvíce relevantní nařízení (EU) č. 1094/2010, o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění). Před volbami se instituce shodly na konečném znění nařízení 2019/1238/EU, o panevropském osobním penzijním produktu, který bude přímo aplikovatelný od srpna 2021. Základní rámec předpisu bude doplněn o sekundární legislativu (RTS, ITS, delegované akty), jejíž znění bude známo v roce 2020.
Mohlo by vás zajímat: EIOPA: Opce k pojištění pro případ pandemie
Po volbách do Evropského parlamentu zůstávají nejpočetnějšími skupinami navzdory ztrátě velkého počtu křesel frakce liberálů (EPP) a sociálních demokratů (SD). V historii poprvé jsou místopředsedy zároveň dva ze 14 českých europoslanců: Dita Charanzová (frakce RE) a Marcel Kolaja (frakce zelených). V reakci na výsledky voleb do Evropského parlamentu ČAP otevřela komunikační kanál s některými českými europoslanci s cílem propojování národních a evropských zájmů na poli evropských institucí a představení výzev a priorit českého pojistného trhu. V obecné rovině ČAP upozornila na značnou regulatorní zátěž, navýšení informační povinnosti pod rouškou ochrany spotřebitele a na téma kvality evropské legislativy a její implementace. Klíčoví čeští europoslanci a europoslankyně pro pojišťovnictví zasedají v ECON a IMCO. Jedná se o místopředsedu ECON Luďka Niedermayera, Ondřeje Kovaříka (ECON), Ditu Charanzovou (IMCO), Marcela Kolaju (IMCO), Hynka Blaška (IMCO) a Kateřinu Konečnou (IMCO). Za zmínku také stojí Výbor pro právní záležitosti, který projednával návrh směrnice o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů, tzv. „směrnice k hromadným žalobám“; členem je např. Jiří Pospíšil. Tento byl nakonec přijat v půlce roku 2020.
Po eurovolbách byla předsedkyní Evropské komise zvolena Ursula von der Leyenová, která v počátku svého mandátu prezentovala nový green deal 1, jehož primárním cílem je dovést evropský kontinent ke klimatické neutralitě do roku 2050. Mezi hlavní priority Evropské komise patří tedy udržitelné finance, environmentální agenda a udržitelnost obecně, která se stane součástí každé politiky. Konkrétní kroky Evropská komise specifikuje v pracovním programu pro rok 2020. Důraz Evropské komise bude také kladen na oblast digitalizace – rozvoj jednotného digitálního trhu a zvyšování konkurenceschopnosti EU v této oblasti. I podle vyjádření Ursuly von der Leyenové lze přepokládat horizontální legislativní přístup ve věcech umělé inteligence a kybernetické bezpečnosti, která je dle názoru Evropské komise u finančního sektoru potenciálním cílem kybernetických útoků. V kontextu vnímání dat jako nového „zlata“ Evropská komise plánuje posoudit možnosti jejich využití a přiměřeně oblast regulovat.
Mohlo by vás zajímat: Poslanci chtějí prodloužit termín pro složení nových pojišťovacích zkoušek
Digitální legislativní návrhy v roce 2019
Předchozí Evropská komise svou digitální iniciativu započala publikací Etických pokynů pro zajištění důvěryhodnosti umělé inteligence, jež dál slouží jako podklad pro navazující aktivitu legislativní povahy. Dále došlo k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady 2019/881, o Agentuře EU pro kybernetickou bezpečnost, o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií a o zrušení nařízení (EU) č. 526/2013 (akt o kybernetické bezpečnosti). Hlavním smyslem tohoto předpisu je zvýšení úrovně kybernetické bezpečnosti a odolnosti a posílení důvěry v jednotný digitální trh EU. Kromě toho přijala Rada EU právní rámec pro sankční opatření vůči kybernetickým útokům, jež znamenají externí hrozbu pro členské státy EU. Na jeho základě budou poprvé moct být uloženy sankce vůči fyzickým i právnickým osobám, které jsou zodpovědné za kybernetické útoky nebo pokusy o ně, poskytly finanční, materiální či technickou podporu nebo byly účastny jiným způsobem. Agendu nových technologií a digitalizace dávají do popředí taktéž ESAs; např. EIOPA vytvořila Expertní skupinu pro digitální etiku a věnuje se cloud outsourcingu.
Udržitelné finance
Udržitelná Evropa 2030 je jednou z priorit předchozí i stávající Evropské komise. Ta v rámci diskuze o udržitelné Evropě 2030 zveřejnila v lednu 2019 dokument zdůrazňující závazek EU splnit cíle udržitelného rozvoje OSN a závazky pařížské dohody o změně klimatu. Diskuzní dokument nabízí scénáře, jak příslušné cíle do roku 2030 co nejlépe splnit a jak k tomu může přispět svým dílem EU. Evropská komise poukazuje na nutnost zapojit ke splnění cílů i soukromý sektor, a to prostřednictvím investičního plánu pro Evropu. Agenda udržitelných financí je proto prioritou také pro IE, z důvodu přímého dopadu této regulace na pojišťovnictví.
V roce 2019, po roce od uveřejnění Akčního plánu 2018 pro udržitelné financování, stihla Evropská komise dosáhnout konkrétních výsledků ve většině z 10 cílů. ČAP a IE se soustředily především na vývoj legislativního balíčku ke klasifikaci udržitelných investic neboli taxonomii a ke zveřejňování ESG kritérií u investičních produktů neboli nařízení disclosure.
V rámci končícího mandátu předchozího Evropského parlamentu se instituce dne 7. března 2019 shodly na návrhu nařízení o zveřejňování informací ohledně udržitelných investic a rizik týkajících se udržitelnosti. Nařízení 2019/2088 se bude týkat pojistných produktů s investiční složkou, např. investičního životního pojištění, penzijního připojištění, pojistného investičního poradenství a individuální správy portfolií. Pojišťovny budou u těchto produktů informovat o postupu začlenění faktorů udržitelnosti ESG a jejich rizik v investiční a poradenské činnosti. Rozsah a způsob informování budou upřesněny v level 2 legislativě v průběhu roku 2020.
Mohlo by vás zajímat: Výroční zprava ČAP: Předepsané pojistné členů dosáhlo 137 mld. Kč
K návrhu nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování (taxonomie) probíhaly v roce 2019 jednání v Radě EU poté, co se k návrhu vyjádřil Evropský parlament dne 11. března 2019. Primárním cílem taxonomie je definovat kritéria pro určení toho, zda lze ekonomickou činnost kvalifikovat jako (environmentálně) „udržitelnou“. Živé diskuze se např. vedly k rozsahu působnosti jen na finanční produkty, které se dají považovat za udržitelné. Tzn. že investiční produkt, který není jinak navázaný na udržitelnost, by nemusel vykazovat míru udržitelnosti. Dne 18. prosince 2019 Výbor stálých zástupců schválil politickou dohodu2, která byla formálně přijata Radou EU a Evropským parlament v roce 2020. Nařízení bude na technické úrovni doplněno sekundárními předpisy; bude se jednat o delegovaný akt k mitigaci klimatických změn a adaptaci na ně (do konce roku 2020, aplikovatelný od 31. prosince 2021) a delegovaný akt k dalším environmentálním cílům (do konce roku 2021, aplikovatelný od 31. prosince 2022).
Dalším pro pojišťovny zajímavým okruhem jsou tzv. „ekoznačky“. Evropská komise chce v této oblasti umožnit retailovým investorům získat důvěryhodný label potvrzený externím subjektem, nastavit regulaci tak, aby každý „udržitelný“ finanční produkt měl tzv. „ekoznačku“, a rozšířit tak zelený label na PRIIPs a ostatní finanční produkty retailových investorů. V průběhu roku 2019 prozatím probíhaly jen veřejné konzultace, není ale vyloučené, že Evropská komise přistoupí k legislativním návrhům v rámci nové strategie k udržitelným financím.
V neposlední řadě ČAP sledovala přesah udržitelných financí do technických doporučení (RTS) k zakotvení faktorů udržitelnosti do IDD a Solventnosti II. Jejich konečné znění bude známé v roce 2020.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: „Houmofisová“ sociální abstinence
GDPR
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (GDPR), bylo již druhým rokem účinné, praxe a výklad se však nadále vyvíjely v návaznosti na pokyny publikované ze strany EDPB. Pokyny sice nejsou závazné povahy, ale výrazně ovlivňují praxi i výklad nejenom ze strany národních dozorových úřadů. Z tohoto důvodu ČAP aktivně pracovala na textu Samoregulační standardy ČAP k uplatňování obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) v pojišťovnictví, který nastavuje samoregulační pravidla ochrany osobních údajů pro pojišťovny. Dokument byl dlouhodobě vytvářen pracovní skupinou GDPR, která flexibilně reagovala na výkladové požadavky národního dozorového úřadu (ÚOOÚ) i WP29 (a následně EDPB). Účinnosti Samoregulační standardy nabyly ke dni schválení prezidiem ČAP, tj. k 4. dubnu 2019. Vzhledem k dynamicky se vyvíjecímu výkladu i praxi byla nedlouho poté započata jejich pravidelná revize. Dále byla ČAP prostřednictvím IE v oblasti GDPR aktivní během veřejných konzultací určených k připomínkování jednotlivých pokynů.
Z důvodu kompatibility GDPR a návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady EU o respektování soukromého života, o ochraně osobních údajů, o elektronických komunikacích a o zrušení směrnice 2002/58/ES (ePrivacy) byl předmětem zájmu ČAP i legislativní vývoj v této věci. K finalizaci textu návrhu nařízení však v roce 2019 nedošlo, a tak zůstává jeho podoba nadále otevřena.
Mohlo by vás zajímat: Evropští pojistitelé v době pandemie: Jaké jsou dopady?
Hromadné žaloby
V oblasti ochrany spotřebitele se zformovala zásadní aktivita navazující na legislativní balíček Nová politika pro spotřebitele. Její součástí byl návrh směrnice o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů. Složitý vývoj návrhu ČAP monitorovala samostatně i v kontextu návrhu vnitrostátního zákona upravujícího institut hromadných žalob. Jak již bylo naznačeno výše, po dvou letech komplikovaných vyjednávání došlo dne 22. června 2020 k nalezení domluvy evropských institucí v této věci. Text byl následně schválen během jednání Výboru stálých zástupců dne 30. června 2020. Výsledkem je směrnice minimálně harmonizační povahy se silnou mírou diskrece pro členské státy. Směrnice obsahuje rozdílnou úpravu domácích a přeshraničních nezávislých subjektů, které budou před soudy zastupovat spotřebitele; financování těchto neziskových subjektů třetí stranou je povolené, ale za zpřísněných podmínek (např. absence konkurenčního boje). Směrnice po členských státech také vyžaduje, aby zavedly zásadu, podle níž nese náklady ten, kdo prohrál.
Změna směrnice o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II)
V roce 2019 byly přijaty dvě významné novelizace legislativního rámce Solventnost II. První souvisí s revizí ESAs. Zaprvé směrnice (EU) 2019/2177, kterou se mění směrnice 2009/138/ES (Solventnost II), mění jednu z podmínek pro úpravu koeficientu volatility u bezrizikových úrokových měr pro každou příslušnou zemi. Zadruhé revize ESAs stanovuje povinnost orgánů dohledu informovat EIOPA o žádostech týkajících se používání nebo změny interního modelu pojišťovny nebo zajišťovny. V neposlední řadě směrnice 2019/2177 inovuje spolupráci mezi dohledovými orgány v otázce volného pohybu služeb. V případě selhání v praxi některých pojišťoven nabízejících služby v jiné členské zemi se upravuje oznamovací činnost dohledového orgánu domovského státu. Revize ESAs také zavedla funkci platforem pro spolupráci, které budou sloužit k výměně informací a ke spolupráci mezi orgány dohledu a EIOPA v souvislosti s provozováním přeshraniční pojišťovací činnosti.
Mohlo by vás zajímat: Nevyjasněné okolnosti otravy řeky Bečvy
Přezkum 2018 směrnice Solventnost II 2009/138/ES byl zakončen v březnu 2019 novelizací nařízení (EU) 2015/35, kterým se doplňuje směrnice o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu. Nařízení Evropské komise zveřejněné dne 18. června 2019 v Úředním věstníku EU zohlednilo připomínky Rady EU a subjektů pojistného trhu, a to především v oblasti realističtějších kritérií pro subjekty ve věci dlouhodobých akcií, dlouhodobého kapitálu a vstupu v platnost LAC DT k 1. lednu 2020. Nicméně pojišťovnický sektor, zaštítěný IE, poukazoval na to, že přezkum 2018 nevedl v oblasti rizikové přirážky ke snížení kapitálového požadavku, u kalibrace dlouhodobého kapitálu je pro většinu trhů stále příliš rigidní a stejně tak i vnitrostátní rozměr výnosové křivky není dostatečně flexibilní.
V roce 2019 se EIOPA již věnovala přezkumu Solventnosti II 2020, který byl zahájen zveřejněním oficiální žádosti Evropské komise vyzývající EIOPA k vypracování návrhu přezkumu v 19 oblastech, které je možné rozdělit následovně:
- přezkum dlouhodobých opatření (zaměřeno především na extrapolaci a úpravu volatility),
- potenciální zavedení nových regulačních nástrojů do Solventnosti II (především makroobezřetnostní dohled a oblast proporcionality, povinné garanční fondy),
- revize stávajícího rámce Solventnosti II (včetně SCR, reportování a zveřejňování).
Termín dodání legislativního návrhu byl sice stanoven na 30. června 2020, v důsledku koronavirové krize byl ale posunut o tři měsíce. První kolo veřejných konzultací k reportingu a garančním schématům bylo ukončeno dne 18. října 2019. ČAP připomínkovala společné stanovisko k reportingu a také se podílela na vypracování kompromisní pozice k návrhu EIOPA na zavedení povinných garančních fondů. EIOPA také v druhé vlně veřejných konzultací publikovala průzkum trhu zaměřený na reporting a zveřejňování a otevřela k připomínkování revidované a nově navrhované QRTs. Druhé kolo veřejné konzultace EIOPA obsahovalo celkový návrh doporučení Evropské komisi, který byl k připomínkování otevřen do 15. ledna 2020.
Pojišťovnický sektor dlouhodobě poukazuje na to, že revize Solventnosti II poskytuje klíčovou příležitost ke zlepšení předpisu a ke kalibraci rámce, především za účelem schopnosti pojistitelů nadále nabízet dlouhodobé produkty a investovat v dlouhodobém horizontu. Aktuální nastavení rámce může dle názoru trhu nadhodnotit dlouhodobé závazky, volatilitu a rizika v dlouhodobých investicích. To má pak zásadní dopad na kapacitu pojišťovnického sektoru krýt rizika, na schopnost nabízet záruky a na výši a druh případných investic. Dále je Solventnost II velice drahá a představuje provozní zátěž. Proto je třeba vylepšit ji tak, aby proporcionalita v praxi skutečně fungovala a došlo k zeštíhlení reportovacích požadavků.
Povinné garanční fondy
V roce 2019 se do hledáčku zájmu u evropských institucí vrací problematika národních garančních fondů. V rámci přezkumu Solventnosti II 2020 EIOPA publikovala konzultaci na téma povinných garančních fondů – cílem je prozkoumat, zda je třeba zavést nad rámec povinného ručení minimální harmonizaci a povinné garanční fondy v každém členském státě pro případy, kdy pojišťovna není schopná dostát svým závazkům. ČAP ve svém stanovisku zaslaném v rámci veřejné konzultace zdůrazňuje, že zavedení povinného garančního fondu není nutné díky dlouhotrvající stabilitě sektoru a absenci úpadků či komplikací spojených s přeshraničním poskytováním služeb. V obecných připomínkách ČAP poukazuje na nedostatečné odůvodnění, proč se EIOPA vydává cestou další regulace namísto důsledného vymáhání a vyšší efektivity výkonu již stávající Solventnosti II, i na to, že financování fondu ze soukromých zdrojů podporuje morální hazard. V neposlední řadě pak vyzývá EIOPA, aby svůj návrh obohatila o případovou a nákladovou studii. Stanovisko ČAP závěrem zmiňuje, že pojistný trh vidí jako smysluplné vytvoření garančního fondu u povinného ručení, což na evropské úrovni řeší revize motorové směrnice.
Mohlo by vás zajímat: TOP 30 pojišťovacích makléřů za rok 2019 v Česku dle oPojištění.cz
IFRS
IASB projednala v roce 2019 poslední změny do standardu IFRS 17. Také se živě diskutovalo o prodloužení implementace standardu, kterého se podařilo dosáhnout dne 17. března 2020, kdy IASB oddálila implementaci k 1. lednu 2023. Následující kroky k přijetí standardu do unijní legislativy zahrnují proceduru tzv. „komitologie“ neboli přípravu legislativy rozdělenou mezi Evropskou komisi a členské státy reprezentované ve výboru Accounting regulatory committee. Proto na případné změny ve standardu bude mít v roce 2020 největší vliv Evropská komise a členské státy.
PRIIPs
Již v roce 2019 se evropské orgány dohledu věnovaly přípravě revize (tzv. „minirevize“) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014, o sdělení klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou (PRIIPs) se zaměřením na level 2 předpisy, především KID. Minirevize předchází komplexní revizi celého legislativního rámce očekávané v roce 2024. Malá revize RTS obsahovala spotřebitelské testování a veřejné konzultace se zaměřením především na výkonnostní scénáře.
Pro ČAP i další asociace pojistného trhu zastřešené IE jsou navrhované legislativní změny KID vysoce relevantní. Proto od začátku minirevize komunikují stanovisko, že i když pojišťovny nejsou jediným odvětvím nabízejícím PRIIPs, pokrývají více než tři čtvrtiny trhu těchto produktů. Z toho důvodu ČAP považuje za důležité, aby pravidla pro tvorbu a distribuci odrážela potřeby pojišťoven i spotřebitelů. Bylo by vhodné od myšlenky nekoncepční minirevize upustit a zaměřit se na celkovou revizi předpisového rámce PRIIPs v roce 2024, a tedy level 1 nařízení společně s level 2 předpisy. Tímto postupem může být dosaženo smysluplné revize, která povede ke zdokonalení KID vhodného pro aplikaci všech strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou, a nikoli k provádění změn na poslední chvíli, za každou cenu a bez podložené relevance, a následně zvýší pravděpodobnost skutečně informovaného rozhodnutí spotřebitele.
Komentáře
Přidat komentář