Nepřiměřené požadavky na pojistný sektor

6.4.2010 Legislativa

Odpověď: Navržená opatření CEIOPS vedoucí k zpřísnění kalibrace kapitálového požadavku a uznatelnost jednotlivých položek kapitálu, zejména pak případných přebytků v technických rezervách, by znamenala pro sektor českého pojišťovnictví dodatečnou kapitálovou potřebu ve výši cca 45-60 miliard korun. Tato suma představuje zisk celého sektoru za 5 let v předkrizových dobách. Tato i další zatížení pojišťoven budou v případě jejich přijetí buď přenesena na pojistníky, nebo povedou k odchodům některých významných společností z našeho trhu. I na evropské úrovni se začíná nahlas mluvit o odchodech některých pojišťoven mimo EU.

Zeptali jsme se Jiřího Fialky ze společnosti Deloitte ČR, člena pracovní skupiny Solvency II při ČAP:

Implementaci odsouhlasené rámcové směrnice Solvency II ohrožují nepřiměřené návrhy Evropského výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním (CEIOPS). V čem vidíte největší rizika? Jaké konkrétní dopady může schválení tohoto opatření mít pro klienty pojišťoven?

Všeobecně je zpřísnění kalibrace vysvětlováno finanční krizí, což nemá zejména v případě pojistných rizik žádné opodstatnění. CEIOPS ve svých materiálech uvádí rozsáhlé popisy kalibračních metod a jejich výsledků, které však podle nás zpravidla neobsahují vysvětlení důvodů, které vedly k nárůstu požadavků na solventnost, a jsou spíše záminkou k takovému kroku.

Konkrétní rizika a očekávané reakce evropských pojišťoven na tato opatření mapuje materiál „Why excessive capital requirements damage the insurer, the industry and the economy”, publikovaný 10. března 2010 Evropskou pojišťovací a zajišťovací federací (CEA).
Mezi očekávanými dopady je zde zmíněna především nutnost vnitřní optimalizace pojišťoven ve smyslu dalšího snižování nákladů na držení nadbytečného kapitálu. Toho lze dosáhnout například využitím interních modelů.
Dále se předpokládá, že bude docházet ke značným převodům dodatečných kapitálových požadavků, tj. nadsazených kapitálových požadavků na nové „vlastníky rizik“ využitím regulatorní arbitráže, zejména prostřednictvím finančního zajištění, sekuritizací, prodejem části portfolií apod. Takovéto zbavování se rizika může vést k nižší tržní transparentnosti než je u pojišťoven přirozené a současně k držení stále menšího rizika.
Důležitý je tlak na diverzifikaci rizik, na které mohou pojišťovny odpovědět rozšiřováním aktivit do nových odvětví, ale především přizpůsobením skupinové struktury, tzn. převodem místních dceřiných společností na pobočky. Dojde ke snižování kapacit či již zmiňovaným odchodům z trhu.

Jedním z hlavních rizik pro spotřebitele/klienty je očekávané zvýšení cen produktů, hlavně u produktů s vysokou kapitálovou náročností, jako jsou pojištění odpovědnosti a anuity. Například ceny životních pojistek by mohly vzrůst až o 30 % za současného propadu jejich výnosu a ceny neživotního pojištění až o 20 %. A s tím související úprava (zejména omezování) charakteristik produktů, ze kterých budou pojišťovny vylučovat kapitálově náročné prvky. Jedná se zejména o omezení garancí, zvýšení spoluúčastí, snížení limitů atd. Může tudíž docházet i ke snižování pojistného krytí.

Všechna výše uvedená rizika a očekávané reakce znamenají značný majetkový transfer mimo Evropský pojišťovací trh směrem ke kapitálovým trhům (zajišťování, investiční sekuritizaci apod.) a současně poskytnutí podstatné konkurenční výhody hráčům mimo EU.

Zdroj: ČAP