Pojistný obzor je k přečtení ZDE
Za vlády císařovny Marie Terezie vznikl Fond na úhradu škod vzniklých požáry, povodněmi a nepřízní počasí. Císař František I. pak roku 1819 vydal patent, kterým povolil pojištění jako soukromé podnikání, a dal tak pojištění právní úpravu. Nabídka pojistných nebezpečí se vždy kryje s portfoliem potenciálních zájemců o pojištění a jejich reálnou potřebou. Zemědělství bylo tehdy nejrozšířenější činností, proto začal sílit tlak převážně na krupobitní pojištění a pojištění hospodářských zvířat, a to především na ochranu pro případ úhynu vlivem nákazy. Tím se zemědělské pojištění stalo velmi významným z důvodu zajištění fungování zemědělské výroby. Postupem času se pojistná nebezpečí rozšířila i o současná rizika.
Ačkoli v dnešní době již zemědělství nezaměstnává většinu pracovní síly jako před 250 lety, stále je významným a nezastupitelným sektorem v našem hospodářství. Pracuje v něm téměř 2,5 % ekonomicky aktivních obyvatel a generuje přes 1,6 % hrubé přidané hodnoty v ČR (viz graf 1). To, co výrazně odlišuje zemědělství od jiných oborů v ekonomice, je skutečnost, že právě zemědělství je silně ovlivněno vývojem počasí a klimatu. Přibývá extrémů ať už v podobě silných a častých krupobití, či bleskových povodní, střídání suchých a deštivých let a v poslední době i výskytu mrazů, a to hlavně v jarním období.
Mohlo by vás zajímat: Petr Pecina: Osobní setkání s klienty nic nenahradí
Prostřednictvím zemědělského pojištění může podnikatel v zemědělství minimalizovat finanční ztráty, které mu vzniknou v rámci ztrát na výnosech plodin způsobených jakoukoliv nepřízní počasí, např. krupobitím, vichřicí, povodní nebo suchem. Zemědělské pojištění kromě toho kryje i rizika spojená s výskytem nemocí nebo nákaz, jež mohou ohrozit chov hospodářských zvířat. Změny klimatu a s tím související častější extrémní jevy se projevují i v pojištění zvířat. Častějším výskytem horkých dní, kdy teplota přesáhne 33 °C, trpí např. drůbež, u které pak dochází ke zvýšeným úhynům z důvodu přehřátí organismu. Zemědělství a také zemědělské pojištění jsou dlouhodobě předmětem podpory ze strany členských států EU. Tato podpora z veřejných prostředků má významný vliv na udržitelný rozvoj zemědělské činnosti.
1 Řízení rizik a řešení krizí v zemědělství v EU z pohledu veřejné podpory
Jak vyplývá z ustanovení čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU (dále jen „smlouva“), „podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li smlouvy jinak“. I přes tento obecný zákaz však může být zapotřebí poskytnout státní podporu jako reakci na selhání trhu, aby se zajistilo řádné fungování spravedlivého hospodářství. Pro odvětví zemědělství má zvláštní význam zejména čl. 107 odst. 2 písm. b) smlouvy, podle něhož jsou podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi slučitelné s vnitřním trhem. A dále se jedná o čl. 107 odst. 3 písm. c) smlouvy, na jehož základě mohou být považovány za slučitelné s vnitřním trhem státní podpory, které mají napomoci hospodářskému rozvoji v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech, jestliže tyto podpory nemají nepříznivý vliv na podmínky obchodu.
Poskytnutí státní podpory může ve vztahu k určitým typům rizik v odvětví zemědělství představovat vhodný prostředek pomoci, jelikož zemědělská činnost je jako celek rizikům a krizím zvláště vystavena. Evropská komise proto vydala Pokyny EU ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech na období 2014–2020, resp. 2022, ve kterých jsou stanoveny podmínky a kritéria, za nichž se podpora v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech považuje za slučitelnou s vnitřním trhem. Pokyny stanovují podmínky, jejichž splnění se ověřuje při rozhodování, zda je opatření, které představuje podporu určenou k náhradě škody způsobené přírodními pohromami nebo mimořádnými událostmi, slučitelné s vnitřním trhem EU.
Mohlo by vás zajímat: Co by znamenalo zrušení olympijských her pro pojišťovnictví?
Pravidla a podmínky uvedené v těchto pokynech umožňují, po předchozím schválení Evropskou komisí, každému členskému státu EU poskytovat následující státní podporu:
- podpora na náhradu škody na zemědělské výrobě nebo na prostředcích zemědělské výroby a na prevenci škod,
- podpora na náhradu škody způsobené přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi (maximálně 100 % způsobilých nákladů),
- podpora na náhradu škody způsobené nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě (maximálně 80–90 % způsobilých nákladů),
- podpora na náklady na prevenci, kontrolu a eradikaci chorob zvířat a škůdců rostlin a podpora na náhradu škody způsobené chorobami zvířat a škůdci rostlin (maximálně 100 % způsobilých nákladů),
- podpora na mrtvá hospodářská zvířata (maximálně 100 %, resp. 75 % nákladů),
- podpora na náhradu škody způsobené chráněnými druhy zvířat (maximálně 100 % způsobilých nákladů, resp. 80 % celkových nepřímých způsobilých nákladů),
- podpora na platby pojistného (maximálně 65–100 % nákladů na platbu pojistného),
- podpora na finanční příspěvky do vzájemných fondů (maximálně 65 % způsobilých nákladů).
2 Vybrané nástroje státu k řízení rizik a řešení krizí v zemědělství v ČR
Výše uvedená opatření umožňují státním orgánům ČR, po předchozím oznámení nebo schválení Evropskou komisí, poskytovat veřejnou podporu pro řízení rizik a krizí v českém zemědělství. V současné době jsou státní prostředky poskytovány pravidelně prostřednictvím podpory pojištění přes Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) – tedy jako preventivní nástroj – a prostřednictvím Rámcového programu pro řešení rizik a krizí v zemědělství jakožto ad hoc nástroje pro náhradu škod, které jsou způsobeny přírodními pohromami nebo nepříznivými klimatickými jevy. Aktuálně je Ministerstvem zemědělství ČR navržen nový nástroj na principu vzájemného fondu, který by měl být za všech okolností a podle předem daných podmínek připraven financovat kompenzace jednotlivých událostí – Fond těžko pojistitelných rizik.
2.1 Zemědělské pojištění a jeho podpora prostřednictvím PGRLF
V rámci zemědělského pojištění nabízejí komerční pojišťovny produkty pojištění plodin a hospodářských zvířat, které se vztahují na vybraná živelní rizika, nákazová rizika a příp. i některá další rizika ohrožující rostlinnou a živočišnou produkci. Některá rizika zůstávají v podmínkách ČR nepojistitelná, vedle cenových rizik především (až na výjimky) riziko sucha a riziko deště znemožňujícího sklizeň. K eliminaci dopadů obtížně pojistitelných rizik by mohl v budoucím období sloužit připravovaný Fond těžko pojistitelných rizik. PGRLF představuje instituci, jejímž jediným akcionářem je Ministerstvo zemědělství ČR. Jednou z činností PGRLF je i poskytování podpor zemědělcům ve formě finančních prostředků určených na pojištění. Účelem podpory je zpřístupnění pojistné ochrany širokému okruhu zemědělců a tím dosažení vyššího zajištění podnikatelských aktivit proti nepředvídatelným škodám. Účelem podpory je částečná kompenzace pojistného vynaloženého na zemědělské pojištění; jde o platbu pojistného u pojištění plodin a hospodářských zvířat.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Spoluúčast jako „bagatelní riziko“
V případě pojištění plodin se výše podpory v jednotlivých letech liší podle příspěvku ze státního rozpočtu a pohybuje se v rozmezí od 35 do 65 % prokázaných uhrazených nákladů na pojištění speciálních plodin a v rozmezí od 10 do 50 % prokázaných uhrazených nákladů na pojištění ostatních plodin. U pojištění hospodářských zvířat se výše podpory v jednotlivých letech také liší podle příspěvku ze státního rozpočtu a pohybuje se v rozmezí od 25 do 50 % prokázaných uhrazených nákladů na pojištění hospodářských zvířat. Podpora se poskytuje pouze podnikatelům působícím v zemědělské výrobě, konkrétně zemědělským prvovýrobcům a malým nebo středním podnikům. Velké podniky jsou z podpory vyňaty; v současné době se vyjednává s Evropskou komisí o jejich zařazení. V posledních pěti letech je v každém roce podpora poskytována cca 7000–8000 žadatelů ve výši okolo 500 mil. Kč.
2.2 Rámcový program pro řešení rizik a krizí v zemědělství
Je nástrojem pro vyrovnání škod, který zahrnuje kompenzace za škody způsobené přírodními katastrofami, mimořádnými událostmi a nepříznivými povětrnostními jevy v ČR. Tento program řídí Ministerstvo zemědělství ČR a je schválen Evropskou komisí; dosud je vždy využíván v případech potřeby ad hoc kompenzací škod. Příjemcem podpory mohou být všechny podniky bez ohledu na jejich velikost. Kompenzace je možná až do výše 100 % v případě škody způsobené přírodními pohromami a mimořádnými událostmi a do výše 80 % za škody způsobené nepříznivými povětrnostními jevy. Míra podpory se může v jednotlivých letech lišit, v závislosti na objemu schváleného rozpočtu a očekávaném počtu přijatých žádostí, nesmí však překročit maximální míry stanovené pro jednotlivé záměry. Podpora se poskytuje jako přímá nenávratná dotace. Jistá nevýhoda tohoto nástroje spočívá v tom, že výše prostředků alokovaná na jednotlivou událost (povodeň, jarní mrazy apod.) je závislá na schválení objemu finančních prostředků ze státního rozpočtu vládou ČR, které vycházejí z odhadu skutečně vzniklých škod.
Mohlo by vás zajímat: ČAP: Počet pojistných podvodů stoupá. Jaká oblast trhu je zasažena nejvíce?
2.3 Legislativní návrh Fondu těžko pojistitelných rizik
Hlavními principy navrhované právní úpravy fungování fondu jsou zajištění průběžného, plánovaného, každoročního financování a povinná spoluúčast zemědělských podnikatelů (nad určitou výměru obhospodařované půdy) a státu. Činnost fondu poskytne podporu ke zmírnění dopadů způsobených dlouhodobým nedostatkem vody v půdě a její nedostupností pro růst a vývoj zemědělské produkce (zemědělské sucho) a ke zmírnění dopadů vzniklých v období sklizně zemědělským podnikatelům nepříznivým klimatickým jevem v podobě nadměrných vodních srážek odpovídajících svým rozsahem přírodní pohromě, proti kterým se nelze komerčně pojistit a které o více než 30 % zapříčiní pokles průměrné produkce vypočítané na základě předchozího tříletého období nebo na základě tříletého průměru v předchozím pětiletém období a vypočítané po vyloučení nejvyšší a nejnižší hodnoty. Zároveň podpora nesmí přesáhnout 80 % ušlého příjmu v důsledku zničení komodity nepříznivým klimatickým jevem.
Cílem návrhu zákona o Fondu těžko pojistitelných rizik je vytvořit podmínky pro program určený k podpoře a rozvoji podnikání v zemědělství. Smyslem návrhu zákona je stanovení uceleného systému pravidel řešení rizik a krizí způsobených nepříznivými klimatickými jevy v zemědělství, který bude založen na spolupráci mezi zemědělskými podnikateli a státem. Tento krok má zabezpečit systémový a dlouhodobě garantovaný přístup k řešení ekonomických dopadů vzniklých v důsledku působení nepříznivých klimatických jevů na zemědělské prvovýrobce a současně stanovit pravidla, na jejichž základě bude poskytována státní podpora v případě vzniku ztrát způsobených nepříznivými klimatickými jevy u tzv. „těžko pojistitelných rizik“.
Návrh zákona stanovuje okruh povinných plátců odvodů do fondu i příjemců podpory (žadatelů), kterými jsou povinně všechny fyzické a právnické osoby, jež jsou zemědělskými podnikateli podle zákona o zemědělství a zároveň splňují parametr obhospodařované výměry. Každoroční odvod do fondu je určen ve výši součtu součinů hodnoty příspěvku za hektar a počtu hektarů podle údajů uvedených v příslušné evidenci využití půdy dle uživatelských vztahů (LPIS). Podporou státu se rozumí finanční příspěvek z rozpočtu Ministerstva zemědělství ČR odpovídající součtu ročních odvodů zemědělských podnikatelů.
Mohlo by vás zajímat: Hitparáda osobností 2020
Přínosem návrhu zákona by mělo být nahrazení systému neplánovaných / ad hoc nároků na státní rozpočet; dále budou předem stanoveny možnosti eliminace rizik i pravidla pro účast v systému a pro kompenzaci dopadů klimatických jevů. Současně pokrývá řešení pojistitelných a nepojistitelných rizik, tj. především zvyšuje motivaci k pořízení komerčního pojištění a využívá zavedeného, dlouhodobě fungujícího a efektivního systému podpory pojištění. Tento návrh zákona byl v létě 2020 zveřejněn a během podzimu 2020 podroben diskuzi s odbornou veřejností – prozatím na něm ale nebyla nalezena shoda (největším oříškem je právě povinný příspěvek do fondu od zemědělců). Nutno podotknout, že debaty nad zřízením fondu těžko pojistitelných rizik se vedou již více než 15 let, a zatím bez konkrétního výsledku.
3 Sucho, sucho a pořád sucho
Ve 2. polovině roku 2020 se OK GROUP zapojila do celosvětového průzkumu expertů v zemědělském pojištění na téma indexového pojištění sucha. Průzkumu se zúčastnilo 89 globálně působících organizací i lokálních specialistů, zejména z Evropy, Afriky a Asie. Globální průzkum vedl projektový tým složený ze zástupců Agroinsurance a VanderSat. Agroinsurance je odborné vědomostní centrum zabývající se zemědělským pojištěním a sdružující odborníky z více než 160 zemí světa. VanderSat je významný poskytovatel globálních satelitem získávaných dat s důrazem na vodu a sucho.
Podobně jako ostatních 15 významných makléřských společností, 26 pojišťoven a 21 zajistitelů, podíleli jsme se na expertních tématech zaměřených na dosavadní zkušenosti s pojištěním sucha. Byly brány v potaz i geografické odlišnosti v používání produktových mixů. Na rozdíl od Evropy je na ostatních kontinentech dosud nejvíce nabízeno komplexní pojištění plodin. V Evropě je však nejvíce využíván produkt parametrického/indexového pojištění plodin, následovaný pojištěním vyjmenovaných rizik. Podle průzkumu většina účastníků deklarovala poměrně široké zastoupení stávajících nabídek pojištění, která jsou založena na indexu výnosu z plochy nebo na indexu z údajů meteostanice. Do budoucna je největší zájem o možnost nabízet pojištění na základě indexu vlhkosti půdy. Je zajímavé, že propojení pojištění plodin i s ostatními typy korporátního pojištění nebylo pro dotazované natolik zásadní.
Mohlo by vás zajímat: Atradius: Platební neschopnost v Německu roste. Jak se to projeví v Česku?
Průzkum potvrdil, že sucho představuje pro zájemce o pojištění důležitou a stále významnější záležitost. Na pojistném trhu se nejvíce preferuje kombinace pojištění sucha s krytím ostatních zemědělských rizik. Poměrně významné zastoupení měl názor, aby pojištění sucha podporovala vláda v případě jeho velmi silného výskytu nebo formou katastrofického pojistného krytí. Většina dotazovaných považuje index vlhkosti půdy za zásadní parametr pro zpracování nabídek pojištění. Podle nich by struktura indexů měla být navržena tak, aby brala na zřetel vliv sucha na úrodu. Z pohledu měření sucha je satelitní technologie vnímána jako ta nejvhodnější. Na pojistném trhu je patrný zájem subjektů o to, aby měly lepší přístup k údajům o suchu a mohly tak lépe posuzovat rizika. Zejména celosvětově působící účastníci průzkumu dali najevo silnou potřebu mít přesná a odpovídající data o suchu.
4 Proměna a nové technologie v zemědělství
Každý obor lidské činnosti prochází neustálou změnou, inovací a modernizací. Výjimkou není ani zemědělství, které se specificky vyvíjí a mění vlivem klimatu, lidského faktoru i potřeb společnosti. Nové trendy v zemědělství, nové technologie a modernizace zemědělství obecně – to vše s sebou automaticky přináší nová specifika pojištění, na která je potřeba operativně reagovat.
Jedním z novodobých trendů je např. pěstování rostlin pomocí systémů hydroponie nebo aquaponie. I přestože hydroponické pěstování rostlin používali lidé už ve starém Egyptě, botanikové se hydroponií začali hlouběji zabývat až v 60.–70. letech 19. století. Při tomto způsobu pěstování nejsou rostliny zasazeny v půdních substrátech, nýbrž v anorganických inertních materiálech, a živiny dostávají pouze z vody, resp. živného roztoku. Výhodou je rychlejší, intenzivní růst a menší náchylnost na choroby. Dnes je tento způsob pěstování rostlin celosvětově rozšířen. Takto se velmi dobře pěstuje např. zelenina, drobné ovoce nebo bylinky.
Mohlo by vás zajímat: Specifika zprostředkování pojištění v „pobrexitovém“ Spojeném království
Dalším novým technologickým systémem pěstování, který šetří až 95 % vody oproti jiným způsobům, je aquaponie, systém propojující chov ryb s pěstováním plodin, ideálně zeleniny. Funguje to tak, že co ryby vylučují, je pro ně toxické, nicméně pro rostliny se jedná o životodárné hnojivo. Tento roztok vzniká přirozeně, stejně jako v přírodních ekosystémech. Rostliny vyčistí vodu pro ryby, podobně jako funguje koloběh živin v přírodě. Tato rovnováha je velice citlivá na jakékoliv vnější zásahy, proto není v aquaponii možné používat chemikálie. Výsledkem jsou zdravé potraviny či úspora vody a produkce není závislá na počasí; odvíjí se nicméně od dodávky energie.
S ohledem na stále se zhoršující podmínky pěstování a produkce potravin v tradičním zemědělství mohou oba zmiňované systémy představovat budoucnost, především pro vybrané druhy speciálních plodin. A pojištění musí jít těmto novým trendům naproti. Vyžaduje mj. speciální koncepci a ujednání v pojistných smlouvách, které jsou založeny na správném pochopení příslušného systému pěstování a na souvisejícím profilu rizik, aby se i nadále zachovávala původní role a význam pojištění.
Použité zdroje:
- Pokyny EU ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech na období 2014–2020, resp. 2022 (2014/C 204/01).
- Rámcový program pro řešení rizik a krizí v zemědělství.
- Výroční zpráva PGRLF 2019.
- Návrh na vydání zákona o Fondu nepojistitelných rizik.
- Zelená zpráva o stavu zemědělství za rok 2018.
Pojistný obzor je k přečtení ZDE
Ing. Gabriela Vránová
Ředitelka úseku zemědělského pojištění, OK GROUP
Ing. Jaroslava Špalková
Ředitelka strategických vztahů a vnější komunikace, OK HOLDING
Ing. Karel Běhan
Ředitel úseku mezinárodního pojištění a zajištění, OK GROUP
Komentáře
Přidat komentář