Letecká rizika a provozní rozhodování v souvislosti s COVID-19


			Letecká rizika a provozní rozhodování v souvislosti s COVID-19
8.1.2021 Pojistný trh

Pandemie koronaviru zdaleka neřekla své poslední slovo, již nyní je ale možné vyhodnotit, jak COVID-19 ovlivnil rizikový profil leteckého průmyslu a jaký dopad měl na pojištění. V krátké analýze přinášíme přehled klíčových provozních problémů, které pojistitelé, makléři i samotní pojištění, tedy letečtí provozovatelé, museli před pár měsíci začít posuzovat a aktivně řešit. V článku, který vyšel v odborném časopise Pojistný obzor, se dozvíte více.


Pojistný obzor je k přečtení ZDE


Letecký průmysl již zažil výpadky způsobené uzemněním letadel Boeing 727. Koronavirus dále zhoršil finanční a logistické břemeno leteckých provozovatelů, neboť dle odhadu bylo z provozu staženo přes 8000 letadel. To odpovídá třetině celosvětového objemu letadel, která nyní potřebuje prostory k parkování, skladování a provádění preventivní ochrany tohoto majetku. Pojistitelé museli aktivně spolupracovat s makléři a provozovateli a zajistit hladký přechod (přeměnu režimu některých letadel, příp. celé flotily) z pojištění standardních letových rizik na pojištění pozemních rizik. To ale bylo možné pouze tam, kde to podmínky pojistné smlouvy dovolovaly.


Mohlo by vás zajímat: Kontrola klientů finančních institucí v boji proti praní špinavých peněz


Letečtí provozovatelé museli najít takové místo ke skladování svých letadel, které nebude pro letadla představovat vysoké riziko a které neovlivní nastavení podmínek pojištění. Při hledání vhodných lokací bylo třeba být kreativní. Do úvahy připadala opuštěná letiště nebo letiště s nízkou, až žádnou aktivitou – dnes jsou tak téměř všechny letové dráhy světa používány jako dočasná parkoviště. To s sebou ovšem přineslo dodatečná a nepředvídatelná rizika, zejména z pohledu závažných povětrnostních událostí nebo přírodních katastrof. Provozovatelé tedy museli prověřit svoje smlouvy s poskytovateli služeb. Jedná se o tzv. „pozemní handlingové služby“ (ground handlers) a „pozemní letecké služby“ (fixed based operators), jako jsou hangárování, parkování, údržba apod. Bylo nutné vyhodnotit případný rozsah vzájemné odpovědnosti a ujednání o odškodnění, která jsou specifická pro podmínky dlouhodobého skladování/parkování letadel.


Mohlo by vás zajímat: Lloyd´s doporučuje tvorbu jednodušších pojistných produktů


Povinnost údržby

Jelikož letadla ani jejich vybavení, včetně náhradních dílů, nejsou již dlouho aktivně používána, musela být prováděna prevence, aby byla zabezpečena jejich provozuschopnost. Provozovatelé museli prověřit, zdali proces údržby odpovídá příslušným předpisům (např. FAA, EASA), které se však mohou lišit svojí podstatou (zejména v oblastech elektrostatického uzemnění, těsnění kostry letadla, kontroly motorů, údržby protipožárních systémů apod.) i v návaznosti na tamní právní úpravu. Aerolinky s „pronajatými letadly“ prověřovaly závazky ze svých leasingových smluv z pohledu prevence a následné údržby. Neschopnost zmírňování škod během skladování/parkování letadel totiž může vést k pojistným událostem.

Jelikož „uvěznění na zemi“ se stalo globálním jevem, nastal nedostatek kvalifikovaných leteckých techniků. Tito odborníci nemohli (a v některých případech stále nemohou) po dobu zákazu létání navštívit místo uložení letadel a provést standardní prevenční a údržbové práce. Některé firmy dokonce přestaly považovat letecké techniky za „klíčové pracovníky“ a ti buď již přišli, nebo přijdou o práci. Provozovatelé museli nebo budou muset nastavit tzv. „náhradní plány“ (contingency plans), aby mohli zvládnout tento výpadek pracovníků a současně zabezpečili požadovanou prevenci a údržbu letadel a letadlové techniky.


Mohlo by vás zajímat: 3Q 2020: AIG vykazuje zlepšení v neživotním pojištění. AXA růst výnosů o 3 %


Adaptace letadel pro přepravu zvláštních nákladů

Letadla v mnoha případech měnila svoji konfiguraci z přepravy cestujících na přepravu nákladu, aby pokryla zvýšenou poptávku po přepravě zvláštních nákladů (např. zdravotnického a humanitárního materiálu), a na charterová letadla. Mohlo se ovšem stát, že podmínky z leasingové smlouvy na pronájem letadla provádění modifikací či změny využití omezovaly. A proto dříve, než byly takové změny uskutečněny, byla nutná komunikace s vlastníkem letadla a leasingovou společností. Jakékoliv změny ve využití letadel a v jejich provozu musely být také srozumitelně sděleny makléřům a pojistitelům, aby se včas zabezpečilo, že provedení takových změn není vyloučeno z pojištění. Zároveň pokud se realizovaly významné rekonfigurace letadel (např. odstranění sedadel se záměrem využít palubní prostor pro přepravu nákladu), měly být prováděny příslušné kontroly toho, že byly dodrženy požadavky především na letuschopnost letadla. Nemožnost či neschopnost činit takové kontroly mohly vést k pokutám a také ke zneplatnění podmínek pojištění.


Mohlo by vás zajímat: AML: Zneužití identity klientů finančních institucí


V první řadě bylo třeba dodržovat zdravotní a bezpečnostní předpisy. Při provádění rekonfigurace letadel v často přeplněných prostorách leteckých ploch a hangárů hrozilo pozemnímu a technickému personálu zvýšené riziko zranění. Bylo tedy nutné zajistit dodatečné pojistné krytí – pozornost se věnovala jakékoliv smluvní odpovědnosti, která mohla vzniknout zapojením externích dodavatelů do provádění těchto rekonfigurací. To vše se konzultovalo s makléři a pojistiteli; prověřovaly se aktuální pojistné podmínky. Ty se upravily/doplnily nebo se sjednalo zcela nové pojištění.

Zvýšená frekvence přepravy nákladu

Smlouva leteckým provozovatelům dovoluje přepravovat různé druhy nákladů, o kterých však mohou mít omezené znalosti, jak s nimi zacházet (zdravotnické a farmaceutické materiály). Nebezpečné, hořlavé a biologické položky nákladu zvyšovaly obecné riziko, včetně rizika pokut, proto bylo potřeba striktně dodržovat pravidla pro přepravu nebezpečného zboží. Odpovědnost provozovatelů mohla být také limitována váhou nákladu. Drtivou většinu nákladů tvořilo zdravotnické a farmaceutické zboží s nízkou hmotností, což představuje nízký limit odpovědnosti ve smyslu mezinárodních dohod o poskytování odškodnění ve srovnání se samotnou hodnotou přepravovaného nákladu. Přepravci a provozovatelé proto museli zvažovat, zdali jim tato skutečnost nevytváří další rizika. Škody plynoucí z přepravy nákladu a ze zpoždění jeho dodání se dále mohly zvyšovat zejména u rychle se kazícího nebo farmaceutického zboží, které nemohlo být dodáno včas, popř. vůbec, a to následkem uzemnění letadla či cestovních/tranzitních omezení.


Mohlo by vás zajímat: V pojišťovnictví začaly klesat mzdy!


Provozovatelé létali z letiště na letiště, a navíc v právním prostředí různých států, se kterým nemusí být v souladu. Proto důkladně vyhodnocovali bezpečnost a zajišťovali si potřebná povolení ke vstupu do vzdušného prostoru příslušného státu, k přistání a k dostatečnému časovému pobytu v dané lokalitě. Všechna tato rizika musela být konzultována s makléři a pojistiteli, aby byly nové aktivity provozovatelů kryty pojistnou smlouvou.

Nedostatek odborníků

Letecký průmysl se potýká s nedostatkem pilotů, inženýrů, pozemního personálu a kontrolorů vzdušného prostoru. Koronavirus tento problém ještě zhoršil. Některé aerolinie odvelely své zaměstnance na neurčitou dobu na dovolenou, nebo je dokonce propustily. Přilákat tyto lidi zpět, až krize pomine, bude určitě výzva pro každého zaměstnavatele. Provozovatelé budou muset podniknout proaktivní kroky, aby si zkušené zaměstnance a odborníky udrželi. Všichni akcionáři a vlastníci letadel budou muset prověřit věstníky publikované místními orgány ve vztahu k požadavkům na vydávání licencí, certifikací a provádění výcviku kvalifikovaných osob, neboť mnoho institucí učinilo kroky k pozastavení schvalování aktuálních licenčních/ /recertifikačních požadavků pro piloty a letecké pracovníky až do konce roku 2020. To na druhou stranu zjednoduší provozní zátěž leteckých provozovatelů, jelikož každý se bude muset adaptovat na novou situaci kvůli nedostatku odborného personálu. Všechny zúčastněné strany zároveň budou muset zvážit dopad, jaký může mít nedostatek odborníků na budoucí provoz jak z hlediska řízení rizik, tak z hlediska bezpečnosti, a to zejména v období, kdy se s makléři a pojistiteli budou projednávat podmínky obnovy pojistných programů leteckých provozovatelů.


Mohlo by vás zajímat: Anketa Pojišťovna roku 2019–2020: Jubilejní ročník ovládla Allianz


Klíčem je komunikace

Všichni akcionáři a vlastníci letadel musí za všech okolností zabezpečit, že každá zúčastněná strana plně rozumí vzniklým rizikům a také výskytu odpovědnostního rizika vyplývajícího z aktuálního provozního prostředí. Nicméně makléři, pojistitelé i provozovatelé byli skutečně extrémně proaktivní a kreativní v reakci na koronavirus z pohledu provozního, logistického i finančního. Podstatné je, že všichni společně pokračují v adaptaci na rychle se měnící svět. Je to nezbytné pro dlouhodobou udržitelnost našeho průmyslu, a to nejen leteckého.


Pojistný obzor je k přečtení ZDE


Hana Kulhová
Vedoucí oddělení pojištění leteckých rizik
RENOMIA

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

ClarkRon

ClarkRon,  30. 1. 2021

chloraquine
<a href=https://chloroquineorigin.com/#>aralen</a>
erectile function questionnaire
<a href=https://erectiledysfunctionsxag.com/#>is erectile dysfunction life threatening</a>
hydrochloraquin
<a href=https://hydroxychloroquinex.com/#>amitriptyline</a>
back injury erectile dysfunction
<a href=https://plaquenilx.com/#>generic drug for plaquenil</a>
20mg tadalafil
<a href=https://tadalisxs.com/#>what is tadalafil</a>
does zithromax contain penicillin
<a href=https://zithromaxes.com/#>zithromax z pak</a>

RSS

Související články