Prevence povodní je stále aktuální

Pojistný obzor je k přečtení ZDE

Pandemie, která postihla svět v roce 2020 a která není zdaleka u konce, neboť stále existuje celá řada nejistot, těžce zasáhla společenský a hospodářský život a životy mnoha jednotlivců v podstatě ve všech zemích. Je logické, že úsilí vlád a jiných zainteresovaných osob se zaměřuje na řešení dopadů pandemie a z ní rezultující ekonomické recese. Bylo by ovšem nezodpovědné pominout mnohá další globální rizika. Mezi ně řadí odborníci např. teroristické útoky, kybernetické útoky, výpadky elektrického proudu trvající několik dní, rozsáhlé demonstrace a rabování. V souvislosti s klimatickými změnami se očekávají větší dopady na přírodu, živelní pohromy a mezi jiným také četnější a rozsáhlejší povodně a záplavy.

Mohlo by vás zajímat: Kontrola klientů finančních institucí v boji proti praní špinavých peněz

Ekonomické dopady povodní

Z dostupných údajů federace Insurance Europe vyplývá, že ve třech po sobě jdoucích dekádách, od roku 1988 do roku 2018, připadala třetina všech škod způsobených v Evropě přírodními katastrofami na hydrologické škody, resp. škody způsobené srážkami. Tyto škody byly vyčísleny na 177 mld. USD či 157 mld. EUR. Jen pět největších povodní vyvolalo ve sledovaném období škody v odhadované výši 52,4 mld. USD.  Insurance Europe potvrzuje, že pojistitelé nesou značnou finanční zátěž, pokud jde o náhradu škod způsobených povodněmi a záplavami. Např. za celý rok 2002, kdy došlo k rozsáhlým povodním podél Dunaje a Labe, vyplatili na pojistných plněních 6,9 mld. USD. Přesto je rozdíl mezi celkovými ekonomickými škodami a pojištěnými škodami značný. V období 1988–2018 činil podíl pojištěných škod na celkových ekonomických škodách v Evropě způsobených povodněmi toliko 27 %, přičemž rozdíly mezi jednotlivými státy EU jsou markantní.[1]

Mohlo by vás zajímat: Lloyd´s doporučuje tvorbu jednodušších pojistných produktů

Podle údajů zajišťovny Munich Re se povodně v období 1980–2019 podílely na celkových kumulovaných globálních ekonomických škodách z přírodních katastrof cca 40 %. Tyto globální povodňové škody činily ve zmíněném období 1092 mld. USD. Pouze 12 % těchto škod bylo pojištěno, tzn. že pojistitelé vyplatili cca 131 mld. USD. Příčin tohoto neuspokojivého stavu je více: V některých regionech světa neexistuje nabídka daného pojištění nebo není dostatečná; v jiných oblastech přetrvává nízká poptávka, i když se jedná o oblasti s relativně vysokým povodňovým rizikem. Nespornou roli hraje i ta skutečnost, že povodně a záplavy způsobují enormní škody na infrastruktuře (silnice, železnice, mosty, přehrady apod.), která obvykle není pojištěna. Historicky největší ekonomická škoda, ve výši 43 mld. USD, způsobená povodněmi (a poklesy půdy) nastala v roce 2011 v Thajsku.[2]

Ženevská asociace (The Geneva Association) tvrdí (za využití údajů zajišťovny Munich Re), že globální ekonomické škody rezultující z extrémního počasí za období 1980–2019 významně vzrostly. Za toto období bylo ve světě identifikováno celkem 19 000 událostí způsobených přírodními riziky a z toho více než 91 % (tj. 17 290) se týkalo událostí vyvolaných špatným počasím (meteorologické, hydrologické a klimatologické události). Z těchto 17 290 událostí připadá na povodně největší podíl, a to 41 %. Pokud jde o ztráty na životech, podíl povodní činí 28 % z 890 000 úmrtí; u ekonomických škod ve výši 4000 mld. USD pak 27 % a u pojištěných škod 10 % z 1300 mld. USD.

Ve světě došlo v období 1980–2019 k celkem 7600 přírodním katastrofám způsobeným povodněmi. Z nich se 48 % událo v Asii, 15 % v Africe, 12 % v Evropě. Povodně si globálně vyžádaly 260 000 obětí. Z tohoto počtu připadlo 72 % na Asii, 14 % na Afriku, 8 % na Jižní Ameriku a 2 % na Evropu. Celkové globální ekonomické škody z titulu povodní dosáhly ve sledovaném období výše 1100 mld. USD a z toho činil podíl Asie 57 %, Evropy 19 % a Severní Ameriky, včetně Střední Ameriky a Karibiku, 16 %.

Pokud jde o podíly regionů na globálních pojištěných škodách způsobených povodněmi ve výši 130 mld. USD, v čele se nachází Evropa (40 %), následována Severní Amerikou (26 %) a Asií (24 %).[3] V červenci 2020 vyvolal v zainteresované odborné veřejnosti značnou pozornost článek zveřejněný v renomovaném vědeckém časopise Nature, který zmapoval historii povodní v Evropě od roku 1500 do roku 2016, resp. historii povodní na 103 evropských řekách, a to včetně českých řek. Byly využity informace a údaje o 9576 povodních, a to z kronik, úředních záznamů, právních dokumentů, korespondence a novin. Autoři článku zjistili, že mezi lety 1870–2016 bylo ročně v průměru zasaženo povodněmi 0,03 % obyvatel Evropy a průměrné roční dopady povodní představovaly ve sledovaném období 0,8–0,9 % hrubého domácího produktu.

Dále bylo identifikováno devět období bohatých na povodně a byly vymezeny regiony, jichž se to týkalo. Mezi tato období patří období 1560–1580 (západní a střední Evropa), 1760–1800 (většina Evropy), 1840–1870 (západní a jižní Evropa) a 1990–2016 (západní a střední Evropa). V předchozích obdobích docházelo ve většině oblastí Evropy k povodním během chladnějšího počasí, než bylo obvyklé, kdežto současné (či poslední) období bylo mnohem teplejší. Sezonnost povodní je podle časopisu Nature také výraznější v nedávném období. V předchozích obdobích se přes 41 % povodní (a 42 % povodní ve střední Evropě) událo v létě, ale v nedávném, posledním období to bylo již 55 %. Výjimečná povaha současných povodní přivedla vědce k předpokladu, že riziko povodní se bude z důvodu změny klimatu v podstatné části Evropy v příštím období zvyšovat, a bez účinného řízení a adaptace nás čekají povodňové škody dokonce vyšší.[4]

Na základě výše uvedených údajů, i když nejsou v použitých zdrojích úplně totožné, lze konstatovat, že tvrzení Insurance Europe o růstu povodňového rizika v Evropě je podložené a racionální. K jeho zmírňování je třeba provést komplexní sadu opatření. Jistým vodítkem mohou být opatření realizovaná ve vybraných zemích.

Mohlo by vás zajímat: 3Q 2020: AIG vykazuje zlepšení v neživotním pojištění. AXA růst výnosů o 3 %

Řízení povodňových rizik ve vybraných státech

Hlavním cílem studie Ženevské asociace, zmíněné v odkazu 3, bylo posoudit vývoj systému řízení povodňového rizika (flood risk management, FRM) ve vybraných státech a na základě toho vymezit základní doporučení k dalšímu rozvoji FRM. Analýza byla založena na holistickém a výhledovém přístupu či rámci s tím, že byli bráni v úvahu všichni zainteresovaní aktéři. 

Tabulka 2 vymezuje obsah FRM, jak jej chápe Ženevská asociace. Jednotlivé aspekty či prvky tohoto systému byly uplatněny při analýze FRM ve vybraných zemích, tj. USA, Anglii (nikoli v celém Spojeném království) a Německu, které čelí říčním i pobřežním povodním a povodním způsobeným přívalovými dešti. Ke každé zemi byla zpracována samostatná studie. Tyto studie jsou k dispozici na webových stránkách Ženevské asociace[5], takže zájemci o tuto problematiku si je mohou detailně prostudovat. V tomto článku budou níže prezentovány toliko vybrané poznatky především se zaměřením na roli pojištění.

USA

V USA existuje Národní program pojištění pro případ povodně. Obce se mohou k programu dobrovolně připojit. Podmínkou je přijetí minimálních předpisů/požadavků k postupu v zátopových oblastech. Pokud je tato podmínka splněna, občané se stávají způsobilými k nákupu pojištění pro případ povodně z federálního programu. Nicméně mnoho z těch osob, které jsou vystaveny riziku, není stále pojištěno. Proto se v oblasti politiky zkoumají možnosti, jak napomoci uzavření této mezery v pojištění. Některé rodiny si pojištění pro případ povodně nemohou finančně dovolit, a proto řada zainteresovaných osob navrhuje zavést federální program pomoci, kdy by se po ověření disponibilních zdrojů pomohlo rodinám s nízkým či středním příjmem s náklady na pojištění. Kongres zatím nepovažuje tento program za finančně zdravý. Kromě toho Národní program pojištění pro případ povodně dluží americkému ministerstvu financí miliardy dolarů.

Mohlo by vás zajímat: AML: Zneužití identity klientů finančních institucí

Tento program již dvakrát zabezpečil zajištění protipovodňové ochrany na kapitálových trzích, a to vydáním katastrofických bondů (obligací) v letech 2018 a 2019. Třetí vydání těchto bondů se mělo uskutečnit v lednu 2020. Podle názoru Ženevské asociace musí dojít k finanční reformě zmíněného programu. Dalšímu rozvoji FRM prý v USA brání nedostatek společných motivací, omezení dostupnosti, nedostatečná politická vůle k dlouhodobému plánování a neadekvátní investice do stárnoucí infrastruktury. Zvyšující se povodňové riziko, zvláště v pobřežních oblastech, znamená pro budoucnost zásadní výzvu, jež by měla být nyní zohledněna při stavebních rozhodováních a rozhodováních o využití půdy. Celkově dospěla Ženevská asociace k závěru, že systém FRM v USA nadále spíše jen reaguje na nastalé povodně. Je zapotřebí více soudržný systém a výhledový přístup beroucí v úvahu dopady klimatických změn. Fungování FRM je nutno monitorovat a vyhodnocovat, aby mohl být vylepšen.

Mohlo by vás zajímat: V pojišťovnictví začaly klesat mzdy!

Anglie

Tradičně je přístup k FRM založen spíše na riziku než na solidaritě, a to se silným spoléháním se na pojišťovnictví, které uhradí škody. Úrovně propojištěnosti jsou relativně vysoké, přičemž pojistnou ochranu poskytuje soukromý trh. Ale obavy ohledně dostupnosti pojištění vedly ke zřízení subvencovaného poolového řešení známého pod názvem „Flood Re“[6]. Tento pool je k dispozici ovšem pouze pro obytné nemovitosti postavené před rokem 2009. FRM se v Anglii posunul od řízení rizika založeného na opatřeních k tlumení povodní (např. protipovodňové zábrany a odvodňovací systémy) ke komplexnějšímu systému, který zahrnuje širokou škálu nástrojů. Problémem je, že se stále nadměrně spoléhá na strukturální protipovodňovou ochranu. Klíčovými výzvami pro FRM v Anglii je zlepšování odolnosti infrastruktury a budov, lepší využívání půdy a implikace plynoucí z klimatické změny. Vláda a pojistitelé spolupracují v oblasti FRM, ale zmíněné řešení Flood Re nebylo koncipováno jako prostředek k budování dlouhodobé odolnosti vůči povodním. Tento pool v současné době ale uznal potřebu mít i strategii pro odolnost jako součást strategie své přeměny.

Německo

V Německu jsou povodňové škody hrazeny ze soukromého pojištění založeného na riziku. Státní fondy byly sníženy a nyní se používají jen k podpoře v případě opravdu svízelné situace. Neexistuje žádná právní úprava, která by ukládala spolkové vládě, spolkovým zemím a místním úřadům chránit majetek před povodněmi specifickými pojišťovacími schématy. Proto je rozsah pojištění sjednaného těmito pojistníky velmi nízký. Sjednávání pojištění pro případ povodně je dobrovolné. I když se v určité době vzhledem k výkyvům v poptávce a rozdílům v regionální propojištěnosti uvažovalo o povinném systému, nakonec nebyl přijat, jelikož informační kampaň a změny v kompenzacích od státu vedly ke zvýšení propojištěnosti na 41 %.

FRM se v Německu posouvá směrem k více anticipačnímu a koordinovanému systému. Nicméně se nejeví, že by vazba mezi FRM a plánováním adaptace na změnu klimatu byla formalizována. Povodně v roce 2002 znamenaly reorientaci na integrovaný FRM, ale důraz je nadále kladen na provádění standardů místo na posilování širší odolnosti. Mapování rizika a modelování povodní má ještě zpoždění a právně se dotváří.

Mohlo by vás zajímat: Anketa Pojišťovna roku 2019–2020: Jubilejní ročník ovládla Allianz

Doporučení k rozvoji FRM

Ženevská asociace sestavila na základě analýzy FRM ve třech výše uvedených zemích soubor doporučení k dalšímu rozvoji FRM. Předně zdůrazňuje, že je důležité zajistit posun k více anticipačnímu (předvídavému) FRM, a to zvláště s ohledem na klimatické změny a další nová rizika. I když se svět nyní soustředí na zvládnutí koronavirové krize, potřeba přechodu na anticipační, holistický (komplexní) a celospolečenský přístup k řízení katastrofických rizik, včetně povodní, je naléhavá. Ženevská asociace např. doporučuje:

• Vlády by měly připravit jasnou národní strategii pro FRM jako integrální součást plánů ekonomického rozvoje a adaptačních plánů na klimatickou změnu. Jejich přístup by měl být anticipační, soudržný a proaktivní. FRM by měl zahrnovat provázaná opatření, včetně posouzení rizika, komunikace rizika, zmírňování a prevence rizika, financování rizika, přenosu rizika a zajištění vyšší odolnosti staveb při obnově. Dále je zapotřebí přehodnotit a reformovat programy pomoci po povodni tak, aby byla zajištěna motivace k redukci a prevenci rizika. Rovněž jsou nezbytné mechanismy k neustálému monitorování a zlepšování FRM.
• Pojišťovnictví by mělo pokročit v proaktivní součinnosti s vládami a klienty. Pojistitelé by měli fungovat jako rizikoví poradci, experti na řízení rizik, rizikoví upisovatelé a investoři a takto podpořit implementaci systému FRM, aby se posílila odolnost vůči povodním. Pojistitelé by měli dále vyhodnotit dopady měnícího se povodňového rizika na obou stranách jejich rozvahy a nabízet modelování a řízení rizik svým klientům, aby tito mohli realizovat příslušná opatření ke zmírnění rizika. Pojistitelé by měli rovněž nabízet inovativní pojistné produkty. Významnou roli mohou sehrát národní asociace pojišťoven např. v oblasti sdílení informací o riziku, zvyšování povědomí o riziku, tvorby či sdílení obecných pokynů k redukci a prevenci rizika u vlastníků nemovitostí, podnikatelů i vlád.
• Podnikatelé a domácnosti by měli proaktivně hledat informace o povodňovém riziku, rozumět řízení tohoto rizika a přebírat patřičnou zodpovědnost, resp. činit informovaná rozhodnutí.
• Mezinárodní organizace, akademické instituce, odborníci a programy vzdělávání manažerů by měli využít tuto studii v kampaních ke zvýšení povědomí o tomto riziku.
• Vládní úředníci, zástupci pojišťovacího průmyslu a jiné zainteresované osoby by měli společně posoudit tuto studii, prodiskutovat její případné mezery, výzvy a slabiny a najít účinnou cestu k posílení FRM v jednotlivých zemích.

Závěrem je třeba zdůraznit, že povodně a jejich prevence zůstávají nosným tématem i v ČR, proto je účelné nezapomenout kvůli koronaviru na povodňové riziko. Vědecká doporučení Ženevské asociace by mohla posloužit např. k uvědomění si významu systému FRM a ke komparaci stávajícího systému v ČR s komplexním systémem Ženevské asociace. 

Pojistný obzor je k přečtení ZDE

Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc., MBA
Poradce

[1] Zdroj: Insurance Europe. Views on the EU Floods Directive. 22. 6. 2020. [on-line]. [citace: 2020-07-06]. Dostupné z: https://insuranceeurope.eu/views-eu-floods-directive (včetně přílohy „Insight Briefing“).
[2] Munich Re. Risks from floods, storm surges, and flash floods. [on-line]. [citace: 2020- -07-24]. Dostupné z: https://www.munichre.com/en/risks/natural-disasters-losses-are-trending-upwards/floods-and-flash-floods-underestimated-natural-hazards.html.
[3] Geneva Association. Building Flood Resilience in a Changing Climate. Červen 2020, s. 10–11. [on-line]. [citace: 2020-07-24]. Dostupné z: https://www.genevaassociation. org/sites/default/files/flood-risk-management-overview.pdf. (Údaje jsou převzaty. Jeví se ale, že některé propočty nejsou zcela přesné. Jsou uvedeny jen podíly vybraných regionů.)
[4] Ludlow, F. – McGovern, R. Five centuries of human observation reveal Europe‘s flood history. Nature. 22. 7. 2020. [on-line]. [citace: 2020-07-24]. Dostupné z: https://www.nature.com/articles/d41586-020-02138-2; Blöschl, G. – Kiss, A. – Viglione, A., et al. Current European flood-rich period exceptional compared with past 500 years. Nature, 583, 560–566 (2020). Https://doi.org/10.1038/ s41586-020-2478-3.
[5] Https://www.genevaassociation.org/research-topics/building-flood-resilience.
[6] Řešení Flood Re je společnou iniciativou vlády a pojistitelů. Jeho cílem je zajistit větší dostupnost pojištění pro případ povodně v rámci sdruženého pojištění budovy a domácnosti (či pojištění domácnosti). Více na: https://www.floodre.co.uk/.