Podnikatelská pojištění – zkreslení díky netržnímu pojistnému

Podnikatelská pojištění zaznamenala v dosavadním průběhu roku období vzestupů a poklesů. Již v předchozích analýzách jsme podrobně vysvětlovali, že tento vývoj není dán ani tak výraznými změnami v tomto roce, jako spíše vývojem v roce 2009.

V 1. čtvrtletí došlo meziročně k poklesu, který ale nebyl ani tak způsoben špatným výsledkem za první tři měsíce tohoto roku, jako spíše mimořádně dobrým výsledkem za stejné období roku předchozího. Vývoj ve 2. čtvrtletí nám dal potom za pravdu a podnikatelské pojištění opět rostlo. Ve 3. čtvrtletí došlo jen k nepatrnému růstu o 0,5%, což je v porovnání s předchozími roky v podstatě normální situace.

Důležité je, že pojištění podnikatelských rizik dosahuje lepších výsledků než za srovnatelné období před krizí. Předepsané pojistné překonalo 13,8 miliardy, což je zhruba o 5% více než v roce 2008.

Stejně jako v předchozích analýzách musíme připomenout, že jednou z příčin těchto dobrých výsledků je pravděpodobně i uzavírání tzv. „spekulativních pojištění“. V těchto případech se jedná v podstatě o přípravu pojistného podvodu, kdy část podnikatelů předpokládá, že případné problémy v podnikání budou moci řešit iniciováním „vhodné“ pojistné události se škodou velkého rozsahu. Nelze přesněji odhadnout, jak velká část podnikatelů se připravuje na tuto variantu plánovitě, a jaká část jich zvolí toto řešení jako okamžité východisko z nouze. Zprávy o růstu škod většího rozsahu způsobených především požárem (tzv. „horké sanace“) se nicméně objevují.

Pojišťovny by tedy měly zrevidovat svůj přístup k šetření pojistných událostí, a pokud to ještě nedělají, tak mnohem důkladněji posuzovat především ty pojistné události, při kterých dojde ke zničení celého nebo převážného majetku společnosti (zjistit ekonomickou situaci firmy před pojistnou událostí, její platební morálku, problémy s odbytem výrobků atd.).

Určitě je naproti tomu pozitivním zjištěním, že podnikatelé stále více chápou pojištění jako vhodný nástroj pro zabezpečení rizik. V období hospodářských problémů se dostávají častěji do situace, kdy by nemuseli mít dostatek vlastních prostředků na vytváření rezerv pro jejich krytí a pojištění je tak výhodným alternativním nástrojem pro eliminaci případných ztrát. Vedle toho ale existuje i část podnikatelů, kteří význam pojištění nevidí, a kteří jej chápou jako zbytné. Pokud u nich dochází k ekonomickým problémům, svoje pojištění stornují. Část podnikatelů také svoji činnost ukončuje.

V oblasti podnikatelských pojištění má dominantní postavení Kooperativa a svoji pozici si přes výraznější meziroční oslabení zachovává (pokles o 260 miliónů, což je téměř 6 % s poklesem podílu na trhu o téměř 2,1%b). Kooperativa snížila v porovnání s 2. čtvrtletím svůj podíl na trhu o 2,8% b a proti 1. čtvrtletí ztratila dokonce 8,2% b. Je ovšem pravdou, že toto oslabování v průběhu roku je v jejím případě již tradiční, přestože v tomto roce je nejvýraznější (2009 – pokles o 7,9%b, 2008 – pokles o 7,5%b, 2007 – pokles o 3,5%b, 2006 – pokles o 3,4% b, 2005 – pokles jen o 0,4%b). Vysvětlením je s největší pravděpodobností odlišné nastavení platebních kalendářů v rámci roku. Kooperativa vybírá, na rozdíl od ostatních pojišťoven, pojistné nerovnoměrněji (dominuje 1. čtvrtletí).

Česká pojišťovna zůstává „dvojkou“ v podnikatelských pojištěních, ale svoji ztrátu na vedoucí Kooperativu výrazně snížila. Předepsala o 130 miliónů pojistného více, což je růst o 3,4% a zvýšení podílu na trhu 0,8% b. Je docela možné, že by se na konci roku mohla dokonce stát nakrátko „jedničkou“ v tomto segmentu. Třetí nejsilnější pojišťovnou se stala ve 3. čtvrtletí Generali (nárůst o 160 miliónů, což je 10,8 % a růst podílu o 1,1% b), která odsunula na čtvrté místo meziročně v podstatě stagnující Allianz (nárůst o 10 miliónů, což je 0,7 % a zachování podílu).

Zajímavostí u Allianz je to, že u ní v porovnání s předchozím čtvrtletím klesl objem pojistného (téměř o 40 miliónů). Když bychom uvážili rovnoměrný vývoj pojistného v předchozích letech a promítli ho do 3. čtvrtletí letošního roku, vyšlo by nám, že očekávané pojistné by mělo být zhruba o 350 miliónů vyšší. Nevíme proč je výsledek takový. Pokud vyloučíme možnou chybu v reportovaných datech, můžeme pouze odhadovat, že Allianz pravděpodobně stornovala v podnikatelském pojištění za 3. čtvrtletí zhruba 400 miliónů předepsaného pojistného.

Při zahrnutí netržního pojistného (podle zákona 125/1993) nedochází ke změně pořadí pojišťoven, ale k podstatným změnám v objemech a podílech na trhu. Nejsilnější tak je i z tohoto pohledu Kooperativa s podílem na trhu 42,3 %, druhá Česká pojišťovna má podíl 27,2 %. Toto pojištění je semipolně poskytováno pouze těmito pojišťovnami, takže u ostatních dochází logicky ke snížení tržního podílu. Vzhledem k celkovému objemu pojistného (přes 4,5 miliardy – Kooperativa 3,6 miliardy, Česká pojišťovna 900 miliónů) v porovnání k objemu tržního pojistného (13,8 miliardy) je zřejmé, že výsledky trhu jsou tímto pojištěním výrazně zkreslené.

Silnější skupinou je pro tento segment pojištění PPF, přestože v předchozích čtvrtletích to byla skupina VIG. Projevuje se tak „nevyrovnanost“ výkonů pojišťovny Kooperativa v rámci roku, protože tato situace se opakuje několik posledních let. Při započtení netržního pojistného je naopak skupina VIG silnější než skupina PPF.

Podíl pojišťoven na trhu pojištění podnikatelů

Kateřina Lhotská, NESS Czech s.r.o.