Pojišťovny jsou OK, možná budou mít dočasně nižší výnosy

*Jak přežily české pojišťovny americký krach trhu s hypotékami, který odstartoval celosvětovou finanční krizi?

Tato krize není přímo krizí pojišťoven, ale především bank a investičních společností. Propad se tedy projeví zejména přes akciové trhy. Přestože tato situace nutí pojišťovny k větší obezřetnosti při investování, může tato krize dočasně snížit výnosy. Tyto  ztráty se projeví na zisku společnosti a ponesou je především akcionáři. V žádném případě nebude  mít negativní vliv na garantované závazky vůči klientům. Krátkodobě může klesnout majetek v portfoliu těm, kteří své peníze umístili do investičního životního pojištění, kde je část portfolia investována na kapitálových trzích. Tento produkt je ovšem konstruován jako dlouhodobý (spořící), předpokládá investici na patnáct a více let, a za tuto dobu se případná krátkodobá ztráta téměř stoprocentně smaže.

Pojišťovny jsou ze zákona povinny pro tyto případy vytvářet  technické rezervy v dostatečné výši, aby byly schopny dostát veškerým závazkům vůči klientům a plnění této povinnosti podléhá přísným kriteriím státního dohledu. Všechny pojišťovny splňují přísné regulatorní požadavky,  které na ně jsou ze zákona kladeny.

*Jak bude podle Vás vypadat v perspektivě takových pěti let pojistný trh?

Vše nasvědčuje tomu, že bude více globalizovaný a v mnohých parametrech těsněji harmonizovaný. Hlavními budoucími tématy budou například otázky řešení klimatických změn, transparentnosti produktů a především kvality distribučních sítí. Z pohledu stability a bezpečnosti evropského trhu dojde zcela jistě k zavedení  nových  solventnostních pravidel pro pojišťovny ,  což by především mělo ještě více podtrhnout stabilitu a bezpečnost pojišťovacího sektoru v rámci evropské i národních ekonomik.  Význam pojišťovnictví bude ve společnosti stoupat především v souvislosti  se aktuálním životním stylem i rostoucími riziky.

Česká populace stárne. V této souvislosti se ptám, zda lze „kosmetické změny“, k nimž přistoupila vláda, nazvat penzijní reformou?

V současné době schválená I. etapa důchodové reformy je cesta správným směrem, ale v žádném případě ji nelze nazvat „penzijní reformou“. Lze ji považovat jen za nezbytný základ pro získání dostatečných zdrojů financování důchodů dnešní střední generace. Problém budoucí dostatečné výše důchodů však ale neřeší. Vláda musí nalézt nový vhodný zdroj financování důchodů, což se jí zatím nepodařilo.

*Jak by podle vás měla penzijní reforma vypadat?

ČAP podporuje myšlenku tzv. opt-outu. Není žádnou převratnou informací, že zavedení povinně-dobrovolného vyvázání části plateb ze státního pilíře důchodového systému do finančních produktů spravovaných institucionálními komerčními správci by budoucí deficit mezi mzdou a penzí mohlo výrazně snížit. Tento systém funguje již v mnoha zemích EU a přináší občanům zejména lepší zhodnocení finančních prostředků určených k financování důchodů.  Jedním z nejdůležitějších prvků důchodové reformy je správně stanovit výši částky pro vyvázání.  Procento vyvázání nesmí ohrozit současný systém, ale zároveň musí občany motivovat tak, aby jim na stáří umožnilo uspořit dostatečné finanční prostředky. S našimi experty se shodujeme na reálné optimální výši vyvázání okolo pěti procent. Stát musí i současně definovat, že tyto peníze si nebude možné jednorázově vybrat, nýbrž použít ve formě doživotní penze a určit i přípustnou míru rizika investice.

Ale ani vyvedení části finančních prostředků do komerčního zhodnocování nebude na zajištění solidního důchodu stále stačit.  Bude nutné, aby lidé pochopili nutnost dalšího  „nepovinného spoření“ v některém z vhodných finančních produktů (životní pojištění, penzijní fond, investiční fond apod.). Nikomu z nás se nebude v důchodu chtít smiřovat s výrazným pokles životní úrovně. To stále bohužel mladí lidé u nás příliš nechápou nebo prostě neřeší.

*A jak by se do reformy měly zapojit pojišťovny?

Komerční pojišťovny musí být bezesporu klíčovými hráči. Jako jediné z finančních institucí jsou schopné jak vklady přijímat, tak i vyplácet formou doživotní anuity. Na finančním trhu jsou dlouhodobě stabilní, podléhají přísnému dozoru ČNB a splňují i další mezinárodní pravidla, zejména v oblasti tvorby rezerv. Protože se většinou jedná o nadnárodní společnosti, dokážou nabídnout i nízké náklady. Proto mají všechny předpoklady, aby spravovaly peníze budoucích důchodců.

*Co byste tedy poradil současným třicátníkům: jak by se měli zabezpečit na důchod?

Doposud spoléhala většina našich obyvatel v zajištění na stáří výhradně na stát. Když si současná střední a mladší generace bude chtít zachovat svůj základní životní standard, nemá jiné cesty, než si začít včas připravovat dodatečné finanční zdroje pro budoucnost. Dnešní poměrně vysoká spotřeba obyvatel i slušná životní úroveň nikomu její rozumnou udržitelnost bez odpovědného spoření nezajistí. Penzijní připojištění se státním příspěvkem je jednou z mnoha možností, jak tohoto cíle dosáhnout. Doporučuji ale rozložit finanční prostředky i do jiných produktů finančního trhu, jako je například životní pojištění či investování do podílových fondů.

*Lze v této souvislosti využít produktů jako je životní pojištění? Přece jen EU na to má jiné produkty a ty fungují trochu jinak.

Životní pojištění je samozřejmě  jedním z vhodných produktů, které lze využít ke spoření na důchod. Jeho přidanou hodnotou je i možnost řešit nenadálé  situace jako je např. invalidita nebo úmrtí,  nemluvě o daňových výhodách.

Druhou část rozhovoru zveřejníme zítra.