Halina Trsková: Ochrana zdraví a dostupnosti zdravotní péče je pro nás zásadní

Spousta lidí nevnímá rozdíl mezi Všeobecnou zdravotní pojišťovnou ČR a Pojišťovnou VZP, a.s. (PVZP) Jak to tedy je?

Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR poskytuje společně s dalšími zdravotními pojišťovnami úhradu zdravotní péče ze systému veřejného zdravotního pojištění. PVZP je běžnou komerční pojišťovnou, která svým klientům poskytuje široké spektrum pojistných služeb od povinného ručení přes pojištění majetku a občanské odpovědnosti po profesní odpovědnost zejména zdravotnických zařízení, pojištění podnikatelských rizik, pojištění závazných nemocí a úrazů včetně pojištění cizinců. Málokdo dnes ví, že jsme „nejstarším“ poskytovatelem cestovního pojištění a stále patříme mezi špičku na trhu.

Dovolím si tvrdit, že kdo chce skutečně jet do ciziny s ochranou zdravotních rizik, měl by si pojištění u PVZP nebo respektive VZP ČR sjednat. Kvalita největší zdravotní pojišťovny se v oblasti ochrany zdraví nedá popřít a my jsme na ní „vychováni“. Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR je naším zřizovatelem, ale nijak nefinancuje náš provoz a ani se nepodílí na financování zdravotní péče našich klientů. Péči o naše klienty i vlastní provoz si zajišťujeme sami. V jednom se ale od většiny komerčních pojišťoven lišíme. Tím, že jsme vlastněni veřejným subjektem, nemůžeme vyplácet libovolné odměny mateřským společnostem ani dividendy, ale všechny přebytky zůstávají ve veřejném systému a nemizí v kapsách zahraničních akcionářů.

Mohlo by vás zajímat: Ivan Špirakus: Tváří v tvář ruské agresi se pojišťovnictví zachovalo ukázkově

Hlavním tématem našeho článku je zdravotní pojištění cizinců, které může ze zákona poskytovat až do roku 2025 exkluzivně PVZP. Jaká byla situace na trhu, že k tomu zákonodárci přistoupili?

V minulosti některé pojišťovny nabízely cizincům ze třetích zemí pojistky neúměrně levně. Na trhu se pohybovalo množství neseriózních poskytovatelů pojištění, kteří zneužívali situace a pojistky se prodávaly za cenu 5 000–10 000 Kč na rok s provizí často více než 50 %, přičemž v této šedé zóně se točilo až 500 mil. Kč, a přitom ve zdravotnických zařízeních stále narůstaly dluhy.

Zřejmě tento hazard s lidským zdravím přivedl zákonodárce k myšlence na přechodnou dobu zavést na této části trhu řád, zajistit řádnou úhradu zdravotní péče jejím poskytovatelům a chránit zdraví nejen cizinců, ale i českých občanů. Pro upřesnění, jedna návštěva u praktického lékaře s respiračním onemocněním dosahuje částky 2 500 Kč, den na akutním lůžku v nemocnici stojí 2000–3000 Kč. Z toho vyplývá, že takto levné pojistky nemohly pokrýt ani akutní péči. Za nedostatečně nebo nevhodně pojištěnými cizinci tak v nemocnicích vznikaly nevymahatelné dluhy. Podle dat Českého statistického úřadu dluží tito cizinci českým zdravotnickým zařízením více než 40 mil. Kč (ČSÚ 2021).

Cizinec ze země mimo EU, který pobývá v ČR na základě víza, si ze zákona musí sjednat komplexní zdravotní pojištění. Co to vlastně znamená?

Komplexní péče je taková, že jsou hrazeny veškeré náklady na zdravotní péči a související asistenční služby. Obecně lze říct, že budou hrazeny jak akutní případy, tak i prevence, tedy preventivní prohlídky u lékaře a lékařem předepsané léky. Tedy stejná péče, kterou by dostal občan ČR. Je to rozdíl proti základní péči, kde je hrazena pouze akutní a neodkladná péče jako např. u cestovního pojištění.

Mohlo by vás zajímat: Unilink se připojuje k makléři Acrisure. Ivan Špirakus zůstává ředitelem INSIA

Komerční zdravotní pojištění cizinců ze třetích zemí je specifické a významně se liší od systému veřejného zdravotního pojištění, od kterého je zcela odděleno. Proč?

Pojišťovna, která poskytuje komerční zdravotní pojištění cizinců, musí počítat s úplně jinými riziky než běžná zdravotní pojišťovna. U veřejného zdravotního pojištění občanů České republiky se dá předpokládat, že potenciální pacienti budou do systému přispívat dlouhodobě, a systém tak bude i dlouhodobě udržitelný. V případě státních pojištěnců, tj. těch, za které odvádí pojištění stát (děti a důchodci), je to v případě dětí investice do budoucna, protože se předpokládá, že po dovršení dospělosti bude průměrně 35 let do systému odvádět, a u důchodců, že 35 let odváděli. Veřejné zdravotní pojištění je postaveno na solidárním principu, kdy přibližně 80 % zdravých pojištěnců zajišťuje úhradu zdravotní péče těm, kteří mají nějaké onemocnění.

V případě komerčního zdravotního pojištění cizinců je to jinak, protože je tam více neznámých, se kterými je nutné počítat, mimo jiné i to, že nevíme, jak dlouho bude tento cizinec pobývat v ČR, takže z pohledu financování zdravotnictví to pro náš stát nepředstavuje pozitivní investici. Musíme si také uvědomit, že pojistný kmen cizinců – tedy skupina vzájemně solidárních osob – je řádově několikanásobně menší než v případě pojištěnců veřejných pojišťoven.

Jaké pojistky PVZP cizincům nabízí?

Aktuálně PVZP nabízí cizincům ze zemí mimo Evropskou unii tři pojistné programy, které se od sebe liší jak rozsahem zdravotní péče, tak i limity pro její úhradu. V případě exkluzivního programu zdravotní péče, který představuje komplexní zdravotní pojištění pro dlouhodobý pobyt, se pojistné u cizinců, kteří v okamžiku uzavření pojistné smlouvy nevykazují žádné neléčené chronické zdravotní problémy, pohybuje průměrně ve výši 23 500 Kč ročně. Tento program je svým rozsahem naprosto shodný s veřejným zdravotním pojištěním jako má občan ČR, a navíc obsahuje i další služby, jako například úhrada nepovinných očkování, dentální hygiena, asistenční služby 24/7/365, on-line lékařská poradna 24/7/365 nebo možnost telefonických konzultací.

Mohlo by vás zajímat: 2022: Lloyd´s vykázal pojistné +19 %. SCOR reportuje čistou ztrátu

Co když ale cizinec nějaké chronické onemocnění má?

Pokud cizinec trpí nějakým chronickým onemocněním, které je stabilizované, pojistné je shodné jako má naprosto zdravý člověk. Pojistná částka se individuálně upravuje tam, kde jsou závažná nebo těžká onemocnění neléčená nebo nestabilizovaná a odpovídá pojistnému riziku tak, aby pojišťovna mohla úhradu zdravotní péče hradit v plné výši. Faktem je, že řada cizinců ze třetích zemí přichází do Česka se závažnými chorobami, jako například neléčená žloutenka, cukrovka nebo tuberkulóza. Problémem jsou i sexuálně přenosná onemocnění. Mnoho z nich je HIV pozitivních nebo mají syfilis. Relativně velký počet dětí, které se zde těmto cizincům narodí, jsou HIV pozitivní. Tím, že chráníme zdraví těchto lidí, chráníme nejen samotný zdravotní systém, ale také zdraví našich spoluobčanů.

Jaké jsou aktuálně největší problémy v segmentu pojištění cizinců?

Problém může nastat v případě, když se cizinec ze třetí země stane zaměstnancem. V tom okamžiku se stává účastníkem veřejného zdravotního pojištění s tím, že pojistné za něj odvádí jeho zaměstnavatel. V případě, že je pracovní poměr z jakéhokoliv důvodu ukončen, vypadává takový cizinec ze systému veřejného zdravotního pojištění. Pokud nesplňuje podmínky pro registraci na úřadu práce, kdy by za něj zdravotní pojištění platil stát, musí takový cizinec opět uzavřít komerční zdravotní pojištění. V praxi se velmi často stává, že někteří z cizinců pojistku neuzavřou a zůstanou tak zcela mimo systém. V případě, že potřebují akutní ošetření, je jim poskytnuta neodkladná péče „zdarma“ – tedy zpravidla na účet zdravotnického zařízení, které jim tuto péči poskytne. Podobné dluhy za nepojištěnými cizinci jsou prakticky nevymahatelné, protože se tito cizinci často vrátí do země původu, kde jsou často nedohledatelní.

Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Šanci reformovat penze jsme už prošvihli

Co cizinci z EU?

Zdravotní péči o občany Evropské unie obvykle pokrývá jejich zdravotní pojištění v zemi původu. Komunikace mezi evropskými zdravotními pojišťovnami probíhá na dobré úrovni a s úhradou zdravotních služeb nebývá v naprosté většině případů žádný problém.

V současné době probíhá legislativním procesem návrh zákona, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Jaká vidíte rizika?

Obávám se, že v souvislosti se zdravotní péčí o cizince ze třetích zemí může v blízké budoucnosti dojít k problému, který by mohl ohrozit celý systém veřejného zdravotního pojištění a zdravotní péči v České republice. Tato novelizace ukládá povinnost, aby se děti cizinců ze třetích zemí do 18 let věku staly účastníky veřejného zdravotního pojištění s tím, že pojistné za ně budou hradit rodiče, a to ve výši, jakou v současné době platí stát za osoby bez zdanitelných příjmů. Ale může si takovou štědrost Česká republika dovolit? Jedním z důvodů k opatrnosti je, že zdravotní péče z veřejného zdravotního pojištění je nároková.

Navíc průměrné náklady na zdravotní péči zdaleka přesahují úhrady. Vytíženost zdravotnických zařízení již dnes často nedopřává dosažitelnost zdravotní péče ani pro české občany v čase, který bychom si přáli. Nemluvě o případu, kdy klient nebude platit, zdravotní pojišťovna bude vynakládat prostředky na vymáhání s nejasným výsledkem, ale péče bude poskytována. Je to obrovská zátěž pro statní rozpočet a pro každého občana ČR, který se na úhradě státního dluhu bude muset jednou podílet.

Mohlo by vás zajímat: Obchod v pojišťovně Simplea povede Kamil Holánek

Co konkrétně nám hrozí?

Pojistná matematika je neúprosná a hrozí, že by se celý systém veřejného zdravotního pojištění mohl zhroutit. Podívejme se opět na čísla, o kterých hovoří ČSÚ. Výdaje z veřejných rozpočtů na jednoho obyvatele představují částku 43 500 Kč ročně. Pokud si představíme aktuální počet dětí ze třetích zemí, tak zátěž pro státní rozpočet je více než 300 mil. Kč ročně. Pokud rodiče nebudou pracovat a zaregistrují se na úřadu práce, bude to jednou tolik. V důsledku znalostí zdravotní turistiky a značné míry pojistných podvodů částka může reálně dosahovat v minimalistickém měřítku 1 miliardy Kč ročně ze státního rozpočtu. Opravdu si můžeme dovolit takto zatěžovat státní rozpočet, a ještě více paralyzovat zdravotní systém, kdy zdravotníci již neví kudy kam? Není výjimkou, že v případě cizinců z arabských a afrických zemí se jedná o rodiny, které mají často více než pět dětí, a to v tom lepším případě.

Již dnes je nedostatek pediatrů a ambulantních specialistů a objednací doby mnohdy představují i několik měsíců. Pokud bude tento zákon schválen v navrhovaném znění, obávám se, že dojde k výraznému omezení zdravotní péče pro české občany nebo uprchlíky před válkou z Ukrajiny, tak jak ji dnes známe. Představitelé a zákonodárci ČR by měli v oblasti dostupnosti zdravotní péče myslet v první řadě na české občany. Otevírat ji veřejně pro cizince tam, kde to není zapotřebí, může být hazard s perfektně fungujícím systémem zdravotního pojištění. Zásadním pozitivem je, že tento současný sytém nezatěžuje ani státní rozpočet, ani českého občana, navíc chrání zdraví celé veřejnosti.

Děkuji Vám za rozhovor.