Druhá část rozhovoru se týká bolestí českého trhu – cen povinného ručení a havarijního pojištění. O povinném ručení se mluví stále, vývoj cen havarijního pojištění ale možná někoho z vás překvapí.
*Jak se díváte na současnou technickou úrokovou míru? (1,9 %)
Pojišťovna Allianz přestala začátkem letošního roku nabízet kapitálové životní pojištění. Má to dva důvody: současná technická úroková míra nezaručuje klientům kvalitní zhodnocení, protože kapitálové životní pojištění sebou nese určité náklady. Klient je díky tomu na „svých“ penězích teprve když spoří takových dvacet, dvaadvacet let... A to je strašně dlouhá doba.
To je důvodem, proč klientům spíše nabízíme garantovaný fond, který dokáže reagovat na to, když se úrokové míry zvednou.
Takže když to shrnu, pro klienty je současná technická úroková míra ve výši 1,9 % strašně nízká, ale pro pojišťovny je to pořád strašně vysoko. I sedmiletý státní dluhopis má úrok 1,6 % p.a. a desetiletý kolem 2% p.a.
Kapitálové životní pojištění se ostatně neprodávalo v Allianz moc již od roku 2005. Prodávalo se investiční životní pojištění, pak pojišťovny přišly s garantovanými fondy. V roce 2008, kdy propukla finanční krize, investovali lidé především do garantovaných fondů. Po ústupu finanční krize pak přecházeli znovu do dynamičtějších fondů a v tuto chvíli kapitálové životní pojištění využívají spíše starší lidé nebo se využívá pro specifické programy zaměstnaneckých výhod.
*Dokážou pojišťovny v současné době klientům zhodnotit peníze?
Pojišťovny si smí vybírat jen relativně bezpečné investice. Tedy v oblasti „bezpečných investic“ pojišťovny umí zhodnotit peníze. Záleží samozřejmě na tom, o jaký produkt jde. Pokud jde o investiční životní pojištění, může klient všechno svěřit akciovým fondům. Jde-li o garantované produkty, je třeba vybrat ty, které garanci pokryjí a přinesou ještě pokud možno klientovi něco navíc. Nebo lze například kombinovat 5 % na akcie a zbytek nechat na produkty s garantovaným výnosem. Mezi ty nejbezpečnější investice patří v České republice především státní dluhopisy. Nejen že jde o velké emise, ale každý korporátní dluhopis s vyšším výnosem má většinou nižší rating než státní dluhopisy, a proto na něj musíme držet vyšší kapitál. Takže ve svých důsledcích má pro klienta taková investice stejnou výnosnost jako státní dluhopis.
Pokud by již byla implementovaná Solvency 2, padla by de facto pravidla, nařizující pojišťovnám jak a kam investovat. Naší jedinou povinností by bylo disponovat dostatečně silným kapitálem. Mohli bychom si vybírat, které z bezpečných cenných papírů budeme nakupovat. Mohlo by se dokonce stát, že by nám trhy nabídly zajímavější „garantované“ instrumenty, než jsou státní dluhopisy.
*Takže po zavedení Solvency 2 se pro pojišťovny investování zjednoduší?
Pokud budeme vycházet z principů Solvency 2 popsaných výše tak ano a z pohledu klienta bude situace po zavedení Solvency 2 výhodnější. Na jednu stranu bude klient poměrně přesně vědět, jak velký kapitál pojišťovna má a také, že tento kapitál stačí na všechna možná rizika. V současné době se kapitál spočítá zjednodušeným způsobem, ale jeho výše vůbec neodpovídá rizikům, která pojišťovna upisuje a je obecně vystavena.
Propojení mezi výší kapitálu a pojistným byznysem je v rámci Solvency 2 mnohem vyšší. A navíc v případě, že pojišťovna nevyužije standardní formuli, ale bude mít svůj vlastní interní rizikový model, který ještě lépe popisuje rizika, bude výpočet kapitálové přiměřenosti přesněji odrážet realitu firmy.
*Mohou si pojišťovny vybrat, zda použijí interní model místo obecného modelu?
Ano, mohou. Interní model ale musí pojišťovnám schválit Česká národní banka. Její nezávislý pohled potvrdí, že model odpovídá byznysu, který pojišťovna provozuje.
*Na výpočty spojené se Solvency 2 musí pojišťovny zaměstnávat další odborníky.
My jsme je již zaměstnali a ještě další asi přibereme. Pro Allianz by bylo nejlepší, kdyby opatření Solvency 2 začalo platit již zítra. Pojišťovna Allianz má skoro vše připravené a dokončené, stačí jen proces odstartovat. Rádi bychom ukázali široké veřejnosti výhodu toho, že jsme do Solvency 2 investovali nemalé peníze. Můžeme transparentně předvést, jaký byznys děláme, kolik stojí jednotlivá rizika a proč.
*Na kdy je start Solvency 2 po mnoha odkladech ohlášen ?
K zavedení Solvency 2 má dojít 1. ledna 2016, tedy pokud se v rámci litevského předsednictví EU schválí opatření Omnibus 2. (Litva převzala předsednictví EU letos 1. července a skončí posledním dnem letošního roku.)
Jde o dodatečnou směrnici k Solvency 2. Pokud se schválí teď, lze ještě zmíněné datum stihnout. V opačném případě bude následovat další odklad. Samozřejmě, že nejhorší je ta nejistota.
Užitečná je iniciativa Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (European Insurance and Occupational Pensions Authority - EIOPA), která vyvíjí tlak na regulátory ve všech státech požadavkem: „ zaveďte reporiting z pojišťoven a la Solvency 2“, abychom věděli, na čem pojišťovny jsou. Na pojišťovnách zatím nelze vyžadovat kapitál podle Solvency 2, ale lze předběžně žádat výpočet kapitálu podle standardního vzorce a systém řízení rizik. Už teď by se díky tomu ukázalo, jaký je vztah pojišťoven mezi jejich kapitálem a jejich byznysem.
„Je to pro vás dobré, abyste mohli něco během těch dvou let ještě udělat, když budete mít problém,“ zdůvodňuje svůj požadavek EIOPA.
A to je určitě dobře, protože zavedení Solvency 2 je dnes už spíše politické rozhodnutí, než technické. Po technické stránce jsou práce již ukončeny.
POKRAČOVÁNÍ ZÍTRA
Komentáře
Přidat komentář