Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE
O tom, jak se bude vyvíjet česká ekonomika v nejbližších měsících, se v současné době vedou různé debaty, v nichž řada odborníků dochází k rozdílným závěrům. Co ale skutečně trápí české podnikatele? Co je omezuje v tom, aby jejich společnosti dále rostly, investovaly, inovovaly a vytvářely nová pracovní místa? Odpověď na tuto otázku zjišťují každé čtvrtletí konjunkturální průzkumy.
Mohlo by vás zajímat: Největší výzva pro německé pojišťovnictví od druhé světové války
Každý měsíc zveřejňuje Český statistický úřad tzv. indikátory důvěry v podnikatelském sektoru (v průmyslu, stavebnictví, obchodě a ve vybraných službách) a indikátor důvěry spotřebitelů. Tyto ukazatele poskytují, ve velkém předstihu v porovnání s výsledky standardních podnikových a makroekonomických statistik, první signální informace o tom, jak podniky a spotřebitelé vnímají současnou ekonomickou situaci a jaký vývoj očekávají v nejbližších měsících. Výsledky mohou rovněž indikovat blížící se změnu v hospodářském cyklu. Zjišťování indikátorů důvěry je navíc každé čtvrtletí doplněno otázkou pro podnikatele týkající se bariér, které je omezují v dalším růstu.
V předešlé krizi omezovala poptávka, dnes dominuje nejistota
Bariéry růstu se sledují ve třech odvětvích: průmyslu, stavebnictví a ve vybraných službách. První graf zachycuje vývoj bariér v nejvýznamnějším sektoru ekonomiky – v průmyslu. V krizovém a následujícím období v tomto sektoru mezi bariérami dominovala nedostatečná poptávka. Situace se začala postupně měnit v roce 2016 a zejména v roce 2017, kdy nedostatečnou poptávku jako nejvýznamnější překážku dalšího růstu vystřídal nedostatek pracovníků. V grafu lze vidět, jak zmíněné dvě možnosti působí ve vývoji proti sobě.
Zároveň se ale s nedostatkem zaměstnanců zvyšoval podíl firem, které zmiňovaly i nedostatek materiálu nebo zařízení. Jedná se o začarovaný kruh. Nedostatek materiálu může být způsoben tím, že subdodavatel nemá dostatek kvalifikovaných zaměstnanců, kteří by dokázali objednaný materiál či zařízení dodat včas zákazníkovi. Pokud v klasickém výrobním řetězci dojde k takovému zpoždění, nemůže být dodávka doručena do firmy vyrábějící finální produkt. Nedostatek materiálu může být ovlivněn také cenami, konkurencí nebo nespolehlivostí dodavatele.
Mohlo by vás zajímat: Světovou ekonomiku zasáhl tvrdý a bezprecedentní šok
Z dalších kategorií stojí za zmínku blíže nespecifikovaná skupina překážek v podnikání označovaná jako ostatní, v níž podnikatelé často uvádějí jako iritující a časově náročnou administrativní zátěž ze strany státní správy. S nástupem pandemie jsme se dostali do situace, se kterou jsme se v minulosti nikdy nesetkali, což se projevilo i v hodnocení bariér. Na začátku roku respondenti nejčastěji uváděli za hlavní bariéru nedostatečnou poptávku (41 % respondentů) a nedostatek zaměstnanců (23 % respondentů). V dubnovém šetření dominovala sice stále nedostatečná poptávka (uvedlo ji až 45,1 % respondentů), ale na druhou pozici se dostala do té doby málo významná skupina nespecifikovaných bariér (21,6 % respondentů). Do ní řadíme mimo jiné i vládní opatření proti šíření koronaviru.
Stavebnictví nadále brzdí nedostatek zaměstnanců
Druhý graf zachycuje vývoj bariér růstu produkce ve stavebnictví. V minulosti tomuto odvětví tradičně dominovala nedostatečná poptávka. Změnu lze pozorovat až v posledních třech letech, kdy dochází k navýšení problémů s nedostatkem zaměstnanců. To nezměnily ani výsledky dubnového šetření, ve kterém podnikatelé jako hlavní překážky růstu opět označili nedostatek zaměstnanců (36,9 % respondentů) a nedostatečnou poptávku (21,5 % respondentů). S růstem významu bariéry nedostatku pracovních sil výrazně kleslo omezení týkající se nedostatečného počtu zakázek a finančních problémů firem.
Mohlo by vás zajímat: Pojišťovny ročně odhalí podvody za miliardu korun. Uchránit by mohly daleko více
Ve službách došlo k velké změně
Ve třetím grafu můžeme sledovat vývoj bariér omezujících produkci ve vybraných službách. Na rozdíl od stavebnictví a průmyslu zde většina respondentů dlouhodobě vnímala vnější ekonomické podmínky poměrně příznivě a neztotožňovala se s žádnou konkrétní bariérou. Pokud představitelé firem nějakou bariéru jmenovali, uváděli především nedostatečnou poptávku nebo nedostatek zaměstnanců. To se však výrazně změnilo v dubnovém šetření, ve kterém podnikatelé ve službách, podobně jako v průmyslu, označili jako nejvýznamnější bariéru skupinu ostatních blíže nespecifikovaných překážek (téměř 32% podíl). Podle komentářů, které často dotazník doprovázejí, touto volbou podnikatelé vyjadřují velkou nejistotu v souvislosti s dopady mimořádných opatření vlády proti dalšímu šíření pandemie.
Závěrem doplníme, že konjunkturální průzkumy spadají pod záštitu Evropské komise. Díky harmonizované metodice lze výstupy srovnávat napříč evropskými státy. Jedná se o důležitý a unikátní zdroj informací, z nichž řadu nelze nalézt v žádné jiné oficiální statistice. Uživatelé – výzkumné instituce, banky, ministerstva nebo vysoké školy – využívají údaje z konjunkturálních průzkumů pro dílčí predikce, například bodu zlomu ekonomického cyklu, vývoje zaměstnanosti nebo jako první signál ohlašující změny v investičních aktivitách. To je námět i pro vás, naše čtenáře, jak využít výsledky konjunkturálních průzkumů pro utvoření vlastních názorů ohledně blízkého vývoje nejen české, ale také evropské ekonomiky.
Komentáře
Přidat komentář