ČNB nechala úrokové sazby bez změny

Bankovní rada vnímá aktuální nastavení měnových podmínek jako adekvátní pro to, aby se inflace v příštím roce vrátila k inflačnímu cíli ve všech uvažovaných scénářích. Úrokové sazby ČNB se nachází na úrovni, která zpomaluje růst korunových bankovních úvěrů pro domácnosti i firmy, což brzdí růst množství peněz v ekonomice. Nicméně opačným směrem působí rychle rostoucí úvěrování státu. Při zohlednění výhledu inflace v ročním horizontu se reálné úrokové sazby po řadě let nacházejí na zřetelně kladných úrovních. Od ledna příštího roku budou reálné sazby kladné i v ex post vyjádření. Kurz koruny vůči euru v posledním měsíci oslabil zejména vlivem změny v regionálním sentimentu. Stále se ale nachází na silnějších hodnotách než před rokem.

Zdroj: YouTube, ČNB

Inflace pokračovala ve svém poklesu. Loni v srpnu byla 17,2 %, letos v srpnu dosáhla 8,5 %. Nadále se ale nachází na nepřijatelných hodnotách. Bankovní rada potvrzuje své odhodlání pokračovat v boji proti inflaci, dokud nebude plně pod kontrolou, tedy stabilizována poblíž dvouprocentního cíle.

Mohlo by vás zajímat: TOP 30 pojišťovacích makléřů za rok 2022 v Česku dle oPojištění.cz

Na příštích jednáních bude bankovní rada vycházet z nové prognózy a z vyhodnocení nově dostupných dat. Pro další směřování měnové politiky bude zásadní zejména vyhodnocení trvalosti dezinflačního trendu, analýza situace na trhu práce a vývoj domácí i zahraniční poptávky. Bankovní rada očekává, že trajektorie úrokových sazeb bude v nadcházejících čtvrtletích výše oproti základnímu scénáři stávající prognózy.

Bankovní rada konstatuje, že podmínkou dlouhodobé cenové stability jsou zodpovědná rozpočtová politika a umírněný mzdový vývoj. Cesta k dlouhodobě nižší inflaci tedy vede i přes snižování deficitu státního rozpočtu.

Ekonomický vývoj

V české ekonomice odeznívají silné nákladové inflační tlaky, které měly původ v externím prostředí, i poptávkové tlaky plynoucí z domácí ekonomiky. Ekonomika se podle našich analýz pohybuje pod svým potenciálem. HDP ve druhém kvartále mezičtvrtletně vzrostl o 0,1 %, zatímco v předchozím kvartále ekonomika stagnovala. Meziročně ve druhém kvartále HDP klesl o 0,4 %. Spotřeba domácností po šesti čtvrtletích poklesu mírně vzrostla, ale nacházela se o 9 % níže ve srovnání s předcovidovou úrovní. Její dynamiku tlumí i nadále přísná měnová politika, vysoké ceny energií a potravin a negativní sentiment. V souhrnu výkon ekonomiky zhruba odpovídal předpokladům prognózy.

Trh práce zůstává napjatý a nezaměstnanost nízká. Růst mezd, který ve druhém čtvrtletí dosáhl 7,7 %, byl ale téměř o 1procentní bod nižší, než přepokládala prognóza. V nadcházejících kvartálech očekáváme, že se růst mezd v reálném vyjádření dostane do kladných hodnot, což podpoří spotřebu domácností.

Mohlo by vás zajímat: Allianz Global Wealth Report 2023: Večírek skončil…

Pro třetí kvartál dostupné ukazatele z ekonomiky signalizují přibližnou stagnaci reálného HDP, zatímco letní prognóza očekávala jeho růst o 0,7 %. Průmyslová produkce v červenci poklesla jak v meziměsíčním, tak již i v meziročním vyjádření (o 2,3 %). Nové zakázky v průmyslu a další předstihové ukazatele naznačují, že útlum v průmyslu bude pokračovat. Zahraniční poptávka zvolňuje, a to i vlivem přísné měnové politiky velkých centrálních bank a postupného odeznívání vládních opatření přijatých během energetické krize.

Inflace v posledních dvou měsících klesla v souladu s letní prognózou. V září očekáváme její další výraznější pokles. Proti tomu bude působit nárůst cen paliv v návaznosti na růst cen ropy a opětovné zvýšení spotřební daně na naftu na původní úroveň v posledních týdnech. V říjnu pak očekáváme dočasný nárůst meziroční inflace kvůli nižší srovnávací základně z loňského roku způsobené zavedením úsporného tarifu na energie; nárůst meziroční inflace v závěru roku tak bude mít technické důvody a neohrožuje pokles inflace k cíli. V první polovině roku 2024 očekáváme inflaci poblíž dvouprocentního cíle.

Mohlo by vás zajímat: Podcast: Jak samoregulační standard pomůže s podpojištěností?

Rizika a nejistoty

Bankovní rada vyhodnotila rizika prognózy a nejistoty výhledu jako výrazné a jdoucí oběma směry. Proinflačním rizikem jsou zejména hrozba ztráty ukotvenosti inflačních očekávání a související riziko mzdově-inflační spirály, které by vedly k obnovení poptávkových tlaků a k perzistenci inflace. Proinflačním rizikem je i rychlý pokles míry úspor k dlouhodobě obvyklým úrovním a jeho vliv na možnou akceleraci spotřeby domácností. Dalším rizikem je případné delší působení expanzivní fiskální politiky a další zvýšení cen ropy. Nejistotou ve směru nižší hospodářské aktivity je výraznější než očekávané zhoršení hospodářské aktivity v Německu. Obecnými nejistotami výhledu jsou vývoj válečného konfliktu na Ukrajině, ceny energií a budoucí nastavení zahraniční měnové politiky.