ČNB zvýšila úrokové sazby a zhoršila prognózu české ekonomiky

Inflace se od ledna 2024 pohybuje poblíž 2% cíle. Podle nové prognózy sekce měnové se inflace na přelomu letošního a příštího roku dočasně zvýší. Jádrová inflace nadále setrvává na vyšších úrovních. Bankovní rada již zvýšila sazby v červnu. Spolu s aktuálním rozhodnutím to přispěje k ukotvení inflačních očekávání a omezí přenos nákladového šoku do inflace. Delší úrokové sazby zůstávají zvýšené, což také vytváří přísnější finanční podmínky. To by mělo přispět ke snížení jádrové inflace v budoucnu a stabilizaci růstu nových úvěrů. Dnešním zpřísněním měnové politiky bankovní rada nereaguje mechanicky na vyšší ceny energií, ale na riziko jejich druhotných dopadů.

Mohlo by vás zajímat: Petr Žaba: Škodní frekvence napříč pojistným trhem opět roste

Ceny rostou zejména v sektoru služeb, které jsou podstatnou složkou jádrové inflace. Trvalejšího snížení jádrové inflace je možné dosáhnout pokračováním přísné měnové politiky. Zvýšená dynamika úvěrů a dluhové financování zvýšených veřejných výdajů přispívají k růstu množství peněz v ekonomice. Trh práce zůstává napjatý a mzdy rostou rychlým tempem. Roste spotřeba domácností a investice firem. Proinflačně působí stále silnější růst cen nemovitostí.

Cílem dnešního rozhodnutí je zajistit, aby celková inflace zůstala na horizontu měnové politiky stabilizovaná poblíž 2% inflačního cíle. To vyžaduje, aby úvěrová dynamika nebyla nadměrná a růst množství peněz v ekonomice tak zůstal přiměřený. Tím bude měnová politika přispívat k udržení nízké inflace.

Zdroj: ČNB, YouTube

Na příštích jednáních bude bankovní rada vycházet z vyhodnocení nově dostupných dat a jejich implikací pro výhled inflace. Další kroky bude bankovní rada velmi pečlivě zvažovat. Úvahy o nastavení sazeb se budou odvíjet zejména od vyhodnocení setrvalosti nízkoinflačního prostředí, vývoje kurzu koruny, působení fiskální politiky na ekonomiku, analýzy napětí na trhu práce, přelévání inflace z cen komodit do dalších cenových okruhů a změn v domácí i zahraniční poptávce. Bankovní rada bude také sledovat kroky klíčových zahraničních centrálních bank, geopolitické události a situaci na zahraničních finančních trzích včetně zvýšeného napětí na trzích státních dluhopisů některých zemí. Bankovní rada též bude vyhodnocovat působení měnové politiky na domácí úvěrovou aktivitu, ceny aktiv, zejména ceny nemovitostí, a následně na reálnou ekonomickou aktivitu a cenový vývoj.

Bankovní rada potvrzuje své odhodlání pokračovat v měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě pohybovala poblíž 2% cíle. To v současnosti vyžaduje relativně přísnou měnovou politiku.

Výhled

Inflace podle nové prognózy sekce měnové v průměru letos dosáhne 2,1 %, v příštím roce zrychlí. Výhled růstu HDP Česka v letošním roce byl snížen z 2,2 % na 1,7 %. V příštím roce by měl HDP růst podle prognózy o 2,5 %.

Mohlo by vás zajímat: Petr Žaba: Nové povodňové mapy mohou změnit pohled na rizikové lokality

Rizika a nejistoty

Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako proinflační. Rizikem pro nadcházející měsíce je setrvalost jádrové inflace. Ta se projevuje zejména ve zvýšeném růstu cen služeb, včetně cen bydlení. Dalším domácím rizikem ve směru vyšší inflace je případné zrychlení růstu množství peněz v ekonomice vyvolané vyšším úvěrováním domácností a vládních institucí. Případný meziroční nárůst deficitu veřejných financí by vedl k riziku ještě většího inflačního působení fiskální politiky. Proinflačním rizikem je rovněž pokračující rychlý růst mezd související s přetrvávajícím napětím na trhu práce.

Bankovní rada bude i nadále pečlivě monitorovat makroekonomické dopady konfliktu na Blízkém východě. Pro bankovní radu je důležité, aby se dosavadní důsledky konfliktu nepřenesly do zvýšených inflačních očekávání a do mzdových nároků. Domácí ekonomika byla tentokrát vystavena nákladovému šoku za dobrých výchozích podmínek. Měnová politika zůstává po delší dobu přísná a inflace se více než dva roky nachází u cíle.

Protiinflačně naopak může působit slabý výkon některých ekonomik eurozóny a případná globální korekce cen aktiv v prostředí zvýšené geopolitické nejistoty a vysokého zadlužení části vyspělých zemí. Nejistotu nadále představuje vývoj válečného konfliktu na Ukrajině.