Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE
Obyvatelstvo
K 26. březnu 2021 žilo na území České republiky 10 524 167 obvykle bydlících osob, což je oproti roku 2011 o 87,6 tisíce více. Přestože se počet mužů od Sčítání 2011 zvýšil o 1,5procentního bodu, v populaci stále mírně převažovaly ženy (50,7 %). Průměrný věk obyvatele České republiky dosáhl 42,7 roku, což je o 1,7 roku více než před deseti lety. Oproti trendu z předchozích dekád vzrostl počet osob ve věkové skupině 0–14 let, a sice o více než 200 tisíc. I přes tento fakt výsledky sčítání potvrzují jev stárnutí populace – za posledních deset let přibylo přes půl milionu osob ve věkové skupině 65+.
Nejčetnější skupinou obyvatelstva podle rodinného stavu se staly svobodné osoby. Tvoří 43 % všech obvykle bydlících nad 15 let. Poprvé tak počet svobodných převýšil skupinu ženatých/vdaných. Mírně vzrostlo, mimo jiné, zastoupení rozvedených osob. Navýšil se také počet cizích státních příslušníků bydlících na území České republiky. Nejpočetnější skupinou cizinců byli Ukrajinci (150 tisíc), na druhém místě Slováci (95 tisíc). Následovali Vietnamci (54 tisíc), Rusové (35 tisíc) a Poláci (14 tisíc). Od minulého sčítání se nejvíce rozrostly skupiny Ukrajinců (o 29,6 %) a Slováků (o 16,5 %). Největší část cizinců žila v Praze a ve Středočeském kraji. K datu sčítání bylo v České republice přibližně 45 tisíc osob s vícenásobným státním občanstvím. Naprostá většina z nich měla občanství České republiky a jednoho cizího státu.
V dobrovolné otázce na národnost se k české, moravské nebo slezské národnosti, jakožto k jediné národnosti, přihlásilo 6,4 milionu osob. Při započtení všech, kteří národnost uvedli třeba i v kombinaci s druhou národností, to bylo celkem 6,8 milionu osob.
Z ostatních národností lidé nejčastěji deklarovali slovenskou, ukrajinskou, vietnamskou a polskou. Bez vyplnění nechala tuto otázku téměř třetina dotazovaných. Polovina obyvatel Česka, kteří uvedli bydliště v době narození, žila v době narození ve stejné obci jako při Sčítání 2021. Bydliště v době narození v zahraničí deklarovalo 6,5 % osob. Vzdělanostní struktura obyvatelstva potvrzuje trendy nastolené při minulých sčítáních. Přibývá osob s vysokoškolským vzděláním. Zatímco před deseti lety jich bylo 1 113 887, v roce 2021 už bylo evidováno 1 552 407 lidí s vysokoškolským diplomem, což představuje nárůst o téměř 40procentních bodů. Nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí měla Praha (33,7 %), což znamená, že každý třetí člověk bydlící v Praze vystudoval vysokou školu.
Mohlo by vás zajímat: Petr Hrbáček: Stavět na kvalitní obchodní síti se vyplatí
Na druhé straně roste také počet těch, kteří jsou bez vzdělání (o zhruba 35procentních bodů). Nejpočetnější skupinou obyvatel dle vzdělanostní struktury jsou stále absolventi středních škol bez maturity, a to navzdory skutečnosti, že v absolutním vyjádření se jejich počet snižuje. Naproti tomu roste počet těch, kteří mají úplné střední vzdělání s maturitou či vyšší odborné vzdělání. Otázka na náboženskou víru byla dobrovolná, stejně jako při minulém cenzu. Možnost neodpovědět využilo více než 30 % osob. Příslušnost k církvi či náboženské společnosti deklarovalo téměř 1,4 milionu obyvatel (tj. 18,7 %), naopak odpověď bez náboženské víry zvolilo více než 5 milionů obyvatel (68,3 %). Stejně jako před deseti lety měla nejvíce příznivců římskokatolická církev (741 tisíc), následovala Českobratrská církev evangelická (32 tisíc) a Církev československá husitská (23 tisíc). Řada obyvatel se opět přihlásila ke skupině, která se považuje za věřící, ale nehlásí se k žádné z církví, náboženských společností nebo směrů.
Jako poslední byly zatím za osoby publikovány ekonomické charakteristiky. Došlo k nárůstu počtu osob zahrnutých mezi pracovní sílu (zaměstnaných a nezaměstnaných) z 5,1 milionu v roce 2011 na téměř 5,6 milionu, což představuje více než polovinu obyvatel se zjištěnou ekonomickou aktivitou.
Podíl zaměstnaných poprvé od Sčítání 1991 přesáhl 50 % z celkového počtu osob se zjištěnou ekonomickou aktivitou. Za posledních 10 let se více než zdvojnásobil počet pracujících důchodců, kterých bylo v roce 2021 již 566 tisíc. Mimo pracovní sílu bylo zahrnuto 46,5 % osob se zjištěnou ekonomickou aktivitou, z toho polovinu tvořili nepracující důchodci a necelou třetinu žáci a studenti. Většina zaměstnaných pracovala v postavení zaměstnance (76,1 %). Jako OSVČ pracovalo 13,6 % zaměstnaných a jen 1 % osob zaměstnávalo v rámci svého podnikání další osoby. Více než čtvrtina (27,5 %) zaměstnaných v Česku, u nichž se podařilo zjistit odvětví ekonomické činnosti jejich zaměstnavatele, pracovala v průmyslu. V zemědělství, lesnictví a rybářství pracovalo pouze 3,2 % ze všech zaměstnaných se zjištěným odvětvím ekonomické činnosti.
Mohlo by vás zajímat: Záhadná nemoc: Dlouho trvající covid a jeho implikace
Domácnosti
Celkový počet hospodařících domácností dosáhl hodnoty 4 813 103. V absolutním vyjádření to znamená, že se za posledních 30 let počet hospodařících domácností zvýšil o téměř 830 tisíc. Ve srovnání s předchozím sčítáním v roce 2011 došlo k nárůstu o 10 %. Struktuře domácností podle typu dominuje kategorie úplných rodin tvořených jednou rodinou. Nejčastější formou úplné rodiny je manželství. I přesto, že jejich podíl od roku 2011 klesl, představuje tento typ stále 77 % úplných rodin. Necelou pětinu rodinných domácností představují neúplné rodiny. V této kategorii výrazně převažují osamělé matky nad osamělými otci.
Téměř 40 % hospodařících domácností jsou domácnosti nerodinné, tvořené především domácnostmi jednotlivců. Počet domácností jednotlivců se od roku 1991 stabilně zvyšuje, mezi posledními dvěma sčítáními dokonce o třetinu. S nárůstem počtu domácností jednotlivců souvisí pozvolné zmenšování průměrné velikosti hospodařící domácnosti. V roce 2021 klesla hodnota průměrně velké domácnosti na 2,15 osoby. Kromě domácností jednotlivců vzrostl také počet dvoučlenných domácností. Nejčastěji měly domácnosti v České republice jednoho nebo dva členy. Počet domácností se třemi a více členy naopak klesl.
Mohlo by vás zajímat: Pojišťovna roku 2022: Triumf Kooperativy. Nejlepším makléřem PETRISK
V hospodařících domácnostech tvořených jednou rodinou žilo v roce 2021 téměř 2,1 milionu závislých dětí, což představuje v průměru 0,75 dítěte na jednu hospodařící domácnost tohoto typu. Oproti roku 2011 to znamená mírný nárůst. Při Sčítání 2021 ve více než polovině (54 %) hospodařících domácností tvořených jednou rodinou nežilo žádné závislé dítě. Domácnosti s jedním závislým dítětem představovaly více než pětinu (22 %) všech hospodařících domácností tvořených jednou rodinou, další téměř pětinu pak domácnosti se dvěma závislými dětmi.
Byty
Celkový počet obydlených bytů dosáhl 4 480 139, a od sčítání před deseti lety se tak zvýšil o 9,1 %. Z hlediska právního důvodu užívání bytu se z více než třetiny jednalo o byty ve vlastním domě, čtvrtina bytů byla v osobním vlastnictví a pětinu tvořily byty nájemní. Průměrně velký byt měl 3,9 obytných místností (včetně kuchyně, pokud se jedná o samostatnou místnost). Nejvíce bytů obývala pouze jedna osoba. Početně pak následovaly obydlené byty se dvěma a třemi osobami. Na jeden obydlený byt tak v Česku připadalo průměrně 2,3 bydlící osoby. Technická vybavenost bytů, jako je zavedení vodovodu či plynu nebo vytápění ústředním topením, se postupem času stále zvyšuje.
Mohlo by vás zajímat: Petr Hrbáček: Stavět na kvalitní obchodní síti se vyplatí
Plyn byl v roce 2021 zaveden již ve více než dvou třetinách obydlených bytů. Vybavenost bytu vodovodem je již samozřejmostí, ve všech krajích překračovala 99 % obydlených bytů, u nichž byl údaj zjištěn. Devět z deseti obydlených bytů v Česku je vytápěno ústředním topením. Přibližně třetina obydlených bytů má ústřední dálkové vytápění z teplárny či kotelny mimo dům, další třetina využívá ústřední vytápění s vlastním zdrojem pouze pro daný byt, pětina obydlených bytů pak ústřední domovní vytápění. Jako hlavní zdroj energie k vytápění bytu je nejčastěji využíván plyn nebo energie z kotelny mimo dům bez rozlišení paliva.
Domy
K 26. březnu 2021 bylo v Česku celkem 2 317 276 domů. Ve srovnání s předešlým sčítáním v roce 2011 tak přibylo přes 159 tisíc domů. Téměř dva miliony domů v Česku bylo v době sčítání obydlených, neobydlený zůstával přibližně každý sedmý dům. Více než dva miliony domů, tedy naprostou většinu domovního fondu, představují rodinné domy.
Bytových domů je asi desetkrát méně. Nejčastějším vlastníkem domů byly fyzické osoby, které vlastnily přes 88 % všech obydlených domů v Česku. Druhá nejčetnější forma vlastnictví – spoluvlastnictví vlastníků bytů, je typická pro bytové domy. Připojení domu na vodovod je podobně jako u bytů již téměř stoprocentní. Na vodovod z veřejné sítě bylo připojeno 82 %, na soukromý zdroj vody (např. studnu) více než desetina obydlených domů. Přípojku na kanalizační síť mělo již 64 % všech obydlených domů se zjištěným způsobem odvádění odpadních vod, žumpu či jímku využívala necelá třetina obydlených domů. Vlastní čističku odpadních vod využívalo téměř 80 tisíc domů.
Mohlo by vás zajímat: ČAP k 1Q 2023: Oproti konci loňského roku růst trhu zpomalil
Podíl obydlených domů se zavedeným plynem dosahoval v celostátním průměru téměř dvou třetin z obydlených domů, ovšem s výraznými rozdíly mezi jednotlivými regiony způsobenými různou mírou plynofikace v jejich obcích. Více než dvě třetiny obydlených domů měly ústřední domovní vytápění. Přibližně každý dvacátý obydlený dům byl vytápěn ústředním dálkovým topením z kotelny či teplárny mimo dům, nejčastěji se jednalo o bytové domy. Nejčastěji jsou domy v ČR postaveny z kamene, cihel, tvárnic a jejich vzájemných kombinací (téměř 90 % domů se zjištěným materiálem). Výtahem bylo vybaveno více než 61 tisíc domů, což odpovídalo pouhým 2,7 % domovního fondu se zjištěnou vybaveností výtahem. Tento údaj ale vcelku koresponduje se skutečností, že naprostá většina domů dosahuje nejvýše tří nadzemních podlaží. Počet obydlených domů s pěti nebo více nadzemními podlažími nedosahuje ani 74 tisíc.
Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE
Lenka Jezná
Oddělení metodiky, analýz a diseminace sčítání
Český statistický úřad
Komentáře
Přidat komentář