Podle dat se v druhé polovině května, kdy průzkum probíhal, do kanceláře vrátilo 12 % zaměstnanců, 8 % stále pracuje z domovů, 41 % uvádí, že jejich profese práci z domova neumožňuje. Třetina pak prozatím nepracuje, přičemž tato kategorie zahrnuje kromě nezaměstnaných také rodiče pobírající ošetřovatelský příspěvek (OČR), živnostníky, zaměstnance na překážkách v práci a další. „Ve skupině respondentů, kteří nepracují, jsou častěji ženy. Předpokládáme, že se jedná především o ženy, které pečují o děti, zatím co jsou školy uzavřené. Z domovů pak pracovali především muži a vysokoškolsky vzdělaní lidé, tedy nejčastěji lidé z kancelářských profesí,“ vysvětluje Marcela Pekníková, HR manažerka společnosti ESET
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Za pojišťovnictví korektní!
Lidé oceňují flexibilitu
Pouze třetina lidí říká, že se po skončení všech opatření chtějí vrátit do kanceláře na celou svou pracovní dobu. Naopak desetina by nejraději natrvalo pracovala z domova. Většina lidí by volila kompromis: 26 % zaměstnanců chce alespoň jeden den v týdnu pracovat z domova. Dalších 23 % by pak ocenilo možnost se flexibilně rozhodnout, kde budou pracovat. „Vnímám jednoznačný trend nabídnout zaměstnancům flexibilitu. Myslím, že korona krize nástup tohoto trendu urychlí. Flexibilita umožňuje lidem lépe skloubit pracovní a rodinný život. Řada studií dokazuje, že právě vybalancování soukromého života a pracovních povinností přispívá k lepšímu výkonu a také k větší loajalitě zaměstnanců,“ dodává Pekníková. Upozorňuje zároveň, že práce z domova má své nevýhody, což dokládají i data.
Lidé nejčastěji postrádali osobní kontakt s kolegy (47 %), klidnou atmosféru v kanceláři (22 %), technické vybavení (18 %). Někteří (38 %) také zaznamenali problém s oddělením soukromého a pracovního života. Jen čtvrtině respondentů nechybělo nic. „Home office se často uvádí jako benefit pro sladění rodiny a kariéry. Z dat vidíme, že to takto nemalá část populace nevnímá. Problém sladit potřeby a nároky soukromého a pracovního života měli především lidé do 44 let, tedy rodiče menších dětí. Je to logické – jejich pozornost se tříštila mezi pracovní výkon, péči o děti, ale také jejich domácí výuku. Nynější situace byla trochu extrémní. Pokud by byly v provozu školy a školky, bylo by toto číslo jistě mnohem nižší,“ říká Pekníková z ESETu.
Mohlo by vás zajímat: Pozor na zákeřné kyberútoky v době pandemie a práce z domova
Firmy poskytovaly vybavení i znalosti
Velkým otazníkem při rychlém přesunu lidí do domácích podmínek byl přístup k firemním datům a jejich zabezpečení. Domácí sítě zpravidla neodpovídají přísným standardům zabezpečením firem. Firmy, které doposud práci z domovů zaměstnancům nenabízely, tak zastihla situace nepřipravené. „IT oddělení firem byla ze dne na den postavena před problém, jak to celé v co nejkratším čase zařídit. Někteří si bohužel vybrali rychlá a snadná řešení, která ovšem vystavila jejich IT infrastrukturu, zaměstnance, a i jejich zákazníky vysokému riziku kompromitace kyberzločinci,“ popisuje Miroslav Dvořák, technický ředitel společnosti ESET.
Z dat ale vyplývá, že většina firem si je toho vědoma a vydávala pokyny pro zaměstnance, jak postupovat. Stejně tak většina zaměstnanců dostala k dispozici odpovídající vybavení pro práci. Téměř 40 % zaměstnanců dostalo jak odpovídající technické zařízení, tak pokyny pro práci na dálku. Pětina pak měla k dispozici počítače a informace alespoň částečně. Jen 7 % zaměstnanců obdrželo vybavení, bez jakýchkoli pokynů, jak na dálku pracovat. Čtvrtina firem, pak své zaměstnance nevybavila pro práci na dálku žádným způsobem. „V tomto ohledu čeká na firmy velká výzva. S narůstajícím trendem práce na dálku a také možností pracovat na vlastním zařízení, budou podniky nuceny více řešit zabezpečení svých sítí a všech připojených zařízení, včetně těch, nad kterými má firma jen omezenou kontrolu,“ komentuje trend Dvořák.
Mohlo by vás zajímat: Glosa Jaroslava Daňhela: Jak se změní pojišťovnictví v době koronavirové?
Česko vs. Německo: V obou zemích chtějí lidé flexibilitu
Stejný průzkum si nechala společnost ESET zpracovat také v Německu. U našich sousedů z domovů nepracovala více než polovina zaměstnanců, naopak téměř třetina pracovala během nejvážnější dubnové fáze pandemie z domova. Velmi podobně lidé odpovídali na dotaz, zda by si přáli pracovat z domova i v budoucnu. Alespoň jeden v týdnu chce pracovat na dálku třetina Němců, třetina by se ráda rozhodovala flexibilně, jen 8 % chce natrvalo pracovat z domova. Rozdílně přistoupily k řešení krize spíše firmy. Jen 27 % německých firem poskytlo zaměstnancům úplné vybavení a pokyny (v ČR 39 %). Žádné technické vybavení nedostalo 30 % Němců, kteří museli pracovat z domovů (v ČR 23 %).
Průzkum v České republice realizovala agentura Median v období od 15. do 25. května 2020 formou online dotazování. Průzkumu se zúčastnilo 1 020 respondentů starších 18 let
Komentáře
Přidat komentář