Příkladem jsou nejen předpovědi Concensus Forecasts, ale i letní makroekonomická prognóza Evropská komise. Ta zvýšila odhad letošního růstu HDP zemí EU na 4,8 % a pro příští rok na 4,5 %. Obdobné zlepšení se očekává i pro země platící eurem. Nad předkovidové hodnoty by se měl podle Komise reálný výkon ekonomiky EU i eurozóny vrátit v posledním čtvrtletí letošního roku.
Tyto růstové vyhlídky počítají i s podporou tzv. fondu obnovy, z jehož prostředků by mohly první členské státy čerpat peníze již v průběhu prázdnin. Na poli centrálního bankovnictví potvrdil Fed slovy svého předsedy J. Powella pokračování stávajícího módu měnové politiky. Fed bude nadále stimulovat svými nákupy aktiv americkou ekonomiku až do doby jejího plného zotavení z koronavirového šoku. V obdobné holubičí rétorice se neslo i vyjádření prezidentky ECB Ch. Lagardové. V pomyslném světle reflektorů se ECB ocitla zveřejněním revize strategie své měnové politiky. Mimo jiné došlo ke změně dosud asymetrického inflačního cíle („blízko, ale pod 2 %“) na 2 % nebo zohledňování klimatické změny při nákupu aktiv. V neposlední řadě pak budou při měření růstu spotřebitelských cen brány v úvahu náklady na vlastnické bydlení.
Mohlo by vás zajímat: Markéta Šichtařová: Kapitalizmus předluženého spekulanta
Červencové výhledy růstu HDP pro největší světové ekonomiky se pro letošní rok dle analytiků CF oproti červnovým snížily pro Spojené státy, Japonsko a Čínu. Naopak pro evropské ekonomiky, tj. eurozónu jako celek, Německo a Spojené království byly výhledy pro letošní rok opět revidovány směrem vzhůru. Optimismus převládá i pro rok příští, kdy růstové vyhlídky nebyly pro žádnou ze sledovaných ekonomik oproti minulému měsíci sníženy.
Výhledy spotřebitelské inflace byly oproti červnu opět všeobecně přehodnoceny vzhůru, a to jak pro letošní, tak příští rok. Tento trend pokračuje již několikátý měsíc v řadě, výjimkou zůstává nadále jen Japonsko. Eurozóna však pomyslného ideálu, tedy 2% inflačního cíle letos ani příští rok dosáhnout zatím nemá a je otázkou, zda k jeho dosažení pomůže nový symetrický inflační cíl ECB. Americký dolar bude dle červencového CF v ročním i dvouletém horizontu oslabovat oproti všem námi sledovaným měnám.
Předpověď CF pro cenu ropy Brent v ročním horizontu se oproti červnu téměř nezměnila a zůstala na hodnotě cca 68 USD/barel (interval 55 až 80 USD/barel). Výhled tržních sazeb 3M USD LIBOR i 3M EURIBOR je rostoucí s tím, že 3M EURIBOR nadále zůstává v záporných hodnotách. Graf aktuálního čísla ukazuje velmi rychlý nárůst cen emisních povolenek od počátku letošního roku. Přesně před rokem cena poprvé překročila hranici 30 EUR/t, viz GEV 2020/07. Vzhledem k tomu, že produkce elektřiny je v Evropě ještě z velké části spojena s emisemi CO2, roste s cenou povolenek také její cena, což se odrazí jak v nárůstu spotřebitelských, tak průmyslových cen. Vysoká cena emisních povolenek tak posiluje aktuální inflační tlaky, podobně jako vysoké ceny komodit.
Mohlo by vás zajímat: Fúze AON s Willis Towers Watson nakonec neproběhne! Proti byly americké úřady
Eurozóna
Sektor služeb se v eurozóně postupně zotavuje z jarní vlny pandemie, zatímco průmysl ztratil pod vlivem přetížených dodavatelských řetězců svou pozici tahouna růstu. V květnu poklesla průmyslová produkce v eurozóně meziměsíčně o 1 %, zejména kvůli negativnímu příspěvku sektoru automobilové produkce. Z odvětví, která byla nejvíce postižena nedostatkem materiálů, se zlepšila produkce chemikálií a kovů. Omezení dodávek ale podle šetření PMI přetrvávalo i v červnu, i když se celkový indikátor ve zpracovatelském průmyslu dostal v eurozóně na nové historické maximum. Firmy hlásí kromě vysoké produkce a objednávek také rekordní tlak na ceny vstupů a zpoždění v dodávkách. Uvolnění protiepidemických opatření se pozitivně promítla do květnových maloobchodních tržeb, které v průměru za eurozónu vzrostly meziměsíčně o téměř 5 %. Ale i ostatní odvětví služeb hlásí expanzi, jak potvrzuje červnový PMI ve službách. Roste rovněž poptávka po zaměstnancích, a to jak v průmyslu, tak ve službách, takže nezaměstnanost v eurozóně v květnu poprvé za poslední rok poklesla pod 8 %.
Otevírání ekonomik dodalo optimismu i analytikům v rámci šetření CF, kteří posunuli výhled letošního růstu HDP eurozóny na 4,6 %. Zvýšil se i výhled inflace v letošním roce (na 1,9 %). Předpovědi růstu HDP i inflace pro rok 2022 se nezměnily. V letošním roce nejrychleji oživí Španělsko (5,9 %) a Francie (5,6%), zatímco Německo zaznamená růst ve výši 3,4 %. V roce 2022 francouzská, italská či německá ekonomika vzrostou o více než 4 %, zatímco ve Španělsku se udrží téměř 6% tempo růstu. Ceny porostou v příštím roce nejrychleji v Německu (2,6 %), zatímco v Itálii bude v průměru růst cen o více než procento nižší.
Mohlo by vás zajímat: Josef Moravec: Hasičská vzájemná pojišťovna je zdravá a stabilní česká firma
ECB ponechala sazby i nákupy aktiv beze změny, ale po mnoha letech přistoupila k revizi měnové politiky. Inflační cíl je nyní symetrický a současně pevně stanovený na 2 %. Podle ECB je zapotřebí sledovat také vývoj cen vlastnického bydlení a banka představila i ambiciózní plán budoucích nákupů aktiv s ohledem na postoj emitentů ke klimatu.
Komentáře
Přidat komentář