Globální ekonomický výhled: Přinese rok 2023 nějaká pozitiva?

31.1.2023 Spektrum

Válka na Ukrajině je s námi bohužel i v roce 2023, stejně tak jako vysoká inflace a napnuté fiskální rozpočty v drtivé většině zemí. V novém roce lze však předpokládat i pozitivní tendence, tedy další narovnávání vztahů v rámci globálních výrobních řetězců, další posun evropských ekonomik k nezávislosti na ruských energetických a surovinových zdrojích, stejně snad jako vnímání nemoci covid-19 jako běžného virového onemocnění nezpůsobujícího výrazná omezení ve fungování ekonomik, pokud Čína současné vzlínání nemoci ustojí.

Rok 2023 přinese také překonání několika milníků. Titul nejlidnatější země světa připadne letos Indii, která předstihne v počtu obyvatel Čínu. Eurozóna již přijala do svých řad dvacátou zemi, kterou se stalo již i tak spontánně euroizované Chorvatsko. Čeká nás rovněž korunovace britského krále Karla III. nebo pro vývoj v daném regionu důležité parlamentní volby v Turecku či Thajsku.

Do nového roku vstupuje řada zemí s diagnózou vysoké inflace a ekonomické stagnace či mírné recese. Pozitivní zprávou je, že pomyslného inflačního vrcholu již bylo ve vyspělých zemích dosaženo. Provedená a ještě z části v tomto roce očekávaná zpřísnění měnové politiky, ať již standardním zvyšováním úrokových sazeb, tak i politikou snižující rozsah bilance (avizovaná politika ECB v tomto roce) hlavních centrálních bank tak nesou své ovoce. Přesto reálné úrokové sazby zůstávají záporné. Zdá se, že fáze snižování sazeb nás v roce 2023 nečeká, což již zaznělo z úst představitelů amerického Fedu. Až pro rok 2024 se předpokládá, že inflace bude velmi blízko pomyslné ideální 2% hranice a ekonomiky budou přecházet do růstové fáze hospodářského cyklu.

Mohlo by vás zajímat: Vladimír Přikryl: Jaké výzvy čekají českou legislativu v roce 2023?

Vývoj cen energetických surovin zůstává zejména vlivem války na Ukrajině viditelně vyšší, nicméně alespoň vývoj ceny ropy na hodnotách kolem 85 USD/b. výrazně nepřispívá ke globálnímu růstu cen. Přes zvýšenou volatilitu a odlišnost v rámci jednotlivých potravinářských komodit a průmyslových kovů se nepředpokládá tak dramatický nárůst cen, jaký jsme sledovali v létě minulého roku.

Graf aktuálního čísla ukazuje, jak se dosavadní mírná zima a vysoká naplněnost zásobníků před zimou projevuje na množství zemního plynu, které mají země EU stále k dispozici. Např. Německu se podařilo v prosinci zásobníky ještě znovu doplňovat. Právě počasí v Evropě přispělo k tomu, že evropské země udržují vysokou naplněnost zásobníků a tržní cena zemního plynu může klesat. Pokles ceny této energetické suroviny je pro Evropu pozitivním signálem a důvodem k optimismu nejen ohledně této, ale i příští zimy.

Mohlo by vás zajímat: Martin Švec: Výskyt nádorových onemocnění se rapidně zvýšil

Eurozóna

Krátkodobý výhled ekonomické aktivity v eurozóně se zlepšil. Ekonomiku eurozóny brzdí vysoká inflace a přísnější podmínky financování, které tlumí spotřebu i výrobu. Tržby v maloobchodě i průmyslová produkce se nicméně v listopadu vrátily k meziměsíčnímu růstu. Nezaměstnanost se od října drží na nejnižší úrovni v celé historii bloku (6,5 %) a ukazatele sentimentu signalizovaly v závěru roku viditelné zlepšení nálady jak spotřebitelů, tak producentů v průmyslu i službách (byť i nadále zůstávají pod dlouhodobými průměry). Např. kompozitní ukazatel PMI se v prosinci přiblížil k hranici 50 bodů a výrazně se zvýšil i ZEW index. Svůj podíl na tom má pozitivní vývoj kolem zásob plynu (úsporná spotřeba, mírné počasí, úspěšná diverzifikace dodávek) a zaváděná vládní opatření mírnící negativní dopady vysokých cen energií. ECB ve své nové prognóze očekává pro letošek jako celek jen nepatrný hospodářský růst (0,5 %, stejně jako MMF a OECD), analytici CF pak setrvání HDP na úrovni roku 2022. V příštím roce lze čekat návrat k nevýraznému růstu (o 1–2 %).

Mohlo by vás zajímat: Martin Podávka: 10 trendů, které propojí roky 2022 a 2023

Inflace se dále snižuje, měnová politika nicméně zůstává jestřábí, i s ohledem na vývoj jádrových cen. Pokračující zpomalování růstu cen energií snižuje celkovou inflaci (v prosinci 9,2 %, meziměsíčně -0,3 %). Růst cen potravin, služeb i průmyslového zboží však zůstává zvýšený. Jádrová inflace v prosinci povyrostla na 5,2 % a ECB pokračuje v utahování měnové politiky. Na posledním jednání zvýšila hlavní úrokovou sazbu o 50 b. b. (na 2,5 %) a oznámila, že od března již nebude plně reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci programu APP. Namísto toho se bude do konce června hodnota portfolia snižovat tempem cca 15 mld. EUR měsíčně (další postup bude upřesněn). Sazby přitom porostou dle Ch. Lagardeové i na únorovém a březnovém zasedání Rady guvernérů. Inflace bude zpomalovat jen pozvolna. Podle nové prognózy ECB bude i za letošní rok činit více než 6 %, respondenti CF ovšem své odhady v lednu mírně snížili. V příštím roce zpomalí růst HICP na přijatelnější tempo (kolem 3 %), na cíl centrální banky se ale, dle odhadů ECB, dostane až ve druhé polovině roku 2025.