Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost byl v roce 2022 podle předběžného odhadu o 2,5 % vyšší než v roce 2021. Růst byl podpořen výdaji na tvorbu hrubého kapitálu a zahraniční poptávkou. Naopak negativní vliv měly výdaje na konečnou spotřebu domácností. Růst hrubé přidané hodnoty byl podpořen zejména zpracovatelským průmyslem a skupinou odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. „V posledním čtvrtletí roku 2022 výkon české ekonomiky mezičtvrtletně klesl o 0,3 %. Hlavním důvodem byly zejména nižší výdaje na konečnou spotřebu domácností,“ komentuje údaje Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
Mohlo by vás zajímat: Insurance Europe: Indie a zajistný trh… překážky, ale i nadějné vyhlídky
Meziročně HDP ve 4. čtvrtletí vzrostl o 0,4 %. Meziroční růst podpořily především výdaje na tvorbu hrubého kapitálu a zahraniční poptávka. Naopak negativní vliv měly výdaje na konečnou spotřebu. Na straně tvorby přidané hodnoty se v meziročním srovnání dařilo především průmyslu, naopak pokles nastal ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Zaměstnanost vzrostla v minulém roce o 1,8 %. Ve 4. čtvrtletí zaměstnanost mezičtvrtletně klesla o 0,3 % a meziročně vzrostla o 1,5 %.
„Dnes zveřejněný předběžný odhad prozatím nespecifikuje detaily vývoje HDP, statistický úřad pouze uvedl, že v mezičtvrtletním pokles byl způsoben nižší spotřebou domácností. Na straně tvorby přidané hodnoty se v meziročním srovnání dařilo především průmyslu, naopak pokles nastal ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Detaily růstu budou zveřejněny až 3. března. Důvody uvedené ČSÚ však nejsou překvapující. Druhá polovina minulého roku byla ve znamení silnějšího poklesu spotřeby domácností následkem vysoké inflace a historicky nízké důvěry domácností. Maloobchodní tržby klesaly téměř 10% tempem a pokles byl patrný i u útrat za potraviny, které bývají obvykle stabilnější. Spotřeba domácností tak zaznamenala pátý mezičtvrtletní pokles v řadě," řekl Jakub Seidler, hlavní ekonom ČBA.
Meziroční růst zpomalil z 1,5 % v 3Q na 0,4 %, meziroční dynamika předchozích čtvrtletí však byla výrazněji ovlivňována nízkou srovnávací základnou roku 2021. Z toho důvodu jsou více vypovídající mezičtvrtletní hodnoty vývoje HDP. Pokud by ekonomika v loňském roce z mezičtvrtletního pohledu jen stagnovala, díky nízké srovnávací základně pandemického roku by stále zaznamenala meziroční růst kolem 2 %. Celoroční růst za rok 2022 ve výši 2,5 % je tak potřeba brát v tomto kontextu a jde tak do velké míry o „optický“ růst z titulu nízké srovnávací základny.
Mohlo by vás zajímat: Německo: Státní záruka pro pojištění proti terorismu byla prodloužena o 2 roky
„Analytický konsensus čekal pro 4. čtvrtletí 2022 nepatrně vyšší propad ekonomiky, a to ve výši 0,6 % qoq, ministerstvo financí ve své poslední prognóze ze začátku letošního roku odhadovalo propad o 0,9 % qoq, prognóza ČNB z listopadu pak dokonce pokles o 1,3 %. Z tohoto pohledu tak vývoj ekonomiky v závěru roku překvapil pozitivně a naznačuje vyšší odolnost tuzemské ekonomiky vůči nepříznivému vývoji. Ačkoli se sentiment na trzích začátkem letošního roku zlepšil díky klesajícím cenám plynu a ekonomické vyhlídky se tak stávají méně nepříznivé, stále ekonomika čelí citelnějším rizikům, což například dokládají oznámené odstávky v automobilkách z důvodu nedostatku potřebných komponent. A byly to zrovna automobilky, které v závěru minulého roku ekonomiku poměrně solidně táhly. Pokud se tak tuzemská ekonomika letos vyhne poklesu, bude to z pohledu bilance současných rizik poměrně příznivý výsledek," dodal Jakub Seidler.
Komentáře
Přidat komentář