Meziměsíční srovnání
Meziměsíčně se celková cenová hladina v prosinci nezměnila. Cenový vývoj byl však v jednotlivých oddílech spotřebního koše odlišný. V oddíle doprava klesly ceny pohonných hmot a olejů o 10,5 % a automobilů o 0,8 %. V oddíle alkoholické nápoje, tabák byly nižší ceny vína o 5,1 %, lihovin o 1,9 % a piva o 1,3 %. Růst cen byl naopak zaznamenán v oddíle bydlení, kde byly meziměsíčně vyšší zejména ceny zemního plynu o 2,0 % a elektřiny o 1,2 %. V oddíle rekreace a kultura vzrostly ceny dovolených s komplexními službami o 2,1 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje se zvýšily především ceny polotučného trvanlivého mléka o 8,0 %, vajec o 5,9 %, chleba o 1,6 %, brambor o 6,9 % a cukru o 4,7 %. Nižší byly oproti listopadu zejména ceny ovoce o 3,2 %, masa o 0,6 % a másla o 3,7 %. Ceny zboží úhrnem klesly o 0,2 %, zatímco ceny služeb o 0,3 % vzrostly.
Mohlo by vás zajímat: Jaroslav Daňhel: Uplynulý rok byl nejsložitější v polistopadové historii
Meziroční srovnání
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v prosinci o 15,8 %, což bylo o 0,4procentního bodu méně než v listopadu. Toto zpomalení1) meziročního cenového růstu bylo ovlivněno zejména cenami v oddíle doprava, kde zmírnil růst cen automobilů na 9,2 % (v listopadu 12,7 %) a cen pohonných hmot a olejů na 4,4 % (v listopadu 14,5 %).
Na meziroční růst cenové hladiny měly v prosinci nadále největší vliv ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a ceny v oddíle bydlení. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly vyšší zejména ceny mouky o 42,0 %, chleba o 37,6 %, drůbežího masa o 42,8 %, polotučného trvanlivého mléka o 55,4 %, vajec o 92,4 %, olejů a tuků o 38,2 % a cukru o 98,9 %. V oddíle bydlení kromě nákladů vlastnického bydlení vzrostly ceny nájemného z bytu o 5,9 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 20,8 %, vodného o 5,3 %, stočného o 6,4 %, zemního plynu o 140,2 %, tuhých paliv o 66,4 % a tepla a teplé vody o 28,8 %. Ceny elektřiny klesly o 21,2 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle stravování a ubytování, kde byly vyšší ceny stravovacích služeb o 26,1 % a ceny ubytovacích služeb o 21,3 %.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Zapomeňme na prognózy
Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) se zvýšily o 10,9 % (v listopadu o 11,9 %) zejména v důsledku růstu cen stavebních materiálů a cen stavebních prací. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 116,4 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 17,8 % a ceny služeb o 12,5 %.
Průměrná míra inflace
„Průměrná míra inflace za rok 2022 činila 15,1 %. Šlo o druhou nejvyšší hodnotu od vzniku samostatné České republiky. Vyšší byla pouze v roce 1993, a to 20,8 %. Ceny zboží úhrnem v roce 2022 vzrostly o 16,8 % a ceny služeb o 12,3 %,“ uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Mohlo by vás zajímat: ČKP: Povinné ručení má poprvé v historii více než 9 milionů vozidel
Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP) https://ec.europa.eu/eurostat/web/hicp/data/main-tables
Podle předběžných výpočtů byla v prosinci meziměsíční změna HICP v Česku 0,0 % a meziroční 16,8 % (v listopadu 17,2 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v prosinci 2022 za Eurozónu 9,2 % (v listopadu 10,1 %), na Slovensku 15,0 % a v Německu 9,6 %. Nejvyšší byla v prosinci v Lotyšsku (20,7 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v listopadu 11,1 %, což bylo o 0,4procentního bodu méně než v říjnu. Nejvíce ceny v listopadu meziročně vzrostly v Maďarsku (o 23,1 %) a nejméně ve Španělsku (o 6,7 %).
Prosincová inflace je nečekaně nízká
Podle ekonoma Lukáše Kovandy pokles inflačních tlaků nastal mezi listopadem a prosincem zejména z důvodu výrazného poklesu cen pohonných hmot, způsobeného výrazným zlevněním ropy na světových trzích. Jejich meziměsíční zlevnění přesáhlo úroveň deseti procent. „Prosincovou meziroční inflaci ovšem tak jako v listopadu navyšovala uměle ponížená základna posledních dvou měsíců roku 2021, kdy platila nulová DPH z energií, přechodně snížená ještě Babišovou vládou. Naopak v prosinci 2022 – opět jako předtím v listopadu i říjnu – snižovaly inflaci zmíněný energetický úsporný tarif a odpuštění příspěvku na podporované zdroje energie. Oboje opticky snižuje cenu pro spotřebitele, protože část nákladů, které jsou spojeny s platbami energií, na sebe bere stát. I když tak inflační tlaky v ekonomice trvají, není jimi již v takové míře jako až do září 2022 zatěžován spotřebitel. Nepromítají se tedy v plné výši ani do spotřebitelské inflace, jako tomu bylo právě až do září 2022,“ uvedl Lukáš Kovanda.
Mohlo by vás zajímat: Pavel Wiesner je předsedou představenstva České podnikatelské pojišťovny
„V lednu 2023 je třeba počítat s výraznějším vzestupem inflace, až k úrovni 18,5 procenta. Dochází totiž k nahrazení úsporného tarifu zastropováním cen energií, které se nakonec projeví právě vzestupem obecné inflace. Pro četné domácnosti totiž značí i několikanásobné zvýšení cen energií oproti roku 2022. Za celý letošní rok by inflace měla činit 10,5 procenta, do jednociferného pásma se dostane až ve druhé polovině roku. Loňská celoroční inflaci činí 15,1 procenta, takže snížení na 10,5 bude citelné, ačkoli z dlouhodobé perspektivy i letošní inflace bude znatelně nadprůměrně vysoká, a to na poměry celé historie samostatné ČR od roku 1993,“ doplnil Kovanda.
Komentáře
Přidat komentář