Meziměsíční srovnání
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v květnu o 1,8 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly vyšší především ceny masa o 5,0 %, chleba o 4,8 %, ovoce o 4,6 %, polotučného trvanlivého mléka o 10,9 %, vajec o 12,6 %, másla o 11,8 %, sýrů a tvarohů o 2,4 % a brambor o 12,0 %. Ceny zeleniny meziměsíčně klesly o 2,7 %. V oddíle bydlení se zvýšily zejména ceny zemního plynu o 3,4 %, elektřiny o 0,6 %, tuhých paliv o 5,3 % a výrobků a služeb pro běžnou údržbu a opravy bytu o 1,8 %. Růst cen v oddíle stravování a ubytování byl způsoben vyššími cenami stravovacích služeb o 2,9 % a ubytovacích služeb o 3,9 %. V oddíle doprava vzrostly ceny pohonných hmot a olejů o 3,3 %. Vývoj cen v oddíle zdraví ovlivnilo sezónní zvýšení cen lázeňských pobytů o 5,6 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 2,1 % a ceny služeb o 1,4 %. „Spotřebitelské ceny opět výrazně zrychlily svůj meziroční růst, tentokrát až na rovných 16 %. Meziměsíčně vzrostly o 1,8 % především v důsledku růstu cen potravin,“ uvádí Jiří Mrázek, ředitel odboru statistiky cen ČSÚ.
Mohlo by vás zajímat: Markéta Šichtařová: Krutá pravda o zdražování
Meziroční srovnání
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v květnu o 16,0 %, což bylo o 1,8procentního bodu více než v dubnu. Zrychlení[1]) meziročního cenového růstu nastalo zejména v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje (nárůst na 15,1 % z dubnového 10,7 %). Růst cen mouky zrychlil na 64,6 % (v dubnu 52,3 %), masa na 17,3 % (v dubnu 11,0 %), polotučného trvanlivého mléka na 42,1 % (v dubnu 31,3 %), vajec na 33,8 % (v dubnu 14,2 %) a másla na 51,9 % (v dubnu 31,6 %). V oddíle bydlení vzrostly především ceny zemního plynu o 49,2 % (v dubnu o 44,2 %) a tuhých paliv o 30,1 % (v dubnu o 24,1 %). V oddíle stravování a ubytování se zvýšily ceny stravovacích služeb o 22,8 % (v dubnu o 19,5 %) a ubytovacích služeb o 18,1 % (v dubnu 14,4 %).
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Budou pojišťovny zdobit nástěnky?
Na meziroční růst cenové hladiny měly v květnu nadále největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde kromě nákladů vlastnického bydlení vzrostly ceny nájemného z bytu o 4,7 %, vodného o 5,3 %, stočného o 6,4 %, elektřiny o 30,8 %, tepla a teplé vody o 17,8 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde byly meziročně vyšší ceny chleba o 25,4 %, drůbežího masa o 30,7 %, ostatních jedlých olejů o 47,8 % a cukru o 32,1 %. V oddíle doprava se zvýšily ceny automobilů o 13,9 % a pohonných hmot a olejů o 44,3 %. Ceny oděvů vzrostly o 22,9 % a obuvi o 16,8 %.
Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) vzrostly o 19,1 % (v dubnu o 17,7 %) zejména v důsledku růstu cen stavebních materiálů, stavebních prací a cen nových bytů pro vlastní bydlení. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 115,5 %. (Více informací: Metodická poznámka.) Ceny zboží úhrnem vzrostly o 17,7 % a ceny služeb o 13,1 %. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v květnu 8,1 % (v dubnu 7,0 %).
Mohlo by vás zajímat: Abeceda pojištění majetku s Pillow: D jako domácnost
Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP)
Podle předběžných výpočtů vzrostl v květnu HICP v Česku meziměsíčně o 1,9 % a meziročně o 15,2 % (v dubnu o 13,2 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v květnu 2022 za Eurozónu 8,1 % (v dubnu 7,4 %), na Slovensku 11,8 % a v Německu 8,7 %. Nejvyšší byla v květnu v Estonsku (20,1 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v dubnu 8,1 %, což bylo o 0,3procentního bodu více než v březnu. Nejvíce ceny v dubnu meziročně vzrostly v Estonsku (o 19,1 %) a nejméně ve Francii a na Maltě (shodně o 5,4 %).
Inflace v Česku všechny zaskočila
Podle ekonoma Lukáše Kovandy česká inflace opět překonala všechna očekávání, inflační spirála se nebezpečně roztočila a nejde zastavit. Meziročně hladina spotřebitelských cen v květnu stoupla o rovných 16 procent, nejvíce od roku 1993. Silná je i meziměsíční dynamika, činící 1,8 procenta. Ani takto rychlý růst z měsíce na měsíc prakticky nikdo nepředpokládal. ČNB počítala s tím, že meziročně inflace stoupne o 14,9 procenta. Inflace je vyšší než ta předpokládaná zejména proto, že nastalo ještě výraznější zdražení potravin a bydlení, než se čekalo. Dramaticky zdražuje mouka, chleba, cukr, oleje, maso, mléko, vejce i máslo. Enormně rostou také ceny bydlení, a to hlavně z důvodu zdražování energií, zejména plynu a elektřiny, ale také tuhých paliv, jako je uhlí a dřevo.
Mohlo by vás zajímat: 1Q 2022: AIG má čistý zisk + 9,9 %. Generali se solventnostním poměrem 237 %
Česká národní banka bude muset v reakci na takto rapidní inflaci podle Kovandy markantně zvýšit základní úrokovou sazbu. Na zasedání 22. června tak její bankovní rada patrně rozhodne o navýšení základní sazby o 1,5 procenta, na 7,25 procenta. I tak bude obtížné inflaci zkrotit. V červnu inflace dále zrychlí, přiblíží se úrovni 17 procent, což je mimochodem zhruba míra inflace Rusku. A to i z důvodu drahých pohonných hmot. Cena benzínu už dnes zřejmě překoná absolutní historicky cenový rekord, 47,26 koruny za litr. A to přesto, že minulý týden došlo na snížení spotřební daně z něj o 1,50 na litr. Za celý rok by inflace v ČR měla činit 14,5 procenta, neboť ve druhé polovině roku bude její tempo postupně zmírňovat.
Inflace nad prognózou ČNB
Květnový meziroční růst spotřebitelských cen byl v komentáři Petra Krále, ředitele sekce měnovéve ČN, ve srovnání s jarní prognózou ČNB o zhruba jeden procentní bod rychlejší. V kladném směru na odchylku inflace působily všechny její složky s výjimkou změn nepřímých daní. Nejvýrazněji se na odchylce podílela jádrová inflace, znatelně k ní přispěly také ceny pohonných hmot. Ceny potravin a regulované ceny byly ve srovnání s jarní prognózou jen mírně vyšší.
V jádrové inflaci se projevuje nadále vysoká dynamika produkčních cen v zahraničí, jež je ovlivněna složitou situací v dodávkách materiálů a komponent a rostoucími cenami ropy, stejně jako kulminací mimořádně silných domácích nákladových i poptávkových tlaků. Ty jsou zřetelné zejména u cen spotřebního zboží v rámci jádrové inflace, a to zejména v oblasti oděvů, obuvi, bytového vybavení a vybavení pro volný čas. V rámci cenového jádra se blíží k vrcholu příspěvek nákladů vlastnického bydlení v podobě tzv. imputovaného nájemného. Značně rychlý růst regulovaných cen odráží podle očekávání pokračující zvyšování účtů za plyn a elektřinu pro domácnosti. K vzestupu burzovních cen energií na rekordní hodnoty přitom přispěla i ruská invaze na Ukrajinu. Válečný konflikt se promítá i ve zdražování potravin v důsledku výrazného růstu cen agrárních komodit, neboť Ukrajina je jedním z předních světových vývozců pšenice. Výrazné zdražování ropy vlivem pokračujícího válečného konfliktu a sankcí na vývoz ruské ropy do EU se nadále odráží i v mimořádně vysokém meziročním růstu cen pohonných hmot.
Mohlo by vás zajímat: Lukáš Kovanda: Česko míří do krize, jakou nepamatuje
Podle základního scénáře jarní prognózy měla inflace počínaje květnem kulminovat na hladině kolem 15 %. Pokračující zdražování plynu a elektřiny pro domácnosti, další zrychlení růstu cen potravin a vysoká jádrová inflace podle prognózy přetrvají po zbytek letošního roku a udrží inflaci na dvouciferných hodnotách. Prognóza podle Krále očekává, že inflační tlaky se začnou v průběhu letošního roku snižovat díky odeznívání aktuálně vysokého růstu dovozních cen, poklesu domácích ziskových marží a udržení mzdového růstu na uzdě. V příštím roce se nákladové tlaky dále zmírní v důsledku stabilizace a následného mírného poklesu dovozních cen. Ke snížení inflace pod 10 % začátkem příštího roku povede odeznění aktuálních mimořádných cenových tlaků, dosavadní zvyšování úrokových sazeb ze strany ČNB a očekávané posílení kurzu do blízkosti 24 CZK/EUR. Rozhodná měnová politika ČNB současně pomáhá ukotvovat inflační očekávání firem i domácností. Díky tomu bude inflace v příštím roce klesat k 2% cíli.
Zveřejněná data o inflaci za květen představují proinflační riziko jak vůči základnímu scénáři jarní prognózy, tak vůči scénáři se vzdálenějším horizontem měnové politiky oproti jeho standardnímu nastavení v prognostickém aparátu ČNB. Se základním scénářem prognózy je přitom konzistentní další strmý nárůst tržních úrokových sazeb do poloviny letošního roku.
[1]) Zrychlení/zpomalení růstu meziročního cenového indexu je rozdíl mezi aktuálním a předchozím meziročním indexem. Je proto závislé na změně aktuálního meziměsíčního indexu a zároveň na změně základny – meziměsíčního indexu (růstu/poklesu) ve stejném měsíci loňského roku.
Komentáře
Přidat komentář