Vztáhneme-li počet zemřelých v 1. až 15. týdnu k počtu obyvatel k 1. 1. daného roku, pohyboval se počet zemřelých v tomto úseku roku v relativním vyjádření v rozmezí 2,95 (rok 2014) až 3,47 ‰ (rok 2018), s průměrem 3,25 zemřelých na tisíc obyvatel počátečního stavu. V letošním roce šlo dle předběžných údajů v prvních patnácti týdnech o úmrtnost na úrovni 3,22 ‰, tedy na úrovni průměru let 2011–2019. Stejně tak tomu bylo i v roce 2019.
Mohlo by vás zajímat: Když zastará pojistka. Co hrozí při podpojištění?
Počet zemřelých v jednotlivých prozatím hodnocených kalendářních týdnech roku 2020 se pohyboval v rozmezí 2 130 až 2 384. Nejnižší byl podle dosud dostupných údajů v posledním hodnoceném 15. kalendářním týdnu, ve dnech 6. – 12. dubna, naopak nejvyšší v 7. kalendářním týdnu, tedy ve dnech 10. – 16. února. V 7. týdnu vrcholil počet zemřelých i v roce 2019, když v průběhu daného týdne v loňském roce zemřelo 2 509 obyvatel České republiky. V roce 2018 bylo oproti tomu maximum v počtu zemřelých zaznamenáno později, v 10. týdnu roku, a dosahovalo až k hranici tří tisíc. Tehdejších 2 994 zemřelých ve dnech 5. – 11. března 2018 představuje nejvyšší týdenní počet zemřelých od roku 2011. Naopak vůbec nejnižší týdenní počet zemřelých v daném období let 2011-2020 příslušel 15. kalendářnímu týdnu v roce 2014 (1 970 zemřelých). Nejnižší týdenní počty zemřelých byly v rámci prvních 15 týdnů evidovány ve většině let právě v pozdějších týdnech (13. až 15. týden), nejinak tomu bylo i v loňském roce 2019. Tehdy byl v rámci prvních patnácti týdnů nejnižší počet zemřelých v týdnu 13. (2 124 zemřelých). Jiná situace byla v letech 2013, 2016 a 2018, kdy příslušelo lokální minimum hned 2. kalendářnímu týdnu roku.
Ve srovnání s průměrnými počty zemřelých dle týdnů za období 2011–2019 byl letos počet zemřelých nadprůměrný ve 2., 4., 5. a 12. až 15. kalendářním týdnu, v 11. týdnu odpovídal průměru. Podle dosud dostupných předběžných dat převyšoval letos týdenní počet zemřelých devítiletý průměr nejvíce ve 14. kalendářním týdnu a to o 5,7 %, když ve dnech 30. 3. až 5. 4. 2020 bylo prozatím zaznamenáno 2 281 zemřelých, o 122 osob nad dlouhodobým průměrem. V meziročním srovnání, oproti roku 2019, byly letos počty zemřelých vyšší v šesti z patnácti týdnů, nejvíce (o 7 %) se navýšily počty zemřelých v 14. a 13. kalendářním týdnu (dohromady za tyto dva týdny o téměř 300 osob).
Mohlo by vás zajímat: Glosa Roberta Stejkory: Co nám covid vzal a co nám covid dal
V předcházejících letech dosahovala maxima nad týdenní průměr z let 2011–2019 ještě výrazněji výše. Např. v roce 2018 byly počty zemřelých osob v 8. až 12. týdnu roku minimálně o 15 % nad devítiletým průměrem, když maximum z 10. týdne roku převyšovalo dlouhodobý průměr dokonce o 29 %. V roce 2017 vrcholily počty zemřelých hned na počátku roku, 2. i 3. kalendářní týden zaznamenaly až o čtvrtinu vyšší počet zemřelých, než kolik činil příslušný průměr za období let 2011–2019. Před pěti lety, v roce 2015, pak nejvyšší týdenní počet zemřelých zaznamenaný v 7. týdnu představoval počet o 14 % vyšší číslo než průměr z let 2011–2019.
Většina úmrtí se dotýká osob seniorského věku. Z celkových dosud zaznamenaných 34 446 úmrtí během 1. až 15. kalendářního týdne roku 2020 se osob ve věku 65 a více let týkalo 28 945 událostí, tedy 84 %. 18 148 zemřelých bylo ve věku 65–84 let a 10 797 ve věku 85 a více let. V obou podskupinách šlo ve srovnání s průměrem za období 2011–2019 o počty nadprůměrné, u 65–84letých zemřelých o 2 %, u 85+ letých o 8 %. V případě zemřelých v mladší seniorské věkové skupině byly letos nadprůměrné počty zemřelých ve 12 z 15 týdnů, přičemž výrazně největší převis zemřelých nad průměrem se týkal 14. kalendářního týdne (+13,1 %), v ostatních týdnech byl méně než 5%. V případě počtů úmrtí 85letých a starších seniorů se nadprůměrné počty vyskytují po celý rok 2020, resp. jen s drobnými výjimkami už po celý rok 2019 i 2018, a převis zemřelých nad průměrem byl ve srovnání s mladšími seniory letos obecně větší. Nejvíce nadprůměrný byl počet zemřelých ve věku 85 let a více hned v 2. kalendářním týdnu, a to o 15,3 %.
Na složení zemřelých podle věku a vyšší (nadprůměrné) počty zemřelých seniorů však může mít vliv vývoj věkového složení populace jako celku, které v posledních letech charakterizuje právě zejména narůstající podíl seniorů. Změny věkového složení (snižující se zastoupení obyvatel v produktivním věku) mohou stát i za aktuálním poklesem počtu zemřelých ve věkové skupině 40–64 let a 15–39 let.
Komentáře
Přidat komentář