Sloupek Kateřiny Lhotské: Listopadové ozvěny


			Sloupek Kateřiny Lhotské: Listopadové ozvěny

Listopad je v řadě ohledů obdobně šedivý jako říjen. Období dovolenkové relaxace je už tak vzdáleno, že si nikdo ani nepamatuje, že vůbec nějaké bylo. A blížící se sváteční konec roku je stále daleko. Snad jen zintenzivnění reklam s vánoční tématikou dává tušit, že se něco takového blíží. A do tohoto „šedivna“ jako by zapadnul i pojistný trh.

V listopadu se upírala jeho pozornost ke schvalování tzv. daňového balíčku obsahujícího i jednorázové zdanění technických rezerv pojišťoven. Z rozpočtového výboru sice zasvítilo světélko naděje, že by snad mohla být míra blbosti této taškařice o něco snížena vyškrtnutím rezerv na životní pojištění, ale projednávání na plénu jej zhaslo. Nutno poznamenat, že nepřekvapivě.

K tomuto tématu snad ještě jednu poznámku. Celé to schvalování doprovázela bouřlivá a nekonečná výměna názorů mezi koaličními a opozičními politiky. Mohl by z ní vzniknout dojem, že ti opoziční „bojovali“ i za zájmy pojišťoven. Pokud by někomu nějaká taková myšlenka bleskla hlavou, tak nechť si vzpomene, kdo že se to podepsal třeba pod „zdanění“ pojistného v povinném ručení. Kdepak… Jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet…


Mohlo by vás zajímat: PRVNÍ KLUBOVÁ se mění v pojišťovnu PILLOW. Hledá nového investora


EIOPA pro Evropskou komisi zjišťovala, jak se pojistitelé vyrovnávají se směrnicí Solvency II. Ta chce takto zjištěné podněty využít pro návrh úprav zmiňovaného legislativního rámce. Pochvaly se moc nedočkala. Pojišťovny si stěžují mimo jiné i na to, že požadavky na plnění informační povinnosti vůči dohledu nekorespondují s jeho potřebami. Tedy, že si zbytečně honí triko. Dá se očekávat, že tyto připomínky nezůstanou nevyslyšeny. Evropská komise se nepochybně hluboce zamyslí a nastaví takové povinnosti dohledu, aby si pojišťovny už nadále nemohly stěžovat, že jimi zaslané výkazy mu jsou k ničemu. A nejspíš se nakonec ještě ukáže, že toho reportují málo.

Hodně přituhuje v oblasti odpovědnosti za škody na životním prostředí. V některých zemích se už ani nezkoumá, kdo je jejich viníkem, ale odpovědnost za ně a za jejich likvidaci je automaticky přisuzována konkrétnímu subjektu. Ten si tak musí vytvářet nemalé rezervy, aby to v případě potřeby měl z něčeho zatáhnout. Nebo se může pojistit. Někde to má být dokonce povinné. Zdánlivě se tedy otevírají nové příležitosti pro pojišťovny. Ale důvod k jásotu to úplně není. Ono pojišťovat něco, o čem víte v podstatě houbelec, a k čemu nemáte dostatečné množství relevantních a kvalitních dat, nemusí být vždycky výhra…


Mohlo by vás zajímat: Petr Jedlička prozradí, které segmenty klientů negativně ovlivňují cenu POV


Stále prý rostou investice do InsurTech a projektů bude nadále přibývat. Jen by to také chtělo nezapomínat na to, že jde o spojení dvou zkrácených slov: „Insur“ a „Tech“. Když tak pozoruji jednotlivé technické novinky, tak se totiž nemohu zbavit pocitu, že především toho prvního se jim nedostává. Ale o to více je tam toho druhého. Nejspíš proto, aby absence onoho „Insur“ nebila do očí tak moc…

A o čem bude náš výlet proti proudu času? Tentokrát se vrátíme jen o 100 let zpět. Právě tehdy totiž skončila světová pandemie tzv. španělské chřipky. Nebyl to sice definitivní konec této nemoci, nicméně se dále šířila již „jen“ ve formě epidemií. Na jejich definitivní zastavení si však museli lidé ještě zhruba rok počkat. Konečný účet byl hrozivý – podlehlo jí odhadem 50 až 100 miliónu lidí, přičemž umíral každý pátý až desátý nakažený. Kam se na to hrabe jí krátce předcházející první světová válka. I když nebýt jí, nebylo by ani španělské chřipky…

Tento článek nevyjadřuje názor společnosti Creasoft. 

Kateřina Lhotská
vedoucí odděle ní analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.
člen Finanční akademie Zlaté koruny
stříbrná blogerka v kategorii Nováček roku 2018 serveru iDNES

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články