V minulých týdnech hlasoval Evropský parlament a také členské státy EU o konečné podobě celé řady prováděcích směrnic a nařízení v rámci klimatického balíčku Fit for 55, tedy potažmo Evropské zelené dohody (tzv. Green Deal). V žádném případě se nejednalo o nějaké dílčí předpisy. Regulace se týká širokého spektra oblastí.
Mohlo by vás zajímat: Martin Žáček: Situace ve zdravotním pojištění cizinců je tristní
Namátkou například emisí CO2 u osobních a lehkých užitkových vozidel, kde došlo k de facto zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory po roce 2035, a to až na některé velmi specifické výjimky. Dále se přijímala pravidla pro systém obchodování s emisními povolenkami nad rámec současné podoby, konkrétně nově také pro oblast vytápění, včetně rodinných domů, silniční, letecké či námořní dopravy. Nebo zavedení nového uhlíkového cla pro dovozy ze zemí, které emise CO2 v rámci produkce nijak nákladově nezohledňují.
Všechny tyto předpisy mají společnou ambici, přispět k výraznému snížení emisí CO2 v rámci Evropské unie. Všechny ale také zároveň znamenají vcelku výrazné zásahy do řady významných odvětví evropské ekonomiky, budou se promítat do cen zboží a služeb a v neposlední řadě ovlivní také konkurenceschopnost Evropy ve srovnání s dalšími globálními konkurenty.
S některými kolegy v Evropském parlamentu dlouhodobě požadujeme, aby bylo zpracováno důkladné zhodnocení právě těchto dopadů nové regulace, tedy i mimo oblast snižování emisí. Bez něj by mohlo zavedení nových pravidel do praxe způsobit i některé nežádoucí efekty. Většina poslanců EP, ale také vlád členských zemí se za nové, přísnější normy ovšem staví.
Mohlo by vás zajímat: Insider varuje před možným střetem českého trhu s Evropskou komisí
Nicméně ani jejich podpora není zcela černobílá, což vede k poněkud matoucím situacím. První taková situace nastala již vloni na podzim, kdy těsně po přijetí přísnějších norem emisí CO2 u osobních aut a dodávek, veřejně vystoupil člen Evropské komise Thierry Breton s tím, že dojednaný výsledek není ideální z pohledu automobilového průmyslu. Následně řada zemí pod vedením Německa dohodu zpochybnila s tím, že požaduje výjimku pro tzv. syntetická či uhlíkově neutrální paliva. K této pozici se přidala také česká vláda, která ovšem původní dohodu jako předsednická země dojednala. Výsledkem je skutečně možnost prodávat i po roce 2035 nová vozidla se spalovacími motory, pokud budou využívat nové druhy syntetických paliv, které budou uhlíkově neutrální.
Stejně tak se kolegové europoslanci z největší poslanecké frakce Evropských lidovců, do níž se řadí i některé strany aktuální české vládní koalice, na jednu stranu postarali o přijetí celé řady předpisů z onoho klimatického balíčku, zároveň však vyzývají Evropskou komisi, aby si uložila jakési „regulatorní moratorium“. Tedy aby přestala vydávat další předpisy v oblasti klimatické politiky, nejnověji například v oblasti zemědělství a ochrany přírody. Zatím poslední takový politický krok představil francouzský prezident Macron, když se veřejně vyslovil pro to, abychom si na evropské úrovni udělali „přestávku“ s novými nařízeními a dali všem aktérům dostatek času se vypořádat s těmi aktuálně přijatými předpisy
Mohlo by vás zajímat: Obchodní ředitelkou D.A.S. se stává Lída Krákorová. Provizní systém se změní
V obecném duchu lze všechny tyto výzvy přivítat. Tím spíš, že přichází od významných hráčů evropské politiky. Jsou zcela v souladu s tím, na co s dalšími kolegy již nějakou dobu poukazujeme. Otázkou ale zůstává konzistentnost postoje těchto aktérů a také to, zdali bude převeden do praxe v podobě konkrétních kroků. Mezitím totiž budou vstupovat v platnost některé již odsouhlasené normy a budou mít dopady do reálné ekonomiky. Firmy budou čelit rozhodnutím, do čeho a kde investovat, kde posilovat své aktivity a vytvářet nová pracovní místa a kde je naopak tlumit.
Kroky, které dnes v rámci klimatické politiky Evropské unie přijímáme, budou mít dlouhodobé dopady. Je tedy důležité postupovat obezřetně s plným vědomím všech možných důsledků. Nelze si říci, že dnes něco schválíme, abychom to za nějaký čas měnili. Opatření mají být jasná, přiměřená a realistická, jinak si totiž do budoucna můžeme zadělat na vcelku velký problém.
Ondřej Kovařík
Poslanec Evropského parlamentu
Ondřej Kovařík
Ondřej Kovařík je český poslanec Evropského parlamentu (zvolen v roce 2019) v politické skupině Renew Europe. Je členem Hospodářského a měnového výboru a v této funkci je předsedou Pracovní skupiny pro přístup k financím pro malé a střední podniky. Zasedá také ve dvou dalších výborech – výboru TRAN a výboru LIBE. Jeho portfolio sahá od dopravy a cestovního ruchu až praktické využití nových technologií, například těch, které jsou založeny na umělé inteligenci, nebo širším přístupem a využitím digitálních financí pro podniky a spotřebitele.
Ondřej je hlavním vyjednavačem a mluvčím politické frakce Renew Europe a skupiny ve výboru ECON pro trhy v regulaci kryptoaktiv. Právě dokončil práci na návrhu nařízení EU o trzích s kryptoaktivy. Byl také zpravodajem pro Akt o digitálních trzích (DMA).
Pokud jde o legislativu, jeho současnou hlavní oblastí zájmu je digitální svět, zejména rostoucí digitalizace ekonomiky. V roce 2020 byl zpravodajem za Evropský parlament zprávy s titulem Digitální finance: vznikající rizika v kryptoaktivech – výzvy v oblasti regulace a dohledu v oblasti finančních služeb, institucí a trhů, která obsahovala doporučení pro Evropskou komisi.
V rámci budování evropských kapitálových trhů a směřování k unii kapitálových trhů se Ondřej účastnil vyjednávání řady právních předpisů, vedl práci Parlamentu na řadě politik týkajících se daní, včetně prvků nového evropského režimu DPH, jako je modernizace pravidel pro elektronický obchod.
Komentáře
Přidat komentář