Meziměsíční srovnání
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v říjnu o 0,4 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly vyšší zejména ceny ovoce o 2,3 %, chleba a pekařských výrobků o 1,2 %, zeleniny o 1,0 % (z čehož ceny brambor vzrostly o 12,6 %), nealkoholických nápojů o 0,9 %, čokolády a kakaa o 2,4 %. V oddíle rekreace, sport a kultura vzrostly hlavně ceny organizované dovolené a zájezdů o 1,4 % a papírnického zboží, psacích a kreslicích potřeb o 6,4 %. Vývoj cen v oddíle bydlení byl ovlivněn růstem cen nájemného za bydlení o 0,7 % a pevných paliv o 1,2 %. V oddíle alkoholické nápoje, tabák se zvýšily ceny tabákových výrobků o 0,4 % a destilátů a likérů o 1,1 %. V oddíle odívání a obuv vzrostly ceny oděvů o 0,7 % a obuvi o 1,8 %. Naopak na meziměsíční snižování cenové hladiny v říjnu působil zejména pokles cen v oddíle doprava, kde klesly ceny pohonných hmot a maziv o 1,5 %. Z potravin klesly především ceny vepřového masa o 2,8 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,4 % a ceny služeb o 0,3 %.
Mohlo by vás zajímat: Martin Daneš: PVZP má za sebou turbulentní období. Nyní se stabilizovala
Meziroční srovnání
„Spotřebitelské ceny v říjnu mírně zpomalily svůj meziroční růst, který dosáhl 2,4 %. Tento vývoj byl nejvíce ovlivněn cenami potravin. Ty, částečně i díky loňské vyšší srovnávací základně, prohloubily svůj meziroční pokles a byly oproti loňskému říjnu levnější o 4 %,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Meziroční růst spotřebitelských cen byl v říjnu o 0,1procentního bodu nižší než v září. Toto zpomalení[1]) bylo nejvíce ovlivněno prohloubením cenového poklesu v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje (částečně vlivem výraznějšího růstu cen v říjnu loňského roku). Ceny vepřového masa v říjnu meziročně klesly o 19,6 % (v září pokles o 15,5 %), vajec také o 19,6 % (v září pokles o 12,6 %), čokolády a kakaa o 3,1 % (v září pokles o 1,6 %) a ceny uzenin přešly ze zářijového růstu o 0,3 % v pokles o 0,7 % v říjnu.
Na meziroční růst cenové hladiny měly v říjnu největší vliv ceny v oddíle doprava, kde vzrostly ceny pohonných hmot a maziv o 35,6 %. Následovaly je ceny v oddíle bydlení, kde kromě nákladů vlastnického bydlení, byly vyšší ceny nájemného za bydlení[2]) o 6,4 %, materiálů a služeb pro drobné opravy a údržbu bydlení o 5,2 %, vodného o 3,9 %, stočného o 3,8 %, pevných paliv o 4,5 % a tepla a teplé vody o 1,6 %. Ceny elektřiny meziročně klesly o 10,3 % a zemního plynu o 3,6 %. V oddíle alkoholické nápoje, tabák se zvýšily ceny destilátů a likérů o 2,4 %, piva o 2,1 % a tabákových výrobků o 6,5 %. Ceny vína klesly o 2,0 %. V oddíle stravovací a ubytovací služby vzrostly ceny stravovacích služeb o 3,8 % a ubytovacích služeb o 7,2 %. V oddíle rekreace, sport a kultura byly vyšší ceny organizované dovolené a zájezdů o 4,4 %. Naopak na meziroční snižování cenové hladiny působily v říjnu hlavně ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Zde, kromě již dříve uvedeného, klesly ceny polotučného trvanlivého mléka o 18,3 %, másla o 32,0 % a margarínu a podobných výrobků o 10,6 %. Pokračoval pokles cen v oddíle odívání a obuv, kde klesly ceny oděvů o 2,6 % a ceny obuvi o 5,3 %.
Mohlo by vás zajímat: Index bezpečí 2026: Češi se cítí nejbezpečněji za čtyři roky
Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) meziročně vzrostly o 4,6 % (v září o 5,1 %), zejména v důsledku růstu cen stavebních prací, a také cen nových nemovitostí. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 102,1 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,9 % a ceny služeb o 4,5 %. Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2025 byla v říjnu 103,0 % (v září 102,6 %). Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v říjnu 2,0 % (v září též 2,0 %).
Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP)
Podle předběžných výpočtů HICP v říjnu v Česku meziměsíčně vzrostl o 0,4 % a meziročně o 2,1 % (v září o 2,2 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v říjnu 2026 za Eurozónu 4,0 % (v září 3,8 %), v Německu 2,8 % a na Slovensku 2,9 %. Nejvíce ceny v říjnu vzrostly v Litvě (o 6,1 %) a nejméně na Maltě (o 2,3 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v září 3,8 %, což bylo o 0,6procentního bodu více než v srpnu. Nejvyšší byla v září v Rumunsku (6,5 %) a nejnižší ve Švédsku (1,0 %).
Mohlo by vás zajímat: Petr Žaba: Škodní frekvence napříč pojistným trhem opět roste
Pohled České národní banky
V říjnu tedy meziroční míra inflace očekávaně klesla o 1 desetinu na 2,4 %. Konečný výsledek ovlivnilo více faktorů, hlavním z nich byl hlubší meziroční pokles cen potravin. Také došlo ke korekci cen pohonných hmot dané snížením spotřební daně z nafty.
„I přes řadu nepříznivých faktorů zůstává vývoj cen potravin v letošním roce utlumený. V říjnu se meziroční pokles cen potravin a nealko nápojů prohloubil na -4,0 % r/r z 3,5 % v září. Pokles cen potravin přitom zůstává relativně plošný a v průměru se ceny potravin drží na úrovni 2letých minim. Stále se tak odkládá obrat, který naznačují komoditní burzy a informace o letošní slabé sklizni. Mimo kolísavé ceny potravin a pohonných hmot se trendový vývoj inflace v posledních měsících zásadně nemění. I přes výkyvy celkové inflace je vývoj jádrové inflace stabilizovaný, v říjnu zůstala beze změny na 3,1 %. Pozitivním překvapením bylo další zpomalení růstu nákladů vlastnického bydlení (tzv. imputované nájemné) na 1,5leté minimum 4,6 % r/r z 5,1 % v září. I přes tento vývoj růst cen služeb zůstal stabilní na zvýšené hodnotě 4,5 % r/r. Naopak u cen zboží růst cen opět mírně zrychlil na 1,0 %, což je nejvyšší hodnota od začátku roku 2024. Jedním z faktorů je postupné zdražování elektroniky z důvodu globálního nedostatku čipů,“ uvedl Petr Sklenář, ředitel sekce měnové ČNB.
„Do konce roku se inflace pravděpodobně zvýší do blízkosti 3 %, a to především kvůli cenám potravin. Na začátku příštího roku celková inflace pravděpodobně přechodně vyskočí výrazně nad 3 %, jelikož odezní administrativní vliv převedení poplatků za POZE plně na státní rozpočet. Míra inflace by měla kulminovat v únoru a pak by měla začít zvolňovat. Jádrová inflace by měla zůstat v dalších měsících sice stabilní, ale nadále zvýšená kolem úrovně 3 %. Zvýšený inflační výhled pro příští rok vzhledem k vývoji jádrové inflace a globálním inflačním tlakům (energie, potraviny) přináší důvody pro zvýšenou obezřetnost v měnové politice,“ dodal Petr Sklenář.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Cesta do hlubin „zelené duše“
Překvapené trhy
Podle ekonoma Lukáš Kovandy je pokles inflace překvapení, jedná se však podle něj jen o klid před bouří. Začátkem příštího roku může dosáhnout téměř čtyř procent. „Říjnová inflace v Česku překvapila příznivě, když meziročně zpomalila ze zářijových 2,5 na 2,4 procenta. Analytici přitom v mediánu očekávali setrvání inflace na 2,5 procenta. Výsledek je tak lepší než tržní konsensus, avšak příliš důvodů k optimismu neposkytuje. Tuzemská inflace si totiž vybírá pouze krátký oddechový čas před dalším výraznějším zrychlením, které může během nadcházející zimy vyhnat růst spotřebitelských cen až ke čtyřem procentům. Podle průzkumu agentury Bloomberg mezi 22 analytickými odhady činila průměrná prognóza říjnové inflace 2,46 procenta, medián pak zmíněných 2,5 procenta. Nejnižší prognóza představovala 2,3 procenta, nejvyšší 2,6 procenta. Skutečnost se tedy zařadila do optimističtější části očekávání,“ uvedl ekonom Lukáš Kovanda.
Za příznivějším říjnovým výsledkem stojí především potraviny a pohonné hmoty. Ceny potravin a nealkoholických nápojů byly meziročně nižší o čtyři procenta, zatímco v září klesaly o 3,5 procenta. Meziměsíčně však potraviny zdražily o 0,6 procenta. Příznivější meziroční údaj totiž nutně neznamená, že by potraviny v říjnu zlevňovaly oproti září. Významnou roli sehrává statistická srovnávací základna loňského roku.
„Podobně zavádějící by bylo považovat říjnové zpomalení celkové inflace za důkaz trvalého ústupu cenových tlaků. Jádrová inflace, která očišťuje cenový vývoj o potraviny, energie, alkohol a tabák, totiž setrvala na 3,3 procenta. Ceny služeb vzrostly meziročně o 4,5 procenta, tedy stále výrazně rychleji než celková cenová hladina. Právě služby dokládají, že domácí inflační tlaky zůstávají poměrně silné. Souvisí mimo jiné s růstem mezd, náklady na pracovní sílu a pokračující schopností poskytovatelů služeb přenášet vyšší náklady do konečných cen. Říjnovému výsledku pomohlo také dočasné zlevnění pohonných hmot, podpořené opětovným snížením spotřební daně z nafty, bez nějž by inflace byla o zhruba 0,1procentního bodu vyšší. Energie včetně pohonných hmot nicméně meziročně zdražily o 5,6 procenta. Jde o varovný signál, neboť právě energie mohou v následujících měsících převzít úlohu hlavního motoru inflace. Jejich ceny na světových a evropských trzích citelně vzrostly a domácnosti i podniky se s dopady tohoto zdražení budou teprve postupně seznamovat,“ pokračoval Lukáš Kovanda.
Zvlášť významný je vývoj cen zemního plynu a elektřiny. Evropská energetika čelí novému cenovému šoku, jehož dopady se mohou přenášet nejen do účtů domácností, ale také do cen průmyslových výrobků, dopravy či potravin. Dražší energie totiž prodražují zemědělskou produkci, výrobu hnojiv, zpracování potravin i jejich skladování. Cenový šok se tak může projevit s několikaměsíčním zpožděním a zasáhnout prakticky celý spotřebitelský koš. Česká inflace by měla od listopadu opět zrychlovat a v únoru příštího roku dosáhnout přibližně 3,9 procenta. Za celý letošní rok lze očekávat průměrnou inflaci 2,2 procenta, v roce 2027 je pak třeba počítat s tříprocentním růste spotřebitelských cen. Rizikem přitom zůstává další eskalace energetického zdražování, která by mohla inflaci posunout ještě výše.
Mohlo by vás zajímat: ČPP Servis se mění na FinServis Plus a přechází na otevřený multibrandový model
„Znepokojivý vývoj zaznamenává rovněž eurozóna. Tam by mohla říjnová inflace zrychlit ze zářijových 3,8 na čtyři procenta, především kvůli dražšímu plynu a elektřině. Evropská centrální banka tak může být nucena přistoupit k dalšímu zvýšení úrokových sazeb. Vyšší sazby v eurozóně by následně mohly tlačit vzhůru také výnosy českých dluhopisů a nepřímo zdražovat financování tuzemských hypoték. Pro Českou národní banku představují říjnová čísla určitou úlevu, nikoli však důvod k odložení úvah o zpřísnění měnové politiky. Bankovní rada bude již ve čtvrtek rozhodovat o úrokových sazbách, přičemž ve hře je jejich – pravděpodobné – zvýšení ze současných 3,75 na čtyři procenta. Přetrvávající jádrová inflace, vysoké zdražování služeb a riziko dalšího energetického šoku hovoří právě ve prospěch preventivního zásahu. Říjnová inflace tak může být jedním z posledních relativně příznivých výsledků před začátkem nové vlny zdražování. Domácnosti, které nyní těží z levnějších potravin či pohonných hmot, mohou během zimy čelit opačnému vývoji. A pokud se energetické zdražování přenese do širší ekonomiky, může se cenová úleva rychle proměnit v další inflační problém. Pro českou ekonomiku proto není rozhodující, že říjnová inflace nepatrně klesla, nýbrž to, zda se podaří zabránit jejímu opětovnému výraznému zrychlení v roce 2027,“ zavřel ekonom Lukáš Kovanda.
[1]) Zrychlení/zpomalení růstu meziročního cenového indexu je rozdíl mezi aktuálním a předchozím meziročním indexem. Je proto závislé na změně aktuálního meziměsíčního indexu a zároveň na změně základny – meziměsíčního indexu (růstu/poklesu) ve stejném měsíci loňského roku.
[2]) Nájemné za bydlení zahrnuje jak nově uzavřené smlouvy, tak i stávající.
Komentáře
Přidat komentář