České pojišťovnictví prožilo již druhý nelehký rok. I když nadále pokračuje v růstu, a touto skutečností se mnoho odvětví chlubit nemůže, tato tempa růstu se nacházejí hluboko pod hodnotami loňského vývoje inflace. Negativní ale logický je pokles počtu smluv životního pojištění. Tento fakt věrně odráží výdajový sentiment obyvatelstva v období dílčích ekonomických nerovnováh, vyvolávajících nejistotu ohledně dalšího vývoje.
Mohlo by vás zajímat: Pohled do roku 2024: Využití AI pro prevenci finanční kriminality
Moje názory na klimatickou hysterii souzní s autory publikujícími o tématu na oPojištění.cz Kateřinou Lhotskou a Lukášem Kovandou. Zelená ideologie měla svůj odraz v loňském zdivočení burzovního trhu s energiemi. I přes aktuální mírné zklidnění nemá současná podoba tohoto specifického ale klíčového trhu schopnost vracet se v návaznosti na výrobní náklady do rovnovážné polohy. Nové paradigma pro tento nestandardní trh jsme však v minulých dvou létech ani nehledali. V této souvislosti jsem pak dosti nevěřícně četl větu v článku Zdeňka Přibyla, jenž se týká výhledu pro rok 2024 a kterou v rámci serveru oPojištění.cz publikoval v tomto článku: „Trh korporátního pojištění je ovlivněn odklonem pojistitelů a zajistitelů od klientů, kteří nejsou v souladu s ESG.“ Je možné, že až sem pokročila většinová ideologizace v minulosti konzerativních a přísně apolitických bankéřů a pojistitelů?
Vážnou strukturální nerovnováhou trpí již několik let naše veřejné finance. Míru rozdělení naší populace dobře charakzerizuje reakce veřejnosti na Nejvyšším soudem nedávno zamítnutá mimořádně nákladná verze valorizace důchodů. Soudci za to schytali nevybíravou kritiku na sociálních sítích, ale dokonce i od vysokoškolských pedagogů, kteří by měli vědět, že každá ekonomika může postytnout svým členům jen takovou výši požitků, jaké odpovídají reálné tvorbě zdrojů.
Pokud je toto pravidlo porušováno a poskytované požitky nepokrývá tvorba zdrojů, pak je třeba se zadlužit a tedy řešení odkázat dalším generacím, v živé paměti stále máme příklad kolabujícího Řecka, které na začátku minulé dekády z počátku nechtělo dát do odpovídajícího souladu výši důchodů se stavem ekonomiky. Dále je zarážejíci, že zachování původní verze valorizace nejvíce požadovali ti předchozí vládní funkcionáři, kteří předtím svými rozhodnutími právě výrazně prohloubili strukturální deficit veřejných financí.
Mohlo by vás zajímat: David Poes: Jak je na tom české životní pojištění v kontextu Evropy?
První dekády nového roku 2024 naznačují, že by letošní vývoj národní ekonomiky mohl být pozitivnější, míra inflace opadá, zadlužení veřejných financí již nepokračuje předchozím tempem, lze očekávat i vyšší výdaje domácností, včetně těch na pojištění. Spolu s exředitelem České asociace pojišťoven Tomášem Sikorou věřím v budoucí růst ekonomiky a i v růst ekonomiky pojišťovnicví.
Komentáře
Přidat komentář