Pojistný obzor je k přečtení ZDE
Na nastalou situaci reagoval v průběhu března a dubna 2020 i Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA), a to prostřednictvím série několika stanovisek a doporučení, která jsou relevantní pro pojišťovnický sektor v EU. Níže přinášíme jejich stručné shrnutí.
Stanovisko ke zmírnění dopadu COVID-19 na pojišťovnický sektor v EU
První reakci na vliv COVID-19 na pojišťovnický sektor přinesla EIOPA 17. března 2020, kdy vydala stanovisko ke zmírnění dopadu COVID-19 na pojišťovnický sektor v EU. V něm obecně shrnuje nastalou situaci a identifikuje hlavní výzvy, kterým pojišťovnický sektor v EU v důsledku šíření COVID-19 čelí. EIOPA dále zdůraznila svůj úmysl situaci průběžně monitorovat a ve spolupráci s národními orgány dohledu v rozsahu svých pravomocí přijmout jakákoli opatření nezbytná ke zmírnění dopadu COVID-19 na pojišťovnický sektor v EU. EIOPA nicméně nastínila i několik konkrétních opatření, která následně podrobněji rozvedla v navazujících doporučeních a stanoviscích popsaných níže. Za všechna lze zmínit např. rozhodnutí EIOPA posunout termíny pro vyjádření v rámci probíhajících konzultací, doporučení národním orgánům dohledu, aby projevily flexibilitu v rámci dohledového výkaznictví, a výzvu pojišťovnám a zajišťovnám, aby podnikly nezbytné kroky k zajištění své kapitálové pozice.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Finanční gramotnost pro pubescenty
Doporučení EIOPA k flexibilitě dohledu, pokud jde o termíny pro oznamování orgánům dohledu a zveřejňování informací
V návaznosti na to EIOPA 20. března 2020 vydala doporučení k flexibilitě dohledu, pokud jde o termíny pro oznamování orgánům dohledu a zveřejňování informací. Podle EIOPA by měly pojišťovny a zajišťovny zaměřit své úsilí na sledování a hodnocení dopadů vztahujících se ke COVID-19. Obzvlášť narůstá důležitost předkládání výkazů příslušným orgánům dohledu. Cílem doporučení, které EIOPA v této souvislosti vydala, je umožnit flexibilitu v rámci dohledového výkaznictví a zveřejňování informací od pojišťoven a zajišťoven, snížit tak administrativní zátěž a usnadnit zachování kontinuity jejich činnosti.
Konkrétně pak EIOPA doporučila orgánům dohledu akceptovat osmitýdenní zpoždění při předkládání výkazů pojišťoven a zajišťoven za rok 2019. To platí jak na úrovni jednotlivých pojišťoven a zajišťoven, tak na úrovni skupiny. Výjimku nicméně tvoří roční výkazy s informacemi např. o rozvaze, dlouhodobých zárukách, kapitálu nebo výpočtu solventnostního kapitálového požadavku, u nichž by, vzhledem k jejich významu, příslušné orgány dohledu měly akceptovat pouze dvoutýdenní odklad. Osmitýdenní odklad EIOPA navrhla také v případě předložení pravidelné zprávy orgánům dohledu. Co se týká výkazů pojišťoven a zajišťoven za 1. čtvrtletí 2020, EIOPA doporučila akceptovat týdenní odklad a až čtyřtýdenní odklad u čtvrtletního výkazu s informacemi o derivátových obchodech.
Mohlo by vás zajímat: PwC: S čím je Covid-19 srovnatelný?
EIOPA dále doporučila akceptovat osmitýdenní odklad termínu pro zveřejnění zprávy o solventnosti a finanční situaci za rok 2019, s výjimkou některých významných informací (např. o rozvaze, dlouhodobých zárukách, kapitálu nebo výpočtu solventnostního kapitálového požadavku), které by měly být publikovány nejvýše s dvoutýdenním zpožděním. EIOPA též upozornila, že pojišťovny a zajišťovny by měly aktuální situaci způsobenou COVID-19 považovat za důležitý vývoj ve smyslu čl. 54 odst. 1 směrnice Solventnost II a současně s informacemi, které se vztahují ke konci účetního období nebo k pozdějšímu datu, by měly zveřejnit také jakékoli příslušné informace o dopadu COVID-19.
ČNB výše uvedené doporučení EIOPA podpořila a na svých webových stránkách zveřejnila informaci, že hodlá tyto odklady akceptovat. Nadto ČNB na svých webových stránkách uvádí, že s ohledem na aktuální situaci je připravena poskytnout tuzemským pojišťovnám a zajišťovnám určitou míru flexibility při plnění informační povinnosti spočívající v předložení a uveřejnění výroční zprávy za rok 2019 (včetně té konsolidované) tak, že tuto povinnost bylo možné splnit nejpozději do 30. června 2020. Současně však ČNB očekává, že i přesto vyvinou dohlížené subjekty a jejich auditoři dostatečné úsilí k tomu, aby ke splnění této povinnosti došlo v řádném termínu. Pokud však předložení a uveřejnění výroční zprávy v zákonném termínu nebudou možné, je dohlížený subjekt povinen o této skutečnosti ČNB včas informovat spolu s uvedením důvodů a předpokládaného termínu splnění této povinnosti. Tato informace musí být rovněž uveřejněna způsobem, kterým se běžně uveřejňují informační povinnosti. Výroční zprávu společně se schválenou účetní závěrkou je pak dohlížený subjekt povinen předložit ČNB a uveřejnit, jakmile to bude možné.
Mohlo by vás zajímat: Covid-19 a úmrtnost
Výzva pojistitelům a zprostředkovatelům, aby podnikli kroky ke zmírnění dopadu COVID-19 na spotřebitele
Pandemie COVID-19 a opatření přijatá ve snaze zabránit jeho šíření s sebou přinesly celou řadou praktických dopadů a komplikací ovlivňujících běžný život spotřebitelů. V daných podmínkách tak docházelo k situacím, kdy spotřebitelé bez vlastního zavinění nemohli dostát svým smluvním ani jiným závazkům. Na problémy s tím spojené upozorňuje EIOPA ve své výzvě pojistitelům a zprostředkovatelům publikované 1. dubna 2020, aby podnikli kroky ke zmírnění dopadu COVID-19 na spotřebitele. Mezi případy, které EIOPA uvádí, patří např. nemožnost uplatnit nárok v předepsané lhůtě či nesplnění povinnosti provést kontrolu nebo revizi v určených intervalech. V tomto kontextu EIOPA upozornila, že důvěra v pojišťovnický sektor by mohla být vážně narušena, pokud nebude zajištěno spravedlivé zacházení se spotřebiteli. EIOPA tedy očekává, že všichni účastníci trhu budou i nadále jednat v nejlepším zájmu zákazníka, a za tímto účelem doporučuje několik praktických kroků, které by pojišťovny a zprostředkovatelé měli učinit. Mezi ně patří výzva, aby pojišťovny a zprostředkovatelé:
- poskytli spotřebitelům řádně a včas informace o jejich smluvních právech a dopadech, které může mít situace vzniklá v souvislosti s pandemií COVID-19 na jejich pojistné smlouvy a z nich plynoucí pojištění;
- jednali se spotřebiteli spravedlivě a v komunikaci s nimi byli srozumitelní a vyhýbali se používání nejasných a zavádějících termínů;
- informovali spotřebitele o mimořádných provozních opatřeních, která pojišťovny a zprostředkovatelé přijali v souvislosti se zajištěním svého fungování v průběhu pandemie, a o jejich dopadu na smluvní vztah se spotřebitelem a na poskytované služby;
- posoudili, jestli ve vztahu k některým produktům není potřeba prověřit dopad COVID-19 na daný produkt a zda daný produkt i nadále zůstává v souladu s potřebami, charakteristikou a cíli vymezeného cílového trhu;
- jednali flexibilně v zájmu spotřebitelů, a to především v případech, kdy by trvání na dodržení jinak standardních lhůt nebo procesů mohlo mít negativní dopad na pojistné krytí.
Na druhou stranu EIOPA ve své výzvě dodává, že jakékoli retroaktivní uznání nároků, které nejsou předvídány pojistnými smlouvami, by s sebou neslo rizika týkající se solventnosti pojišťoven a v důsledku by mohlo ohrozit ochranu pojistníků i stabilitu trhu a prohloubit tak finanční a ekonomické dopady současné krize.
Mohlo by vás zajímat: Jakou strategii by měla pojišťovna zvolit pro 2. pololetí 2020?
Stanovisko EIOPA k výplatě dividend a zásadám týkajícím se pohyblivé složky odměny v kontextu COVID-19
V návaznosti na své stanovisko ze 17. března 2020 pak EIOPA 2. dubna 2020 vydala stanovisko k výplatě dividend a zásadám týkajícím se pohyblivé složky odměny v kontextu COVID-19. V něm znovu zopakovala své očekávání, že za současné situace pojišťovny a zajišťovny podniknou nezbytné kroky k upevnění své kapitálové pozice a budou dodržovat obezřetný přístup k vyplácení dividend a variabilní složky odměn. Obezřetný přístup podle názoru EIOPA předpokládá, že pojišťovny a zajišťovny při posuzování své budoucí solventnostní pozice vezmou dostatečně v potaz současnou úroveň nejistoty ohledně závažnosti a trvání dopadů COVID-19 na finanční trhy a ekonomiku, jakož i vliv této nejistoty na svou solventnostní a finanční pozici.
V tomto kontextu EIOPA vyzvala všechny pojišťovny a zajišťovny, aby dočasně pozastavily veškeré dobrovolné vyplácení dividend a zpětné odkupy akcií, a to minimálně do doby, než budou známy konkrétní ekonomické a finanční dopady COVID-19. Tento přístup by měl být aplikován i na pojišťovací či zajišťovací skupiny na konsolidovaném základě a týká se nejen výplaty dividendy jako takové, ale i transakcí s obdobným účinkem, které by mohly materiálně ovlivnit solventnost nebo likviditu některé ze společností v rámci skupiny nebo skupiny jako celku.
Mohlo by vás zajímat: Swiss Re: Po COVID-19 by mělo nastat v globálním pojišťovnictví rychlé zotavení
Pojišťovny a zajišťovny by podle tohoto stanoviska měly rovněž posoudit svůj přístup k politice odměňování. Variabilní složka odměny by měla být stanovena konzervativně a obezřetně a měla by odrážet současnou ekonomickou situaci. Pojišťovny a zajišťovny by proto podle EIOPA měly zvážit odložení jejího vyplacení. EIOPA dodává, že pojišťovny nebo zajišťovny, které považují vyplácení dividend nebo velkých částek variabilní složky odměny z právních důvodů za nezbytné, by o tom měly informovat národní orgány dohledu a svůj postup odůvodnit.
Toto stanovisko se však u národních dohledových orgánů setkalo se smíšenou reakcí. Zatímco regulátoři např. v ČR, Francii, Itálii, Nizozemsku, Polsku a Španělsku vydali prohlášení, která jsou rámcově ve shodě s názorem EIOPA, německý regulátor BaFin zvolil o něco volnější přístup. Ačkoli BaFin již dříve vydal prohlášení, ve kterém finančním institucím doporučuje pečlivě zvážit výplatu dividend a bonusů a zdržet se zpětných odkupů akcií, přímý zákaz jejich vyplácení v případě pojišťoven a zajišťoven prozatím nepovažuje za nutný. Místo toho BaFin upřednostňuje dialog s pojišťovnami a zajišťovnami a jednotlivé případy bude posuzovat na individuální bázi.
Mohlo by vás zajímat: Nálet černých labutí aneb jaká rizika by mohla překonat COVID-19?
Co tedy toto stanovisko znamená pro pojišťovny a zajišťovny v ČR? Předně je třeba uvést, že EIOPA svůj názor sdělila ve formě dohledového stanoviska. Prostřednictvím dohledových stanovisek EIOPA sděluje dohledovým orgánům a regulovaným subjektům poznatky z praxe, identifikuje prostor ke zlepšení a naznačuje svá očekávání týkající se fungování trhu. Jedná se tedy o typický soft law instrument, který regulovaným subjektům neukládá právně závazné povinnosti. V hierarchii dohledových nástrojů se dohledová stanoviska nacházejí níže než např. obecné pokyny a doporučení. Ani ty bez dalšího nejsou právně závazné, příslušné orgány a regulované subjekty však mají právem EU danou povinnost vynaložit veškeré úsilí, aby se těmito obecnými pokyny a doporučeními řídily. Dohledová stanoviska jsou nicméně významnou podpůrnou autoritou při posuzování toho, jestli regulované subjekty jednají s odbornou péčí a postupují obezřetně. To platí tím spíše, pokud dané dohledové stanovisko podpoří i ČNB.
ČNB dané stanovisko podpořila a vyzvala pojišťovny a zajišťovny, aby se zdržely výplaty dividend či jiných kroků, které by mohly ohrozit jejich kapitálovou odolnost. To ale automaticky neznamená, že pojišťovny nebo zajišťovny vyplatit dividendu nebo variabilní složku odměny a priori nesmějí. To platí i v kontextu toho, že se pojišťovny a zajišťovny dohledovým stanoviskem řídí. Jak je totiž zmíněno výše, EIOPA ve svém stanovisku připouští možnost vyplatit dividendu nebo variabilní složku odměny v případě, kdy je k takovému postupu pojišťovna nebo zajišťovna právně zavázána. K tomu může dojít např. v situaci, kdy na základě existujícího smluvního vztahu a v souladu s vnitřními předpisy o odměňování vznikl členům managementu nárok na výplatu variabilní složky odměny. Stanovisko EIOPA a související vyjádření ČNB pak nepřímo připouštějí výplatu i tehdy, když je v souladu s obezřetným přístupem popsaným výše. V obou případech je nicméně nezbytné, aby pojišťovny či zajišťovny předem informovaly ČNB a svůj záměr řádně odůvodnily.
Mohlo by vás zajímat: Průzkum ČAP: Jak jsou klienti spokojeni se službami pojišťoven?
Závěr
I přes postupné uvolňování opatření souvisejících s COVID-19 se zatím nedá hovořit o návratu do normálu. Lze předpokládat, že skutečný rozsah dopadů se projeví až s odstupem času. Jejich závažnost a trvání však nelze předvídat. Právě z této nejistoty pramení potřeba obezřetnosti, ke které nabádá EIOPA. V závislosti na dalším vývoji situace očekáváme, že EIOPA může svá očekávání upravit a příp. přidat další stanoviska, která by mohla mít vliv na výkon pojišťovací činnosti. Doporučujeme tedy průběžně sledovat sekci dedikovanou opatřením souvisejícím s COVID-19 na webových stránkách EIOPA i ČNB.
Pojistný obzor je k přečtení ZDE
Tomáš Jíně, partner, White & Case
Ondřej Barton, associated, White & Case
Jan Vacula, associated, White & Case
Komentáře
Přidat komentář