Počet obyvatel České republiky stoupl. Je nás více než 10 a půl milionu


			Počet obyvatel České republiky stoupl. Je nás více než 10 a půl milionu
21.6.2022 Spektrum

Počet obyvatel České republiky v průběhu prvního čtvrtletí vzrostl z 10,517 milionu (k 1. 1.) na předběžných 10,520 milionu (k 31. 3.), tj. o 3,2 tisíce. Za přírůstkem populace stálo kladné saldo zahraničního stěhování, které vykompenzovalo a převýšilo úbytek obyvatel přirozenou měnou. Ten byl sice 2,5krát mírnější než o rok dříve (letos –7,6 tisíce vs. –19,1 tisíce v 1. čtvrtletí roku 2021), nicméně hlubší v porovnání s prvními čtvrtletími před vypuknutím pandemie covidu-19.

Během prvních tří měsíců roku se živě narodilo 24,2 tisíce dětí, o 3,5 tisíce méně než ve stejném období roku 2021. Nárůst narozených zaznamenaný v loňském roce po předchozím tříletém poklesu tak byl, zdá se, dočasný. Prvorozených dětí bylo v 1. čtvrtletí 11,2 tisíce (46 %), druhorozených 9,3 tisíce (38 %) a dětí vyšších pořadí 3,8 tisíce (16 %). Meziročně poklesl počet narozených ve všech pořadích, nejmírněji ve třetím a vyšším pořadí. Podíl dětí narozených mimo manželství se meziročně zvýšil ze 48,5 na 50,3 %. Čtvrtletní údaj překročil hranici jedné poloviny vůbec poprvé.

Pohyb obyvatel v jednotlivých měsících 1. čtvrtletí 2022 1

Počet zemřelých od počátku ledna do konce března letošního roku dosáhl 31,9 tisíce, přičemž jednotlivé měsíční počty si byly poměrně blízké (11,0 tisíce v lednu, 10,3 tisíce v únoru a 10,6 tisíce v březnu). Ve srovnání s průměrem z období let 2015–2019 byly mírně nadprůměrné (o 3–4 %), k čemuž ale přispívají změny ve věkové skladbě obyvatel. Do věku vyšší úmrtnosti totiž vstupují silné ročníky narozených ve 40. letech 20. století. V rámci pětiletých věkových skupin bylo zaznamenáno nejvíce zemřelých ve věku 75–79 let, ve stejném intervalu i u mužů, zatímco žen zemřelo nejvíce ve věku 85–89 let. Do jednoho roku věku zemřelo celkem 59 dětí, obdobně jako o rok dříve, kojenecká úmrtnost byla meziročně mírně vyšší (2,4 ‰).


Mohlo by vás zajímat: Konference IE v Praze: Kde leží možnosti k lepší ochraně klienta?


První čtvrtletí roku 2022 bylo obdobím vstupu do manželství pro 4,2 tisíce párů snoubenců, přičemž více než polovina, 2,2 tisíce párů, měla svatbu v únoru. Dalších více než 1,2 tisíce manželství bylo uzavřeno v březnu a nejméně, 0,8 tisíce, v lednu. Stejně jako v předchozích letech snoubence přitahovala číselně atraktivní data sňatku, letos jednoznačně nejvíce lákalo symetrické datum 22. 02. 2022. Toto úterý bylo oddáno 1 080 párů, zatímco ve druhém na sňatky nejbohatším dni – 12. 2. 2022, které již připadlo na sobotu – „pouze“ 283 párů. Třetí v pořadí pak byla sobota 22. 1. 2022. Nejvíce ženichů bylo ve věku 28–33 let, nejvíce nevěst ve věku 27–31 let. 62 % snoubenců vstupovalo do svého prvního manželství, pro zbylých 38 % šlo již o druhé či další manželství.

Pohyb obyvatel v jednotlivých měsících 1. čtvrtletí 2022 2

„Snoubence během prvního čtvrtletí nejvíce lákaly únorové termíny. Celkem bylo v únoru uzavřeno 2 211 manželství a téměř 1 100, polovina z nich, v jediný den – v úterý 22. 2. 2022. Běžně se přitom v únorové úterý koná do 20 svateb. Více než tisícový denní počet byl v průběhu prvního čtvrtletí naposledy zaznamenán před 20 lety, 2. 2. 2002, tehdy však šlo o sobotu,“ říká Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky.


Mohlo by vás zajímat: Markéta Šichtařová: Krutá pravda o zdražování


Podle údajů přebíraných z administrativních zdrojů Ministerstva vnitra ČR se do České republiky během prvních tří měsíců roku přistěhovalo 19,2 tisíce osob, o 0,8 tisíce více než ve stejném období roku 2021. Naopak ukončení pobytu v ČR bylo evidováno u 8,3 tisíce osob, což představovalo meziroční nárůst o 2,6 tisíce. Saldo zahraničního stěhování dosáhlo 10,8 tisíce osob, meziročně bylo o 1,7 tisíce nižší. Téměř dvě třetiny migračního přírůstku vytvořilo saldo stěhování přes hranice ČR občanů Ukrajiny (saldo 6,9 tisíce), kteří dominovali jak mezi přistěhovalými (9,3 tisíce, 49 % všech imigrantů), tak i mezi vystěhovalými (2,4 tisíce, 29 % z úhrnu). Druhé nejvyšší saldo měli občané Slovenska (0,9 tisíce) a třetí občané Ruska (0,8 tisíce). (V těchto údajích nejsou zahrnuty osoby s udělenou dočasnou ochranou v souvislosti s válkou na Ukrajině).


Poznámka:

Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně. Veškeré údaje za rok 2022 jsou předběžné. Údaje o rozvodech za 1. čtvrtletí 2022 nejsou obsaženy z důvodu přechodu na revidované Hlášení o rozvodu/Statistický list pro rozvodovou agendu. 

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

Související články