V rodině jsme ochotní si navzájem půjčovat peníze. Až pětina půjček se nevrátí

Ekonomickou situaci řeší u rodinného stolu až 67 % lidí, zároveň ale platí, že o finanční nouzi se neradi bavíme s partnerem, natož pak se širší rodinou. Raději jsme v pozici někoho, kdo peníze půjčuje než toho, kdo si o ně říká – 68 % respondentů uvedlo, že by pro půjčení většího obnosu peněz oslovilo někoho z rodiny a zároveň 78 % respondentů průzkumu[1] by větší finanční obnos někomu z rodiny půjčilo.

Mohlo by vás zajímat: Česko snižuje úmrtnost na silnicích rychleji než průměr EU

Vyšší ochotu půjčovat druhým vykazují zejména lidé z rodin se středním příjmem, překvapivě také tzv. patchworkové rodiny (mající děti i z předchozích vztahů), mezi kterými jsou půjčky v rámci rodiny normalizovanější. A také tzv. empty nesters (po odchodu dětí z domácnosti), kteří jsou ochotni půjčovat v průměru nejvyšší částky: přes 50 tisíc korun by někomu z rodiny půjčilo 39 % z nich.

„Finanční rezervu si ¾ českých domácností tvoří odkládáním zbylých peněz na spořicí účet. Téměř polovina (49 %) má také penzijní spoření a více než třetina (35 %) si doma drží hotovost, nejčastěji tak činí rodiny se středně vysokými příjmy,“ říká Rastislav Havran, generální ředitel UNIQA a vysvětluje: „Hotovost doma může lidem dávat pocit kontroly, zvláště v období nejistoty. Držení větších částek doma v době inflace však peníze reálně znehodnocuje a zároveň tento způsob nechrání rodiny před nečekanými výdaji či krizovými situacemi.“

Rastislav Havran, generální ředitel UNIQA

Na co si příbuzní půjčují?

Reálnou zkušenost s poskytnutím větší sumy někomu z rodiny má 44 % Čechů. Průměr největších reálně poskytnutých půjček je 150 tisíc korun (a dle průzkumu by lidé byli ochotni půjčit nejvyšší částku v průměru 210 tisíc korun). Nejvíc a nejčastěji se půjčuje na bydlení (23 %), průměrná částka tam dokonce přesahuje 300 tisíc korun.

„Druhým nejčastějším účelem půjček v rodině jsou nečekané výdaje. A to obvykle bývá nějaká nepříjemnost, v průměru nejvíce za 60 tisíc korun,“ prozrazuje finanční ředitelka UNIQA Lucie Urválková a dodává: „Právě tady vidím velký prostor pro pojištění – ať už jde o nečekanou poruchu auta nebo rozbitou pračku. Pojištění pomáhá rodinám zvládat nejen finanční dopady těchto situací, ale i stres a nejistotu, které mohou ovlivňovat každodenní fungování domácnosti.“

Zatímco v Česku nejčastěji půjčují rodiče dětem (44 % CZ, 32 % SK), na Slovensku je častější, že si větší částky půjčují sourozenci (47 % SK, 38 % CZ). V obou zemích pak každý třetí, který kdy někomu v rodině půjčil větší částku, poskytl peníze svým rodičům. 

Půjčka nebo dar?

Když lidé přemýšlejí nad tím, že by svým příbuzným finančně pomohli, je pro ¾ z nich důležité, aby se jim peníze vrátily. Většina (60 %) je ale nakonec ochotná při problémech dluh odpustit. Nejshovívavější jsou rodiče dospělých dětí, které už žijí vlastní život, a mohou tak půjčku vnímat spíše jako výpomoc. Naopak rodiny s tradičním složením, které aktivně živí děti a rozvíjejí svou budoucnost, jsou k odpuštění dluhů nejméně ochotné.

Mohlo by vás zajímat: ČAP Insurance Talk: U mikrofonu Katarína Bobotová

Většina půjček se nakonec splatí, ale až pětina s problémy: některé pomaleji nebo později, 9 % vůbec. Nejlepší pojistkou pro vrácení peněz v rámci „rodinných půjček“ je tak možná budování dobrých vztahů a otevřená komunikace mezi všemi členy rodiny.

Více informací ZDE

[1] Velký průzkum rodin, druhý ročník sociologického výzkumu života českých a slovenských rodin, realizovala agentura NMS v Česku a na Slovensku v březnu a dubnu 2026 na reprezentativním vzorku 1000 respondentů z každé země.