V dubnu inflace zpomalila na 12,7 procenta

Meziměsíční srovnání

Meziměsíčně klesly spotřebitelské ceny v dubnu o 0,2 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly nižší zejména ceny zeleniny o 5,0 %, vajec o 12,9 %, polotučného trvanlivého mléka o 12,3 %, nealkoholických nápojů o 2,3 %, olejů a tuků o 2,6 %, drůbeže o 1,5 %, uzenin o 0,9 % a cukru o 4,0 %. V oddíle rekreace a kultura klesly ceny dovolených s komplexními službami o 5,9 %. Pokles cen v oddíle alkoholické nápoje, tabák byl ovlivněn nižšími cenami lihovin o 3,0 % a vína o 3,1 %.

Mohlo by vás zajímat: Petr Hrbáček: Stavět na kvalitní obchodní síti se vyplatí

Na meziměsíční zvyšování celkové úrovně spotřebitelských cen působil v dubnu především růst cen v oddíle bytové vybavení, zařízení domácnosti, kde se zvýšily zejména ceny zboží a služeb pro běžnou údržbu domácnosti o 3,7 %. V oddíle stravování a ubytování vzrostly ceny stravovacích služeb o 0,7 % a ubytovacích služeb o 2,2 %. Z potravin byly vyšší zejména ceny brambor o 12,5 % a vepřového masa o 1,9 %. Ceny zboží úhrnem klesly o 0,3 %, zatímco ceny služeb o 0,1 % vzrostly. „Dubnový vývoj spotřebitelských cen byl výrazně ovlivněn cenami potravin. Ty v meziročním porovnání zmírnily růst na zhruba 17 % a oproti březnu dokonce klesly. Byl to jejich první meziměsíční pokles od října 2021,“ uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

Mohlo by vás zajímat: Záhadná nemoc: Dlouho trvající covid a jeho implikace

Meziroční srovnání

Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v dubnu o 12,7 %, což bylo o 2,3procentního bodu méně než v březnu. Toto zpomalení meziročního cenového růstu bylo ovlivněno zejména cenami v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a v oddíle bydlení. V potravinách zmírnila svůj cenový růst většina položek spotřebního koše. Ceny mouky byly v dubnu vyšší o 6,3 % (v březnu o 32,6 %), masa o 12,7 % (v březnu o 22,7 %), polotučného trvanlivého mléka o 19,2 % (v březnu o 45,2 %), vajec o 41,2 % (v březnu o 75,5 %), olejů a tuků o 10,5 % (v březnu o 16,1 %), zeleniny o 18,3 % (v březnu o 29,9 %) a cukru o 60,9 % (v březnu o 97,6 %). V oddíle bydlení v dubnu zpomalily svůj meziroční růst ceny elektřiny na 24,8 % (v březnu 29,6 %), zemního plynu na 53,1 % (v březnu 60,0 %) a tepla a teplé vody na 40,9 % (v březnu 44,6 %).

Mohlo by vás zajímat: Petr Hrbáček: Stavět na kvalitní obchodní síti se vyplatí

Na meziroční růst cenové hladiny měly v dubnu největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde kromě nákladů vlastnického bydlení vzrostly ceny nájemného z bytu²⁾ o 6,9 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 14,2 %, vodného o 16,3 %, stočného o 30,3 % a tuhých paliv o 47,6 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje (nárůst o 17,3 %). V oddíle rekreace a kultura vzrostly ceny dovolených s komplexními službami o 20,0 %. V oddíle stravování a ubytování se zvýšily ceny stravovacích služeb o 17,6 % a ceny ubytovacích služeb o 17,4 %. Na meziroční snižování cenové hladiny působily v dubnu ceny v oddíle doprava zejména vlivem cen pohonných hmot, které byly meziročně nižší o 16,7 %.

Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) se zvýšily o 4,9 % (v březnu o 6,8 %) zejména v důsledku růstu cen stavebních prací a stavebních materiálů. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 113,8 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 14,5 % a ceny služeb o 10,1 %. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v dubnu 16,2 % (v březnu 16,4 %). Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2015 v dubnu byla 147,2 % (v březnu 147,5 %).

Mohlo by vás zajímat: ČAP k 1Q 2023: Oproti konci loňského roku růst trhu zpomalil

Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP)

Podle předběžných výpočtů klesl v dubnu HICP v Česku meziměsíčně o 0,1 % a meziročně vzrostl o 14,3 % (v březnu o 16,5 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v dubnu 2023 za Eurozónu 7,0 % (v březnu 6,9 %), na Slovensku 14,0 % a v Německu 7,6 %. Nejvyšší byla v dubnu v Lotyšsku (15,0 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v březnu 8,3 %, což bylo o 1,6procentního bodu méně než v únoru. Nejvíce ceny v březnu meziročně vzrostly v Maďarsku (o 25,6 %) a nejméně v Lucembursku (o 2,9 %).

Podle ekonoma ukáše Kovandy byla inflace v ČR v dubnu  nečekaně nízká. Jen 12,7 procenta. Tak nízkou úroveň prakticky nikdo nečekal, ani Česká národní banka. Ta patrně bude nynější čísla interpretovat jako úspěch své měnové politiky z posledního necelého roku, kdy s inflací bojuje skrze kurs a posilování koruny.

„K nižší než očekávané inflaci výrazně přispělo výraznější než předpokládané zmírnění růstu cen potravin, ale také bydlení. Třeba vejce ještě v březnu zdržovala o 76 procent, ale v dubnu už „jen“ o 41 procent. Citelně zmírnil také růst cen mouky, masa či mléka. Zejména obchodní řetězce tak reagovaly na déletrvající kampaň, jež se vede proti jejich cenotvorbě a stanovování nadměrných marží. Klesají ovšem také náklady zemědělcům a potravinářům, neboť zmírňuje rovněž zdražování cen klíčového vstupu, tedy energií. Byť dopad burzovního zlevnění energií, v čele s plynem a elektřinou, tuzemský výrobní sektor, a nejen zemědělci a potravináři, teprve ještě pocítí," říká Lukáš Kovanda.

Mohlo by vás zajímat: Zajímavost: Jak funguje švédský důchodový systém?

„Zejména však v příštím roce, až se do faktur koncových odběratelů šířeji bude moci promítnout dramatický pokles cen burzovních, k němuž dochází napříč EU jak v případě plynu, tak elektřiny. Mírnější než očekávaná inflace zvyšuje pravděpodobnost, že ČNB zahájí ještě letos cyklus snižování svých úrokových sazeb. Základní úroková sazba by tak koncem roku měla klesnout na 6,75 procenta, z nynějších rovných sedmi procent. V příštím roce pak inflace v ČR sestoupí až do blízkosti cíle ČNB ve výši dvou procent. Ruku v ruce s tím půjde dolů také základní sazba ČNB. Do roku 2025 tak výrazně zlevní například hypotéky, což bude ovšem impulsem k nastartování růstu cen nemovitostí. Za celý letošní rok je však třeba počítat ještě s dvoucifernou inflací, a to průměrně celoročně ve výši 11,5 procenta," doplňuje hlavní ekonom Trinity Bank.