Účelem finanční podpory z PGRLF je pojištění před nepředvídatelnými škodami, které může způsobit například sucho, silný déšť, sesuv půdy či různí škůdci. Podpora je určena s odvoláním na evropské standardy pouze malým zemědělcům, pro které mohou být tyto neočekávané situace likvidační a přitom působí v oblastech, kam se velké podniky nedostanou. A přinejmenším sedm firem Agrofertu přijalo tuto podporu určenou pro malé a střední podniky. Celkem tak získaly více než čtyři miliony korun. Na tyto peníze dosáhly i některé firmy z dalších agrárních kolosů. Kupříkladu Agrofarm z uskupení Agro Měřín pozemkového magnáta Gabriela Večeři.
Také zemědělská společnost Blšany, která se v dubnu 2014 stala součástí koncernu Agrofert, požádala o příspěvek k pojištění, které farmářům pomáhá zmírnit škody způsobené nepříznivým počasím. V čestném prohlášení firma uvedla, že splňuje podmínky pro zařazení mezi malé a střední podniky. Za ně se považuje takový podnik, který zaměstnává méně než 250 lidí a jehož roční obrat nepřesahuje 50 milionů eur. Pokud je firma součástí holdingu, posuzuje se celá skupina.
Mohlo by vás zajímat: Co přináší nové ZETEO2 pro pojištění majetku a odpovědnosti?
O dotacích pro dva podniky Agrofertu − Agroparkl a ZOD Zálabí − před dvěma týdny informoval pořad Reportéři ČT a server iRozhlas. Příspěvky od státního fondu braly i poté, co se staly součástí koncernu. Stejně se zachoval Agrocom Hrušovany. Pod Agrofert patří od července 2013, přesto v dubnu 2015 požádal o podporu a fond mu vyplatil bezmála 400 tisíc korun. Taktéž Lužanská zemědělská je od září 2016 pod Agrofertem, ještě loni v červnu se ale přihlásila o dotace pro menší zemědělce a přijala přes 428 tisíc korun. Podobně postupovaly společnosti Vlčnovská zemědělská a Farma Veselka.
Jde o to, že když se malý podnik stane součástí velkého podniku (například koncernu Agrofert), pak je okamžitě zařazen mezi velké podniky. Tento postup podle Pirátů explicitně určují dokumenty publikované Evropskou komisí, dále experti 3 vysokých škol (VŠE, UK, ČZU), představitel Ministerstva průmyslu a obchodu, Státního zemědělského intervenčního fondu a řada dalších expertů. Pirátský dotační expert Lukáš Wagenknecht navíc doplňuje, že tento postup je již obsažen v judikatuře evropského soudního dvora z roku 2014.
PGRLF dle Pirátů zcela mylně a nesmyslně interpretoval nařízení Evropské komise i po tom, co v letech 2014–2015 vydaly evropské či národní úřady dokonce podrobné příručky či stanoviska ke správnému výkladu evropského nařízení. Dceřiné společnosti Agrofertu ovšem tyto podpory určené výhradně malým a středním podnikům získávaly i dříve, a proto celkový rozsah těchto prostředků je mnohem větší nemluvě o tom, že neoprávněně putovaly i do dalších velkých zemědělských koncernů.
Mohlo by vás zajímat: Jiří Šindelář: ČASF bude silný hráč na legislativní šachovnici
Zatímco vůči malým a středním podnikům přistupují úřady často velice přísně a nekompromisně, obrovský koncern Agrofert ovládaný premiérem v demisi Andrejem Babišem má podle Pirátů poněkud jinou pozici. Ministerstvo zemědělství navíc ohlásilo, že zásady poskytování této finanční podpory změní od příštího roku tak, aby na ně mohli dosáhnout rovněž velké podniky a obdobně postupuje i u dalších dotačních titulů.
„Takovýto postup již vskutku zavání možným zneužitím střetu zájmů. Nakonec si připomeňme, že v nedávné zprávě NKÚ konstatoval, že podmínky čerpání dotací u vybraných dotačních titulů v rozsahu několika miliard podstatně zvýhodňovaly velké podniky. Nelze se tedy divit, že Evropská komise kvůli nefunkčnímu kontrolnímu mechanismu při čerpání zemědělských dotací navrhla České republice sankce ve výši 7,5 miliard Kč,“ uvádí protikorupční analytik České pirátské strany Janusz Konieczny.
Mohlo by vás zajímat: Alarmující údaje. Loni zemřelo na silnicích EU 25 250 osob!
A jak reaguje na zveřejněné informace týkající se podpory pojištění pro malé a střední podniky Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond?
„PGRLF se při poskytování této formy podpory řídí příslušnými právně závaznými dokumenty a materiály uvedenými v zásadách pro poskytování finanční podpory pojištění PGRLF (Zásady) zveřejněné na internetových stránkách PGRLF , mezi které zejména patří také nařízení Komise (EU) č. 702/2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem,“ reaguje na svém webu PGRLF.
„Někteří novináři a další nezávislí experti, či analytici nepřesně namítají nutnost užití Uživatelské příručky k definici malých a středních podniků. Konstatujeme, že tento dokument má hned v úvodu výrazně vyznačeno, že ´Tato uživatelská příručka k definici malých a středních podniků slouží jako obecné vodítko pro podnikatele a jiné zúčastněné strany při uplatňování definice malých a středních podniků. Příručka nemá právní účinek a Komisi nijak nezavazuje. Jediným závazným podkladem pro určení podmínek týkajících se způsobilosti jakožto MSP je doporučení Komise 2003/361/ES zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie L 124 dne 20. května 2003, s. 36.´ PGRLF neuvádí Uživatelskou příručku k definici malých a středních podniků v Zásadách a nemá ji zveřejněnou na svých internetových stránkách jako podklad pro rozhodování. Na sjednocení postoje uvnitř resortu ministerstva zemědělství nyní aktivně pracují právníci. O dalších krocích ve výše uvedené věci vás bude PGRLF předem informovat,“ doplňuje PGRLF.
Mohlo by vás zajímat: Makléřská společnost UniCreditu vykázala tržby 245 milionů
Samotný Agrofert se na svém webovém portále k této situaci postavil velmi lakonicky. „Zase se nás někdo snaží zatáhnout do svých politických hrátek. K vrácení dotací na pojištění zemědělských firem nevidíme důvod. Vše probíhalo podle zákona. Opakovaně nás PGRLF ujišťuje, že vše je v pořádku. Zajímalo by nás, jestli Česká pirátská strana zašle stejnou výzvu také do mnoha dalších zemědělských firem v ČR, které jsou ve zcela stejné situaci jako my.“
Komentáře
Přidat komentář