Český finanční trh pokračoval i v roce 2025 ve svém dlouhodobém růstu, když celkový objem prostředků alokovaný v produktech finančních institucí nebo držený v hotovosti vzrostl o 10,4 % na 12,2 bil. Kč, z čehož přibližně 63 % tvořily vklady klientů u bank. Významný růst nastal také u finančních úspor domácností, které se meziročně zvýšily o 9,1 % a dosáhly 7,6 bil. Kč. Domácnosti směřovaly své úspory zejména do investičních fondů, které opět vykázaly nejvyšší meziroční přírůstek prostředků a bylo v nich alokováno již přibližně 22 % úspor, a také na běžné a spořicí účty u bank, jejichž podíl na úsporách domácností činil 45 %.
Mohlo by vás zajímat: Jakub Volný: Požární bezpečnost musí odpovídat reálnému provozu
Objem hrubého předepsaného pojistného se meziročně zvýšil o 7,3 % na 247,2 mld. Kč.
Sektor pojišťoven v roce 2025 pokračoval v téměř dekádu trvajícím dlouhodobém trendu růstu objemu hrubého předepsaného pojistného, které se meziročně zvýšilo o 7,3 %. Dominantním faktorem zůstal růst (o 7,7 %) v segmentu neživotního pojištění, k celkovému růstu ale přispěl i segment životního pojištění (o 5,9 %). Celkový objem hrubého předepsaného pojistného tak dosáhl 247,2 mld. Kč (graf 7.1), z toho 186,0 mld. Kč připadalo na neživotní pojištění a 61,1 mld. Kč na životní pojištění. Obdobně jako v roce 2024 se na zvýšení předepsaného pojistného neživotního pojištění nejvíce podílel růst předepsaného pojistného u pojištění pro případ požáru a jiných škod na majetku (o 10,6 %), ostatního pojištění motorových vozidel (o 7,8 %) a pojištění odpovědnosti za škodu z provozu motorových vozidel (o 8,3 %). Ukazatel propojištěnosti[1] setrval na úrovni 2,9 % HDP.
Segment neživotního pojištění si nadále udržel dominantní postavení na domácím trhu. Poměr mezi neživotním a životním pojištěním zůstal v zásadě beze změny a na konci roku 2025 činil přibližně 75 : 25 %. Obdobný vývoj je patrný i v dalších zemích Visegrádské čtyřky, zatímco v západoevropských ekonomikách dlouhodobě převažuje životní pojištění.[2]
Z pohledu pojistných smluv se jejich celkový počet stabilizoval na úrovni 31,3 mil. (tabulka 7.1). Zatímco v segmentu neživotního pojištění byl zaznamenán nepatrný nárůst o 0,2 %, počet smluv životního pojištění se snížil o 1,6 %. Výraznější změny nastaly u nově uzavřených smluv, jejichž počet meziročně poklesl o 10,3 %, čímž došlo k přerušení růstového trendu trvajícího od roku 2021. Tento vývoj byl ovlivněn především segmentem neživotního pojištění, kde počet nově uzavřených smluv meziročně klesl o 10,5 %, zatímco u životního pojištění byl zaznamenán mírnější pokles o 4,8 %.
Hrubá výše nákladů na pojistná plnění se v roce 2025 meziročně snížila o 10,7 % na 123,6 mld. Kč. Tento pokles byl vyvolán především segmentem neživotního pojištění, kde došlo ke snížení o 13,9 % na 88,6 mld. Kč, zejména v důsledku návratu z vysokých hodnot zaznamenaných po povodních v roce 2024. V segmentu životního pojištění byly náklady na pojistná plnění meziročně nižší o 1,4 % a dosáhly 35,0 mld. Kč.
V roce 2025 zaznamenaly pojišťovny mírný pokles počtu nahlášených pojistných událostí o 3,9 % na necelých 3,5 mil. V segmentu neživotního pojištění se počet pojistných událostí snížil o 2,9 % na 2,8 mil. a u životního pojištění došlo k meziročnímu poklesu o 8,1 % na 0,6 mil. Pokles počtu nahlášených událostí v roce 2025 koreluje s nižšími náklady na pojistná plnění, zejména v segmentu neživotního pojištění, a naznačuje příznivější škodní průběh ve srovnání s rokem 2024, jenž byl ovlivněn mimořádnými přírodními událostmi.
Sektor pojišťoven vykázal v roce 2025 meziroční růst bilanční sumy o 2,9 % na 533,0 mld. Kč, nejvyšší hodnotu ve sledovaném období od roku 2020 (tabulka 7.2). Nejvýznamnější položkou aktiv zůstaly investice, u kterých nenese investiční riziko pojistník, jejichž objem meziročně mírně poklesl o 1,6 % na 296,9 mld. Kč. Tento pokles se promítl i do meziročního snížení jejich podílu na celkových aktivech o 2,6 p. b. na 55,7 %. Naproti tomu investice, u kterých je investiční riziko přeneseno na pojistníka, pokračovaly v růstu při meziročním zvýšení o 7,5 % na 126,0 mld. Kč, čímž byl mírně posílen význam této kategorie v rámci celkových aktiv pojišťoven o 1,0 p. b. na 23,6 %. Na pasivní straně bilance byl zaznamenán nepatrný nárůst technických rezerv o 0,5 % na 253,3 mld. Kč, což může naznačovat stabilizaci závazků v rámci sektoru. Silněji rostly technické rezervy životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, kde došlo k meziročnímu zvýšení o 6,7 % na 108,0 mld. Kč.
Mohlo by vás zajímat: Za pád Morandiho mostu padly v Itálii vysoké tresty
Z hlediska hospodaření dosáhl sektor pojišťoven v roce 2025 kladného výsledku před zdaněním ve výši 27,1 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 24,5 %. Na tomto vývoji se podílelo zlepšení výsledku technického účtu jak u neživotního pojištění (o 45,5 %), tak u životního pojištění (o 20,3 %). Růst byl podpořen zejména vývojem zaslouženého pojistného (očištěné od zajištění) v obou segmentech. Současně náklady na pojistná plnění včetně změny technických rezerv vykázaly pouze nevýraznou dynamiku, což rovněž přispělo ke zlepšení výsledku technického účtu. Ziskovost pojistného sektoru je do značné míry ovlivněna schopností pojišťoven efektivně identifikovat a odhalovat pojistné podvody. Podle údajů České asociace pojišťoven (ČAP) bylo v roce 2025 evidováno celkem 14 378 podezřelých pojistných událostí, z toho 7 272 případů bylo prokázáno (tabulka 7.3). Objem odhalených pojistných podvodů dosáhl 1,9 mld. Kč a meziročně se zvýšil o 10,0 %. Současně vzrostla i průměrná výše jednoho odhaleného podvodu, která činila přibližně 265 tis. Kč.
Zprostředkování pojištění
Ke konci roku 2025 bylo evidováno celkem 38,4 tis. osob oprávněných zprostředkovávat pojištění, což představovalo meziroční nárůst o téměř 1,8 tis. subjektů a potvrdilo kontinuální mírný růst tohoto segmentu od roku 2022. Růst celkového počtu pojišťovacích zprostředkovatelů byl způsoben především zvýšením počtu vázaných zástupců o 1,7 tis. na téměř 36,0 tis. Na tomto vývoji se mohla částečně podílet také novela zákona o distribuci pojištění a zajištění z roku 2025 („flotilová novela“), která rozšířila okruh osob podléhajících registrační povinnosti. Počet doplňkových pojišťovacích zprostředkovatelů mírně vzrostl o nízké desítky osob. Naproti tomu počet samostatných zprostředkovatelů se dlouhodobě výrazně neměnil a v posledních pěti letech stagnoval na úrovni cca 800 subjektů.
Finanční arbitr
Finanční arbitr (FA) je státem zřízený orgán pro mimosoudní řešení vybraných sporů mezi spotřebiteli a finančními institucemi, který působí na finančním trhu od roku 2003. Jeho působnost se postupně rozšiřovala a dnes je oprávněn řešit spotřebitelské spory napříč téměř celým finančním trhem. Patří sem mimosoudní řešení sporů týkajících se poskytování platebních služeb, neplatebních účtů, termínovaných vkladů, elektronických peněz, stavebního spoření, spotřebitelských úvěrů včetně hypotečních úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření, kolektivního investování a investičních služeb, směnárenských obchodů včetně dynamické směny měn, životního pojištění, penzijního připojištění, doplňkového penzijního spoření, dlouhodobých investičních produktů a služeb související s kryptoaktivy. Naopak FA není oprávněn řešit spory z neživotního pojištění ani spory akcionářů a držitelů dluhopisů.
Mohlo by vás zajímat: ČKP: V Česku jezdí 40 tisíc vozidel s ukrajinskou SPZ. Většina je pojištěná
V roce 2025 zahájil finanční arbitr celkem 12 050 nových řízení, přičemž vedle nově přijatých návrhů probíhalo dalších 3 396 dříve zahájených řízení (tabulka 4.6). Počet nově zahájených řízení meziročně výrazně vzrostl, a to o 112 %, což může odrážet jak rostoucí využívání institutu finančního arbitra, tak zvýšenou aktivitu spotřebitelů při ochraně jejich práv. Nové spory se z více než 90 % týkaly spotřebitelského úvěru. V této oblasti počet nově přijatých návrhů dále výrazně narostl, a to na 11 386 sporů, což představuje více než dvojnásobek oproti roku 2024 a zároveň nejvyšší hodnotu za sledované období od roku 2020.
Dominantní část těchto sporů souvisela s posouzením splnění povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením úvěrové smlouvy. Druhou nejpočetnější skupinu tvořila oblast platebních služeb, kde počet nových návrhů meziročně mírně vzrostl o 12 % na 294 řízení. Nejčastěji šlo o spory související se zneužitím platebních prostředků při kybernetických útocích a neoprávněných platebních transakcích. Třetí skupinu představovaly návrhy v oblasti životního pojištění, jejichž počet se zvýšil o 60 % na 244 nově přijatých návrhů. Předmětem sporů byly zejména platnost pojistné smlouvy, pojistné plnění a vrácení pojistného.
[1] Ukazatel propojištěnosti vyjadřuje podíl hrubého předepsaného pojistného na hrubém domácím produktu.
[2] Podíly neživotního a životního pojištění v dalších evropských zemích byly dle statistik evropského orgánu EIOPA ke konci roku 2025 následující: Francie 38 : 62 %; Německo 42 : 58 %; Maďarsko 57 : 43 %; Slovensko 63 : 37 %; Polsko 73 : 27 %
Komentáře
Přidat komentář