Kyberšikana na internetu v Rakousku během pandemie zesílila

Mladí lidé a děti se mohou stát oběťmi pronásledování na internetu různými cestami: lži a nepravdivé zvěsti šířené on-line na sociálních sítích, osočování a pomlouvání přes chat nebo vyloučení některých jedinců z distanční výuky. Negativní on-line zkušenosti má už mnoho mladých v Rakousku: téměř polovina z nich (48 %) zažilo nadávání a osočování na vlastní kůži. Následuje fenomén ghosting, tedy zcela náhlé a neavizované, tudíž nevysvětlené přerušení kontaktů jinými uživateli sítí (46 %). Své pevné místo mají bohužel i lži a nepravdivé „senzační“ zprávy šířené o vlastní osobě (41 %), anebo krádež identity zřízením falešného profilu (37 %), či nevyžádané doručení nepříjemných zpráv (37 %), případně zastrašování nebo vyhrožování (33 %). Vyskytují se často.

Mohlo by vás zajímat: Insurance Europe: Přezkum Solvency II musí odstranit bariéry v podnikání

Co je kyberšikana?

Nicméně ne každá nepříjemná situace v digitálním světě je skutečně také kybernetickou šikanou. Pod ní se rozumí konkrétní a úmyslné osočování nebo urážení, vyhrožování, obtěžování nebo vyloučení jiných v digitálních médiích, která současně trvají delší dobu. Postižení zpravidla zažívají kombinaci několika forem a jevů najednou nebo postupně. Jak ukazuje nedávná studie Jugend-Internet-Monitor 2022 na Saferinternet.at zpracovaná Úřadem Spolkového kancléře a za podpory EU, stalo se už 17 % dotázaných někdy obětí kyberšikany, 42 % ji už sledovalo u někoho jiného. Každý desátý respondent připustil, že se už na něčem takovém aktivně podílel nebo spolupodílel jako útočník.

Pachatelé těchto aktivit tak činí z nejrůznějších důvodů. Mladiství vycházejí z toho, že pachatelé to nemusí nutně dělat se zlým úmyslem: 44 % z nich je toho mínění, že zkrátka jen nerozpoznají dobře tenkou hranici mezi legrací, vtipem a vážným útokem. A toto je důležitý poznatek, který je třeba využít v prevenci těchto aktivit: je třeba vytvořit jasné povědomí pro různé formy a klást důraz na to, aby byly správně vnímány a vyhodnocovány. To může být důležitý krok v boji proti kyberšikaně.

Mohlo by vás zajímat: InsurTech společnost Lemonade čeká obtížný rok se ztrátou

Rovněž zmiňují mladí jako častý motiv úmysl vyzkoušet si svou moc a postavení (43 %). Přibližně třetina účastníků ankety Jugent-Internet-Monitor 2022 uvedla demonstraci příslušnosti k nějaké skupině uživatelů (36 %), další třetina rasistické motivy (33 %), neschopnost zacházet s vlastním vztekem (31 %) a také dlouhou chvíli (31 %).

Kyberšikana se neskrývá

Sociální sítě, messenger služby nebo hrací platformy: všude tam, kde se mladí lidí pohybují v on-line prostoru, může docházet ke kyberšikaně. Nejčastěji jmenují děti a mladiství platformy, na nichž vše probíhá veřejně: Instagram (56 %), TikTok (42 %), Facebook (36 %) nebo Snapchat (32 %). Ačkoli téměř všichni oslovení mladí lidí používají WhatsApp (96 %), jsou tyto služby až na 5. místě co do četnosti výskytu kyberšikany. Čtvrtina dotázaných zmínila i herní platformy, 11 % dokonce uvedlo i videochatovací výukové aplikace.

Pandemie kyberšikaně svědčila

Během pandemie a lockdownů se přesunulo vyučování i domácí výuka žáků a studentů do světa on-line. Necelá polovina účastníků ankety (48 %) souhlasila s tím, že se tento neblahý fenomén během distančního vzdělávání vyskytoval častěji (19 % respondentů se nevyjádřilo). Mladí tak už zažili během uplynulých 2 let při „domácí škole“ u sebe nebo u druhých situaci, kdy účast na on-line vyučování byla někomu úmyslně ztěžována (30 %), že je někdo jiný úmyslně odstřihl od školních informací (23 %) nebo mu během on-line výuky nadávali (22 %). Je zneklidňující, že takové jednání se tedy děje před očima učitelů.

Mohlo by vás zajímat: „Povinné ručení“ pro cyklisty není radno podcenit

Na veřejných platformách atakují pachatelé své oběti kyberšikanou převážně anonymně. Studie mezi mladými ale ukazuje, že postižení zpravidla nijak netápají. Většina účastníků vypověděla, že postižení obvykle tuší, jaká je identita útočníka a kdo by za toto jednání mohl být odpovědný (43 %), případně to dokonce přesně vědí (30 %). Většinou se šikana rekrutuje ze školního prostředí: 43 % dotázaných řeklo, že pachatele je třeba hledat přesně tam. Další podstatná část se pohybuje digitálním prostředím (21 %) a v okruhu známých oběti (8 %).

Obranné strategie ne vždy v praxi fungují

Jako nejdůležitější strategický krok proti kyberšikaně pokládají mladiství a děti sehnat si pomoc. Nejčastějšími partnery pro řešení tohoto problému jsou podle jejich výpovědí kamarádi (78 %). Až na druhém místě jsou rodiče (71 %) a vyučující (64 %). Teorie a praxe však nejsou vždy v souladu: bezmála polovina respondentů (48 %) je toho mínění, že dospělí nejsou ve věci kyberšikany často nápomocní. Stejně tak mladí ze třetiny zažili situaci, kdy ani vyučující nebral probíhající kyberšikanu vážně.

Rozdíly se prokážou i u využití technických možností obrany před kyberšikanou. 7 z 10 mladých považuje za užitečné zablokovat pachatele na příslušné konkrétní platformě nebo ho nechat vyloučit. Nahlášení nepřípustného chování považuje za pomoc rovněž většina (59 %). 45 % mladistvým však zažilo, že jejich nahlášení provozovateli sítě nedopadlo tak, jak bylo zamýšleno.

Mohlo by vás zajímat: ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu na 5 %. Nejvíce od roku 2001

Za nejméně účinné se považuje konfrontace s útočníkem. Prosba, aby přestal s pronásledováním, může být nápomocná pouze pro 23 % dotázaných. Jen 18 % oslovených považuje za potřebné odpovídat a reagovat na nadávky nebo urážky. Pasivní forma, tedy vyčkat do okamžiku, kdy mobbing zase ustane, je přijatelná jen pro 17 % respondentů.

Osvěta sílí, ale pořád to nestačí

Z jakých zdrojů přichází poučení? Pro 84 % funguje osvěta přes vyučující, pro necelou polovinu (45 %) přes rodiče. 38 % uvádějí, že poznatky najdou na internetu, 35 % na speciálních workshopech. Rozhodující roli hrají bezesporu v prevenci kyberšikany rodiče. Na nich leží odpovědnost, aby od mala dětem vysvětlovali, jak zacházet s konflikty off-line i on-line, a jak je řešit.

Nicméně data ze studie ukázala, že alfou a omegou je školní prostředí – tam se kyberšikaně daří, ale současně je vnímáno i jako místo, kde hledat pomoc a prevenci. Nezbytná jsou proto další školení a tréninky pro učitele a ředitele, budování podpůrných struktur jako jsou školní sociální pracovníci nebo školní psychologové. Současně musí téma kyberšikany proniknout silněji přímo do výuky. Saferinternet.at nabízí speciální workshopy, jež by mohly odlehčit pedagogům, pro které je situace kolem školní kyberšikany dodatečným tlakem. Současně je třeba optimalizovat i možnosti nahlášení nevhodného chování a aktivit na samotných on-line platformách. Zapojuje se i spolkové Ministerstvo školství, vědy a výzkumu s různými materiály pro vyučování. Ty jsou ke stažení zdarma, nebo si je lze zdarma objednat.