Globální ekonomická expanze nadále pokračuje, ale s postupem času ztrácí na síle a navíc se výrazně rozšiřují rizika směrem dolů. Předpovědi ekonomického růstu se snižují pro téměř všechny největší světové ekonomiky, zejména pak pro země eurozóny. K tomuto výsledku nejvíce přispívá zvýšená politická nejistota, pokračující napětí v mezinárodním obchodu a další snížení podnikatelské a spotřebitelské důvěry. Pozitivním faktem je, že pro žádnou z největších světových ekonomik zatím není předvídána recese.
Zásadním zdrojem nejistot je vyvrcholení procesu vystoupení Spojeného království z Evropské unie. Vzhledem k tomu, že dolní komora britského parlamentu neschválila dohodu o vystoupení, byl termín Brexitu v souladu se závěry Evropské rady odložen na 12. dubna 2019. K datu uzávěrky predikce se přitom v britském parlamentu nepodařilo nalézt většinovou podporu pro žádný z předložených návrhů, který by předurčil následné vztahy mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Riziko, že 12. dubna dojde k "tvrdému Brexitu" bez dohody, tak výrazně vzrostlo. Tato predikce je založena na předpokladu, že k vystoupení Spojeného království z Evropské unie bez uzavřené dohody o vystoupení nedojde, tedy že se "tvrdému Brexitu" podaří zabránit.
Mohlo by vás zajímat: Společnosti Boeing hrozí náhrada škody v historické výši
I přes relativně negativní vliv vnějšího prostředí byl vývoj v české ekonomice ve 4. čtvrtletí 2018 poměrně příznivý. Po očištěný o sezónní a kalendářní vlivy se růst reálného hrubého domácího produktu zrychlil na 0,8 % mezičtvrtletně, resp. 2,6 % meziročně.
Z meziročního pohledu byl v rámci složek domácího užití nejdynamičtější růst investic do fixního kapitálu ve výši 10,9 %. V jejich rámci dosáhly dvouciferného růstu nejen rezidenční a nerezidenční stavební investice, ale i investice do strojů a zařízení.
Ze sektorového pohledu významně akcelerovala investiční aktivita vládních institucí. Reálný nárůst o více než 35 % byl tažen domácími investicemi i projekty spolufinancovanými z Evropských strukturálních a investičních fondů. Rovněž soukromé investice vykázaly vysokou dynamiku ve výši přes 7 %.
Mohlo by vás zajímat: Postřehy Evy Gmentové: Kolik profesionálů prokáže odbornou způsobilost?
Růst spotřeby domácností se zpomalil na 2,4 %. V podmínkách vysoké dynamiky růstu objemu mezd a platů se zde projevila nejen vyšší spotřebitelská inflace, ale i výrazný nárůst míry úspor. Spotřeba sektoru vládních institucí v důsledku nárůstu zaměstnanosti i mezispotřeby vzrostla o 3,6 %.
Ve 4. čtvrtletí 2018 dosáhl příspěvek zahraničního obchodu jen nepatrně záporné hodnoty. Na straně vývozu došlo díky zvýšení exportní výkonnosti ke zrychlení růstu exportu, růst dovozu však zejména kvůli vysoké dovozní náročnosti investic zůstal dynamický.
Vzhledem k očekávanému zhoršení vnějšího prostředí snižuje MF predikci ekonomického růstu v roce 2019 z 2,5 % na 2,4 %. Nejvýznamnějším růstovým faktorem by měla být spotřeba domácností, jež by měla odrážet stále silnou mzdovou dynamiku při extrémně nízké míře nezaměstnanosti i razantní zvýšení starobních důchodů. Pozitivně, ovšem menší měrou než v roce 2018, by k růstu měly přispívat investice do fixního kapitálu a spotřeba sektoru vládních institucí, zatímco příspěvek zahraničního obchodu by měl zůstat záporný. Pro rok 2020 zůstává predikce ekonomického růstu ve výši 2,4 % zachována.
Zdroj: Ministerstvo financí
Od počátku roku 2017 se meziroční růst spotřebitelských cen povětšinou pohybuje v horní polovině tolerančního pásma 2% inflačního cíle České národní banky. Zde by měl setrvat i po převážnou část roku 2019. Proinflační efekty růstu mezd a platů a kladné produkční mezery by měly působit i nadále, ale s postupně se snižující intenzitou. Predikci průměrné míry inflace v roce 2019 vlivem vyšší předpokládané ceny ropy mírně zvyšujeme z 2,1 % na 2,3 %, v roce 2020 je nadále očekávána inflace ve výši 1,6 %.
Ve 4. čtvrtletí 2018 se růst zaměstnanosti opět vrátil nad hranici 1 %, vzhledem k extrémně nízké míře nezaměstnanosti a demografickým faktorům však do budoucna nelze počítat s udržením tohoto tempa. Nedostatek zaměstnanců je primární bariérou pro další extenzivní růst produkce, což převážně větší firmy motivuje k investicím zvyšujícím produktivitu práce. Prostor pro další pokles nezaměstnanosti považuje MF za téměř vyčerpaný, a proto predikci míry nezaměstnanosti na roky 2019 i 2020 ve výši 2,2 % neměníme.
Mohlo by vás zajímat: Telematická asistence UNIQA SafeLine zachraňuje nejen životy
V rámci běžného účtu platební bilance se postupně snižuje kladné saldo bilance zboží v důsledku vyšší tuzemské poptávky po dovozech ovlivněné růstem investic i spotřeby. K tomuto faktoru se postupně přidává i vliv nejistot ve světovém obchodě. Ostatní složky běžného účtu by měly zhruba stagnovat či se jen nepatrně zlepšovat. Výsledkem by měl být malý přebytek ve výši 0,2 % HDP v roce 2019 a 0,3 % HDP v roce 2020.
Hospodaření sektoru vládních institucí dosáhlo v roce 2018 přebytku ve výši 0,9 % HDP, ve strukturálním vyjádření 0,4 % HDP. Meziroční změnu hospodaření významnou měrou určovaly výdaje, které svou více než 10% dynamikou předčily růst příjmů o 2 p. b. Přebytek hospodaření se odráží i ve výši celkového zadlužení, které meziročně pokleslo o 2 p. b. na 32,7 % HDP. Predikce počítá s přebytkem hospodaření i v roce 2019, a to ve výši 0,3 % HDP, a s dalším poklesem relativní výše dluhu až na úroveň 31,5 % HDP.
MMF zhoršil odhad růstu globální ekonomiky
Tempo růstu globální ekonomiky v letošním roce zpomalí na 3,3 procenta z loňského tempa 3,6 procenta. Ve svém pravidelném jarním výhledu World Economic Outlook to uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Příští rok by se ale růst měl vrátit na 3,6 procenta.
Na letošní rok čekal měnový fond pro globální ekonomiku původně růst o 3,7 procenta, v lednu však výhled zhoršil na 3,5 procenta a nyní přistoupil k dalšímu zhoršení. Proti odhadu z loňského října je slabší také údaj za loňský rok, a to o 0,1 procentního bodu. Na vině je oslabení ve druhé polovině roku.
Komentáře
Přidat komentář