Revize Solventnosti II standardního modelu 2018


			Revize Solventnosti II standardního modelu 2018
29.1.2019 Téma

Nový regulatorní režim pro evropský pojišťovací trh, který vstoupil v platnost na začátku roku 2016 a měl zajistit jednotný, konzistentní přístup ke kapitálovým požadavkům a řízení rizik napříč všemi zeměmi EU, čeká ke konci roku první revize. Direktiva Solventnost II přímo definuje provedení dvou revizí standardního modelu, a to ke konci roku 2018 a v roce 2020.

První z nich by měla obsahovat pouze omezené úpravy (zejména v oblasti zjednodušení a některých technic­kých témat), které jsou definovány v nařízení Evrop­ské komise (EK) (tzv. „Level 2“). Druhá – rozsáhlejší a detailnější – revize proběhne v roce 2020 a bude měnit přímo Level 1, tedy direktivu Solventnost II. Tato revize by se pak měla věnovat zásadnějším té­matům a omezit kapitálovou náročnost zejména pro dlouhodobé garance a investice. Více se dočtete v následujícím příspěvku, který vyšel v odborném časopise Pojistné rozpravy. 


Pojistné rozpravy jsou k přečtení ZDE


Revize roku 2018 je iniciována EK, která požádala evropský dohled EIOPA o poskytnutí technické rady k tématům, jež si EK sama vyžádala. EIOPA při přípravě této technické rady zahrnula také oblasti, které sama považuje za důle­žité. EK navrženou technickou radu posoudí a dle svého názoru připraví výsledný návrh úprav standardního modelu. Tento návrh nové verze nařízení Komise musí EK předat Evropskému parlamentu a Radě EU do konce roku 2018. EIOPA pro nové návrhy využila závěry z rozsáhlého cvičení hodnocení dopadu, které bylo připraveno v roce 2017 a kte­rého se zúčastnila velká část evropského pojistného trhu.


Mohlo by vás zajímat: Aktuální vývoj judikatury v oblasti pojištění a náhrady škody. První díl 


Názory na úpravy standardního modelu mezi evropským dohledem a evropským zástupcem asociací pojišťoven (In­surance Europe, IE) se liší a IE nepovažuje navržené úpravy za dostatečné, zejména v těch částech, kde je potřeba snížit kapitálové zatížení. Argumentuje přenesenou kapitá­lovou zátěží z pojišťoven na pojistníky, kteří ponesou vyšší náklady v rámci svého pojistného.

Návrh EIOPA na to, která témata upravit v rámci revize 2018, vychází ze zadání EK a ze zkušeností EIOPA, jak z pří­pravného období na Solventnost II, tak z prvních dvou let plného regulatorního režimu. Ze změn, jež mohou ovlivnit kapitálové požadavky českých pojišťoven, uveďme:

  • úrokové riziko,
  • kapitálový požadavek pro neživotní riziko pojistného a rezerv,
  • míru objemu rizika pojistného (volume measure),
  • katastrofické riziko (způsobené člověkem, přírodní i zdra­votní události),
  • odložené daně,
  • rizikovou přirážku.

Seznam oblastí, do kterých zasahuje návrh EIOPA, je výraz­ně rozsáhlejší. Obsahuje také změny v riziku koncentrace, měnovém riziku, zjednodušení rizika selhání protistrany, zjednodušení v přístupu look-through apod. 


Mohlo by vás zajímat: Aktuální vývoj judikatury v oblasti pojištění a náhrady škody. Druhý díl


Úrokové riziko

Změna v kalibraci úrokového rizika je jedním z návrhů, jejž EIOPA představila jako vlastní iniciativu. Obsahuje úpravu šoku pro úrokové riziko, který je aktuálně definován jako „paralelní posun základní úrokové křivky směrem nahoru nebo dolů“. Vzhledem k tomu, že kalibrace tohoto modu­lu byla připravována v roce 2009, nezohledňovala situaci nízkých úrokových křivek, a dokonce ani negativních sazeb, které se ale v posledních letech často vyskytovaly. EIOPA proto považuje kalibraci úrokového rizika jako nedostateč­nou a podceňující významnost tohoto rizika.

Schopnost reakce na prostředí nízkých úrokových sazeb je podstatou návrhu nové úpravy. Je navržena metoda relativního posu­nu, která je obvykle využívaná v rámci interních modelů. Ta posunuje bezrizikovou křivku nahoru nebo dolů nejprve re­lativně a následně ji upravuje aditivním faktorem. Oba tyto faktory závisí na čase a na typu šoku (nahoru nebo dolů), ale nejsou závislé na měně. Dle průzkumu EIOPA může mít tato změna významný dopad na kapitálové požadavky úrokového rizika, proto by měla být realizována v průběhu přechodné doby příštích tří let. Na základě stanoviska IE je úprava úrokového rizika již v roce 2018 unáhlená, přinese kapitálovou zátěž pro dlouhodobé investice a měla by být komplexně řešena až v rámci další revize, v roce 2020.


Mohlo by vás zajímat: Ratingová agentura A. M. Best zvýšila dlouhodobý úvěrový rating České pojišťovny


Riziková přirážka

Původní zadání EK mělo za cíl snížit náklady na kapitál (CoC) u rizikové přirážky, které jsou definovány na úrovni 6 %. Revize se nezabývá konceptem výpočtu rizikové přiráž­ky, jenž je poměrně teoretický, ale pouze hodnotou nákladů na kapitál. Nicméně i poté, co EIOPA testovala různé pří­stupy, hodnota nákladů na kapitál zůstává 6 % i pro příští roky. Na nových datech byl prověřen např. způsob výpočtu dle původní kalibrace, jehož výsledkem byly hodnoty CoC kolem 7 %, tedy blízké aktuálně používané hodnotě. EIOPA považuje CoC za parametr nezávislý na ekonomickém cyklu, a prostředí nízkých úrokových sazeb tedy nepokládá za dostatečný argument pro snížení jeho hodnoty. Nové posouzení přístupu ke kalkulaci rizikové přirážky navrhuje EIOPA odsunout až na dobu pěti let po zavedení Solvent­nosti II.

Parametry rizika pojistného a rezerv

EIOPA navrhuje změny faktorů pro některé typy neživotního a zdravotního pojištění (pojištění léčebných výloh, úvěru a záruky, asistence, právní ochrany a pojištění odpověd­nosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání). Výběr provedla dle analýzy nových dostupných dat, včetně zvážení jejich limitace. I přes ně­které hlasy z pojistného trhu s žádostí o zavedení speci­fických parametrů pro jednotlivé země (country-specific parameters) zůstává v návrhu původní, jednotný přístup. Pro pojišťovny, které používají metodu USP, tedy parametrů specifických pro konkrétní společnost, neznamená tato úprava v kalibraci standardního modelu žádné další poža­davky. Schválené USP jsou dále platné. Přechodná doba se vzhledem k akceptovatelnému dopadu nezavádí.


Mohlo by vás zajímat: Video: Kus ledu ze střechy dodávky rozbil sklo protijedoucího vozu


Míra objemu rizika pojistného

Další změnou týkající se rizika neživotního pojištění je v minulosti často diskutovaná míra objemu. Tato změna se objevila v návrhu EIOPA na základě požadavku EK, proto­že definice míry objemu je již delší dobu poměrně citlivé téma s významným dopadem do kapitálového požadavku, a to hlavně definice budoucího pojistného a časového horizontu, který by pro budoucnost měl být brán v úvahu. V předloženém návrhu EIOPA ponechává stejný přístup pro smlouvy v délce jednoho roku. Nicméně upravuje metodu pro kontrakty delší tak, že uvažuje 30 % očekávané sou­časné hodnoty zaslouženého pojistného pro smlouvy, kde datum počátečního vykázání spadá do příštích 12 měsíců. Vzhledem k této omezené změně existujícího přístupu se dopad do výsledku neočekává příliš velký, zvláště pro jednoleté smlouvy s automatickou obnovou, které jsou nejčastější pro český trh.

Odložené daně

Úpravy kalkulace absorpce ztrát u odložených daní jsou další samostatnou iniciativou EIOPA, která navrhuje úpravy v jejich výpočtu. Testovala několik přístupů, jež by měly být aplikovány v rámci impairment testu odložených daní. Ten by měl být aplikován na projekci zisků ke zdanění po apli­kaci 200leté ztráty. S nastavením limitů pro schopnost absorpce ztrát v rámci odložených daní nesouhlasí zástup­ci IE, kteří doporučují způsob výpočtu u odložených daní neměnit. Stále preferují spíše principiální výpočet, nikoliv aplikaci přesně daných umělých limitů, které dle jejich ná­zoru zvyšují konzervativní přístup. Na základě významných připomínek z trhu EIOPA nenavrhla zjednodušený výpočet odložených daní, ale upravila články, které definují předpo­klady a limity pro jejich kalkulaci.


Mohlo by vás zajímat: V roce 2018 odhalila Generali podvody za 128 milionů! Nejvíce za uplynulých 25 let


Zjednodušení pro submoduly katastrofického rizika

EK vznesla požadavek na zjednodušení výpočtu katast­rofického rizika, který by byl vhodný pro střední a menší pojišťovnu a snižoval by dosavadní komplexitu výpočtu. Tyto úpravy jsou přijaty evropským pojistným trhem pře­vážně pozitivně, proto se očekává jejich přijetí. Pro ČR jsou relevantní zejména rizika přírodních katastrof a pohrom způsobených člověkem (man-made).

V kalkulaci rizika přírodních katastrof dochází k úpravě některých faktorů a rozšíření typu událostí. Nově bude pro český trh vstupovat do výpočtu riziko krupobití, které dosud ve standardním modelu nefigurovalo vůbec a ve skutečnosti patří mezi významná rizika, jež se mohou na našem území vyskytnout. Tržní faktor je navržen ve výši 0,045 %. Pro riziko vichřice dochází ke zvýšení tržního faktoru z 0,03 na 0,04 %. Dále byla analyzována aplikace pojistných částek jako vstupního parametru do výpočtu kapitálové přirážky v kontextu smluvních limitů a vlastních vrubů. EIOPA ve svém návrhu doporučuje aplikaci tzv. „ex post“ úpravy pro každý typ události, který snižuje maxi­mální ztrátu v rámci jednotlivých CRESTA zón, pokud je maximální hrubá expozice menší než hrubá škoda vypočte­ná dle metodiky standardního modelu.

K některým zjednodušením dochází v modulu katastrof způsobených člověkem. Návrh např. počítá s menším počtem míst, která obsahují největší koncentraci vůči riziku požáru.


Mohlo by vás zajímat: Směrnice IDD a její transpozice z hlediska dohledu pojišťoven


Aktivity na českém trhu

Pro český trh stále zůstávají aktuální témata týkající se kalibrace katastrofického rizika. Tržní faktor pro riziko povodní jako nejvýznamnější události, ze které vyplývají největší škody, zůstává beze změny. Navíc je zařazeno riziko krupobití, což znamená zohlednění dalších událostí vedle povodní a vichřice. Detailní data pro přípravu kalibrace ka­tastrofického rizika na českém trhu chybí; hodnoty vydané v návrhu EIOPA vycházejí z dat, která poskytuje pracovní skupina NatCat Task Force.

Další oblastí stále aktuální pro české pojišťovny je definice hranic kontraktu. Nicméně je velmi nepravděpodobné, že definice bude jakkoliv upravena, protože téma je materiální jen pro omezený počet zemí a jak EK, tak EIOPA ze strate­gických důvodů otevírají pouze témata s dopadem na celý evropský trh, např. dlouhodobé investice, které naopak v ČR nejsou významné a jejichž úpravy nemají podstatný vliv na výši kapitálových požadavků.


Pojistné rozpravy jsou k přečtení ZDE


Mgr. Kamila Šimonová
Allianz pojišťovna

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články