„Členské společnosti sdružení SOLUS tak prokazatelně plní požadavky české legislativy i zpřísněnou rozhodovací praxi v oblasti ověření schopnosti klientů dostát svým smluvním závazkům,“ uvedl Jan Stopka, tajemník sdružení SOLUS. „Otázkou tak je, jak těmto požadavkům mohou dostát společnosti, které nevyužívají alespoň jeden z relevantních registrů na trhu, mezi které bezesporu patří i registry sdružení SOLUS“, doplnil.
Sdružení SOLUS pomáhá firmám prověřovat s odbornou péčí a odpovědností schopnost klienta splácet budoucí závazky. To je jeden ze základních předpokladů k tomu, aby byla smlouva platná i v případě, že klient v budoucnosti přes všechnu snahu na straně věřitele není schopný své závazky splácet.
Mohlo by vás zajímat: PwC CEO Survey 2019: Lídři české ekonomiky se krize nebojí
V roce 2017 bylo nově zapsáno do negativního registru SOLUS 46,8 tisíce spotřebitelů, ještě v roce 2013 to ale bylo více než 108 tisíc osob. Nejvíce se na počtu nově zařazených klientů v roce 2018 podíleli občané z Ústeckého, Karlovarského, Libereckého a Moravskoslezského kraje. Ve všech těchto krajích byl zařazen počet nových klientů, který odpovídá přibližně 0,5 % obyvatel daného kraje (ve všech těchto krajích je přitom podíl dospělých osob zapsaných v negativním registru SOLUS více než 9 %).
SOLUS pomáhá spotřebitelům v prodlení, aby neprohlubovali své potíže
Negativní registr sdružení SOLUS obsahuje informace o spotřebitelích, kteří již jinde nesplácejí, nebo v blízké minulosti nespláceli řádně své závazky u společností, které jsou členy sdružení SOLUS. Díky informaci o vážných finančních potížích či neochotě splácet smluvní závazky mohou členské společnosti lépe posoudit míru rizika u nově poskytovaných služeb s odloženou splatností.
Díky registru tak například mohly členské společnosti zabránit prohloubení finančních potíží klienta z Královéhradeckého kraje, který měl v Registru fyzických osob zapsaný dluh po splatnosti přesahující 300 tisíc korun, ale přesto žádal vloni u tří dalších členských společností o další půjčky.
Mohlo by vás zajímat: AXA ČR a SR 2018: Zisk skupiny vzrostl o 29 % na 725 milionů korun
Pozitivní jsou naopak všechny příběhy 252 tisíc občanů, kteří během roku 2018 dokázali ze svých závazků po splatnosti zapsaných v registru Fyzických osob SOLUS uhradit řádově 5 miliard Kč a své závazky po splatnosti tak splatit zcela, nebo alespoň z části. Občané přitom hradí nejen „novější“ závazky po splatnosti, ale i ty, které vznikly před několika lety.
Do činnosti sdružení SOLUS je zapojeno více než padesát společností, které poskytují služby spotřebitelům v oblasti bankovních úvěrů a stavebního spoření, nebankovních půjček, telekomunikačních služeb, distribuce energií, P2P půjček a v oblasti obchodu.
1. čtvrtletí 2019
V negativním Registru Fyzických osob SOLUS bylo ke konci března zapsáno 595 tisíc osob. Jde o nejlepší výsledek v historii sdružení SOLUS, meziroční pokles činí takřka 30 tisíc osob. Dlužná částka po splatnosti klesla ke konci března na 48,1 mld. Kč (oproti 49,8 mld. Kč ke konci března 2018).
Zatímco ještě na konci prvního čtvrtletí loňského roku bylo v Registru fyzických osob SOLUS zapsáno 7,18 % dospělých občanů ČR, ke konci prvního čtvrtletí letošního roku to bylo jen 6,73 %. Pokles souvisí zejména s pozitivními změnami v legislativě a dobrou ekonomickou kondicí českých domácností. Také díky fungujícím registrům klientských informací se aktuálně dostanou do prodlení jen přibližně dvě ze sta nově uzavřených smluv se spotřebiteli.
Čtěte také: Portál Právo pro všechny: Odpovědnost zaměstnance a dohoda o odpovědnosti
„Pokles počtu osob v prodlení je výbornou zprávou. V souvislosti se zhoršenými makroekonomickými predikcemi však není vyloučeno, že se v budoucnu trend obrátí a počet osob s dluhem po splatnosti opět poroste. Obchody uzavírané dnes musí být spotřebitelé schopni splácet i za rok, pět let nebo v případě hypoték i za dvacet let. Obezřetnost a citlivé řízení rizika je proto na místě i v době, kdy se spotřebitelům daří lépe zvládat své smluvní závazky,“ uvádí Jan Stopka, tajemník sdružení SOLUS.
Přes významný pokles počtu osob v prodlení v rámci celé České republiky zůstávají regiony, kde je v dluhové pasti více než 10 procent dospělých obyvatel. Potíže v Ústeckém kraji (13,02 % dospělých občanů v prodlení zapsaných v registru SOLUS) a Karlovarském kraji (11,42 %) souvisejí především s nízkou finanční gramotností obyvatel i s horší ekonomickou kondicí, než je průměr celé ČR.
„Dlouhodobě největší potíže se splácením svých závazků mají občané v okrese Most. Zde evidují členské společnosti sdružení SOLUS dluh po splatnosti u 15,5 % dospělých občanů. Naopak v okrese Žďár nad Sázavou je v negativním registru SOLUS zapsáno jen 3,6 % dospělých občanů, a jde o okres s nejnižším počtem osob v prodlení,“ doplnil Jan Stopka.
Do Registru fyzických osob SOLUS mohou nahlížet pouze členské společnosti Sdružení, a to pouze v případě, že mají zákonem daný důvod. Tím je zejména snaha o prověření bonity a úvěrové historie klienta předtím, než mu umožní čerpat novou službu s odloženou splatností.
SOLUS sdružuje takřka 60 společností, které poskytují služby spotřebitelům v oblasti bankovních úvěrů a stavebního spoření, nebankovních půjček, telekomunikačních služeb, distribuce energií, P2P půjček a v oblasti obchodu.
Komentáře
Přidat komentář