Přes aktuální zhoršení situace a zpřísnění lockdownu zachovávají Němci v hodnocení rizik chladnou hlavu, oceňuje zpráva AXA. Zatímco v četných jiných zemích žebříčkům rizika pandemie a infekční nemoci s ohledem na budoucí ohrožení dominují, jsou tato rizika pro Němce až na čtvrtém místě.
Podíl 39 % oslovených expertů nyní hodnotí pandemie a infekční nemoci jako budoucí riziko po Německo. V celosvětovém měřítku je podíl takt smýšlejících vyšší než polovina (56 %). Naproti tomu v Německu vidí jako problémy na „medailových“ místech klimatickou změnu (70 %), kybernetická rizika (51 %) a geopolitickou nestabilitu (47 %).
Mohlo by vás zajímat: VIG k 2020: Akvizice Aegonu pomohla. Objem pojistného stoupl na 10,43 mld. €
Pocit jistoty u Němců je nápadně vysoký. S výrokem „v mém každodenním životě se cítím často zranitelný/á“ se ztotožňuje jen o něco více než pětina respondentů v Německu (22 %), zatímco ve světě je to v průměru dvojnásobný podíl (44 %).
Také při pohledu na uplynulých 5 let se obraz naladění Němců upevňuje: Zatímco celosvětově podstatná tříčtvrtinová většina (76 %) uvádí, že se podle nich riziko napadnutí obyvatelstva vlastního státu za posledních 5 let zvýšilo, Němci se cítí v této otázce méně ohroženi, protože jejich země je v tomto ohledu více v nebezpečí „jen“ podle 64 % z nich.
Pokud se otázka na pocit ohrožení omezí jen na vlastní bydliště, celosvětový průměr obav je na 64 %, zatímco v Německu už je to méně než polovina: 47 % oslovených míní, že je jejich bydliště za posledních 5 let více zranitelné.
Mohlo by vás zajímat: Pojistitelnost pandemického rizika I
Podle AXA však tento „bezpečnější“ pocit Němců nemusí odpovídat realitě: „Patří k našim klíčovým úkolům identifikovat a oceňovat možná rizika ve společnosti. Vyšší vlastní pocit bezpečí spolkových občanů v jejich osobním prostředí může ovšem vést k chybnému vyhodnocení každodenních rizik,“ upozornil Alexander Vollert, CEO AXA Konzern AG.
Obzvláště silným efektem pandemie covidu-19 a opatření v souvislosti s ní je přestěhování pracovních míst do vlastních čtyř stěn zaměstnanců v místě bydliště. I spolková vláda apeluje na přesun co největšího podílu práce do domácího prostředí. V režimu home office ale mnozí zaměstnanci využívají pro služební účely i své soukromé koncové přístroje.
A to je vedle slabého zabezpečení firemní techniky jádrem problému. „Sledujeme neustálý nárůst kybernetických útoků se stále se zvyšujícími následky pro postižené firmy. Už tak mnohdy málo stabilní IT infrastruktura podniků překlopená na zaměstnance v home office je ideální vstupní branou pro veškeré myslitelné kybernetické incidenty,“ objasnila Sabine Träumer, vedoucí kybernetických pojištění pro průmysl. A tento popis situace se hodí nyní na opravdu hodně společností.
Mohlo by vás zajímat: Pojistitelnost pandemického rizika I
K podobným závěrům už nedávno došla i nejnovější zpráva ze studie Světového ekonomického fóra (WEF). I tam s ohledem na budoucí desetiletí dominují rizika spojená se životním prostředím (se souvisejícími efekty pravděpodobnosti vzniku rizikových událostí). Podobně vyznívají i zprávy z Marsh a Zurich. Společenské otřesy, nejistota a obavy ještě zkomplikují koordinaci zavádění opatření k odvrácení postupujícího poškození planety Země.
A průmyslový pojistitel AGCS ve svém nejnovějším rizikovém barometru zmiňuje, že oslovené firmy se nejvíce obávají přerušení provozu a investují více do bezpečnosti. Oslovené národní i mezinárodní firmy hodnotí svá nebezpečí velmi podobně. V jejich žebříčku tří největších rizik nedochází k přílišným změnám. Minimální posun lze vnímat jen u kybernetických hrozeb.
Komentáře
Přidat komentář