Němci odcházejí do důchodu stále později, ale většina i tak předčasně

Statistiky německého důchodového pojištění (DRV) zveřejněné ve zprávě „Pension 2025“ dokládají dlouhodobý trend posouvajícího se odchodu do penze. Průměrný věk vstupu do důchodu se za desetiletí od roku 2016 zvýšil přibližně o půl roku, od roku 2006 pak o zhruba rok a půl. Muži odcházeli v roce 2025 do penze v průměru ve věku 64,65 let, ženy nepatrně později, ve 64,71 letech. Rozdíl mezi pohlavími je tedy minimální, výrazně větší jsou ale rozdíly mezi jednotlivými typy důchodů: zatímco průměrný věk při standardním starobním důchodu dosahoval 66,26 let, horníci s dlouholetou podzemní prací odcházeli již v 61,65 letech. Rozpětí mezi nejčasnějším a nejpozdějším průměrným věkem odchodu tak činí 4,6 roku.

Mohlo by vás zajímat: Miroslav Pechr: Obchod je živá kultura, která vás pohltí a „už jedete“

Předčasný důchod převažuje

Klíčové je ale jiné číslo: méně než 40 % nových důchodců, v absolutních hodnotách necelých 356 400 osob, odešlo do penze v zákonem stanoveném termínu. Bezmála dvě třetiny nastoupily do důchodu předčasně. Hlavními důvody jsou přetrvávající možnosti předčasného odchodu pro specifické skupiny, ale také postupné rušení dvou typů důchodů dostupných v minulosti již od 60 let, které věkový průměr standardního odchodu historicky stlačoval dolů.

Německo plánuje zvýšit důchodový věk na 68 let, Evropa se rozděluje

Německá vládní důchodová komise v červnu 2026 předložila balík reformních opatření. Mezi klíčovými body je postupné zvyšování věku odchodu do důchodu na 68 let do roku 2051, zavedení kapitálového pilíře (důchodový kapitálový pilíř financovaný z části povinných příspěvků na důchodové pojištění) a poprvé také povinná účast politiků a živnostníků v zákonném důchodovém systému. Minimální věk odchodu do důchodu by měl být nově stanoven na 64 let a možnosti předčasného odchodu bez srážek budou dále omezeny.

Německo tak míří k jedné z nejambicióznějších důchodových reforem v EU, ale rozhodně není osamoceno. Podle zprávy OECD Pensions at a Glance 2025 se průměrný zákonný věk odchodu do důchodu v EU zvýší přibližně o 2 roky u mužů a o 2,6 roku u žen v porovnání mezi těmi, kdo odcházejí do penze dnes, a těmi, kdo vstoupili na trh práce v roce 2024 a budou odcházet v pozdních šedesátých letech tohoto století.

Pohled na současnou mapu Evropy ukazuje výrazné rozdíly. Na jednom konci spektra stojí Dánsko se zákonným věkem odchodu do důchodu 68 let, přičemž pro narozené v roce 1967 a mladší se hranice posune na 69 let a od roku 2040 se počítá s hranicí 70 let vázanou na růst střední délky života. Na druhém konci se pohybuje Francie s věkem 62 let a 6 měsíců, Polsko pak umožňuje ženám odejít do penze již v 60 letech. Německo, Belgie, Nizozemsko a Itálie se shodují na hranici 67 let.

Česká republika míří také k 67 letům, ale pomalu

Česká důchodová reforma schválená v roce 2023 počítá se zvyšováním zákonného věku odchodu do důchodu na 67 let, přičemž této hranice dosáhnou pojištěnci narození po roce 1988 v roce 2056. Národní rozpočtová rada očekává, že zvýšení důchodového věku přinese státnímu rozpočtu úsporu až 1,2 % HDP ročně, což dnes představuje přibližně 100 miliard korun. Česká reforma tedy sleduje stejný směr jako německá, ale s výrazně delším časovým horizontem.

Mohlo by vás zajímat: Jana Maryšková: Kvalita služeb je ve flotilovém pojištění klíčová

Co to znamená pro pojišťovny?

Německá data mají přímý dopad na pojistný trh. Zvyšující se skutečný věk odchodu do důchodu při souběžném prodlužování střední délky života prodlužuje období ekonomické aktivity, ale celkovou dobu pobírání státní penze zásadně nezkracuje, protože delší život tento efekt kompenzuje. Výsledkem je rostoucí tlak na průběžné důchodové systémy: lidé sice pracují déle, ale penze pobírají stejně dlouho nebo déle než předchozí generace.

Tento efekt zvyšuje poptávku po soukromém důchodovém pojištění a produktech zajištění příjmu ve stáří. Pro pojišťovny zároveň platí, že zákazník, který do důchodu odchází v průměru o rok a půl později než před dvaceti lety, má jiný rizikový profil, jiné potřeby pojistné ochrany v produktivním věku i jiná očekávání od penzijních produktů. Přizpůsobení produktové nabídky tomuto posunu he tedy pojistně-matematická nutnost.