Němečtí aktuáři požadují integraci klimatických rizik do upisování

Německo, stejně jako jiné evropské země, trápí nejen v letošním létě vysoké teploty a sucho. Mnozí experti to považují za důsledek klimatické změny. Detlef Frank, člen představenstva DAV (Deutsche Aktuarvereinigung; Německé sdružení aktuárů), které sdružuje více než 6 000 pojistných a finančních matematiků a dalších osob, jež se věnují kvantitativním metodám v oblasti financí, zdůraznil, že integrace klimatických rizik do upisovacích směrnic může působit v tom směru, aby se průmyslové sektory staly zelenějšími a průmyslové podniky se dále rozvíjely.

Mohlo by vás zajímat: Karel Waisser: Pojišťovny už rok čekají na odstranění monopolu

Takto by mohli pojistitelé podle Franka pomocí vyrovnávání rizika v kolektivu přispět k tomu, že klimatickou změnou silně zasažené skupiny obyvatel budou společností podporovány, neboť riziko se rozdělí na co možná nejvíce subjektů. V tomto směru prý mají aktuáři důležitou funkci s ohledem na jejich odbornou kvalifikaci a modelování klimatických rizik.

Přitom udržitelnost zaujímá rozhodující roli rovněž při tvorbě nových pojistných produktů. Při rozhodování o tom, které zelené produkty by měly být zavedeny, je třeba podle Franka brát v úvahu různé faktory. Například ocenění či odhad očekávané škody, jež je nejdůležitějším prvkem při stanovování sazeb, není v důsledku toho právě při krytí nových rizik vždy jednoduché. Aby aktuáři mohli vyhodnotit ve svých modelech příslušná data, tak je klíčové, aby informace byly správně zachyceny ve škodních systémech pojistitelů, například co se týče příčiny škody.

Mohlo by vás zajímat: Zohledňování environmentálních faktorů ve finančním sektoru

V daném redakčním článku je uvedeno i jedno varující číslo. Ve studii poradenské společnosti Prognos, která byla zpracována na objednávku Spolkového ministerstva pro hospodářství a změnu klimatu, jsou vyčísleny škody nastalé v Německu z titulu klimatické změny způsobené člověkem od roku 2000 na 145 mld. EUR, tj. cca 6,6 mld. EUR ročně. Z této částky připadá zhruba 80 mld. EUR na důsledky sucha, vysokých teplot a povodní.

Například vlny vysokých teplot a sucha v létě 2018 a 2019 způsobily škody ve výši 34,9 mld. EUR. Škody z povodní a záplav v oblasti Ahr a Erft v létě 2021 se vyšplhaly na částku 40,5 mld. EUR. K tomu by ovšem bylo nutné připočítat škody vyvolané krupobitím a vichřicemi. Povodně a záplavy měly i určité lidské oběti. Ale počet úmrtí způsobených vlnami veder v letech 2018 a 2019 činil minimálně 7 500, což je mimořádně vysoké číslo. Tyto údaje podtrhují nutnost akce, resp. adaptace na změnu klimatu. Jedním z hlavních řešení jsou investice do prevence, které jsou v dlouhodobém horizontu výhodnější než rostoucí náklady z důvodu klimatické změny.