Podíl nových budov ve vysoce rizikových záplavových oblastech v porovnání s celkovým počtem budov neklesl. To vyplývá z propočtů zveřejněných GDV. Ačkoli extrémních klimatických jevů, jako jsou povodně, silný (přílivový) déšť, nebo krupobití, v Německu přibývá, nejsou následky změny klimatu v potřebné míře zohledňovány v územním plánování a plánování výstavby. Jörg Asmussen, výkonný ředitel GDV, v této souvislosti výstižně uvedl, že dnešní krize jsou následky včerejších rozhodnutí. Podle jeho názoru je třeba se škodám z titulu extrémního počasí vyhnout rovněž ve stavebnictví. Je prý naprosto nezbytné přizpůsobit stavební právní předpisy dopadům klimatické změny. Tím by mohly být v budoucnu sníženy národohospodářské škody z důvodu změny klimatu a extrémních klimatických událostí.
Mohlo by vás zajímat: Tři druhy pojišťoven z pohledu pojištění osob (1. díl)
GDV také konstatuje, že převážná část plánů výstavby byla schválena v době, kdy ještě nebyly k dispozici mnohé vědecké poznatky ohledně extrémních klimatických situací a změny klimatu. Tím pádem nejsou provedeny takové právní úpravy stavebního řádu a plánování výstavby, které by braly zřetel na předpoklady a výsledky plánování vyplývající z klimatické změny. Podle Asmussena se musí stavební právo srovnat se změnou klimatu a jeho následky a musí být zaveden systém řízení pro rizika podmíněná počasím. Strategie jak na spolkové, tak i zemské úrovni, které se týkají přizpůsobení změnám klimatu, jako například strategie ke zlepšení energetické účinnosti budov, nejsou dostatečným řešením.
Mohlo by vás zajímat: ČAP k 1Q 2021: Tempo růstu trhu znatelně zpomalilo!
Je účelné taktéž zmínit, že GDV ve svém zásadním stanovisku k udržitelné stavební legislativě požaduje, aby se v rámci modernizace právní úpravy stavebního řádu a plánování výstavby dostal do stavební legislativy mimo jiné i cíl ochrany „výstavba přizpůsobená klimatu“ („Klimaangepasstes Bauen“). Tento cíl může být podle Asmussena smysluplně implementován jedině tehdy, jestliže u všech stavebních záměrů bude provedeno závazné posouzení nebezpečí plynoucích z přírodních rizik a extrémních klimatických událostí. To však vyžaduje podle Asmussena zřízení veřejně přístupného geografického informačního systému. Jedině tehdy, když jsou známa rizika všech zúčastněných, se může realizovat plánování a provedení staveb, jež jsou přizpůsobena klimatu.
Mohlo by vás zajímat: Polovina lidstva je online a většinou na mobilu
GDV shrnuje nejdůležitější požadavky na reformu stavebního práva:
- do právní úpravy stavebního řádu zakotvit jako cíl ochrany přizpůsobení klimatickým změnám,
- zavést závazné posuzování rizik pro stavby s ohledem na klimatické dopady a extrémní klimatické události,
- technicky konkretizovat a standardizovat typická a účinná ochranná opatření a jejich kvalitativní charakteristiky,
- zavést národní systém řízení pro rizika podmíněná počasím.
Komentáře
Přidat komentář