Extrémní sucho podstatně zhoršilo německým zemědělcům podmínky pro pěstování plodin. To dokazuje nové dlouhodobé srovnání zpracované Německou meteorologickou službou (Deutscher Wetterdienst – DWD) na objednávku GDV. Z tohoto srovnání např. vyplývá, že v posledních třech letech byla vlhkost půdy – a tím také využitelná kapacita pole, resp. kapacita zadržování vody – u ozimé pšenice až o 40 % pod dlouhodobým průměrem. Pojem „kapacita zadržování vody“[1] vyjadřuje, kolik vody z půdy může rostlina využít.
Mohlo by vás zajímat: 4P v zemědělství: Pojištění, podpora, průzkum a proměna
Německá meteorologická služba poprvé vytvořila tzv. drying stripes (pásy/pruhy sucha), které dokumentují vlhkost půdy u ozimé pšenice od roku 1961. Je nutno dodat, že ozimá pšenice je v Německu pěstována na cca 2,8 mil. hektarů a je nejvýnosnějším druhem obilí. Každý pruh se týká jednoho roku. Čím větší je odchylka od dlouhodobého průměru, tím je použitá barva tmavší a tím půda sušší. Ve sdělení GDV se dále uvádí, že zejména pro pěstování ozimé pšenice je důležitá doba od dubna do června, a právě v tomto období spadlo v posledních třech letech velmi málo dešťových srážek. To je scénář, který by v budoucnu mohl nastávat častěji.
Podle Německé meteorologické služby je třeba se na nárůst extrémů v počasí, jako jsou delší období sucha a přílivový silný déšť, připravit, resp. nastavit. Oba zmíněné extrémy jsou doprovodné jevy stoupající teploty v Německu. Devět z deseti nejteplejších let od počátku měření připadá na dobu po přechodu do nového tisíciletí. Poslední tři roky patří podle Německé meteorologické služby mezi osm nejextrémnějších (příliš vysoké teplo a příliš málo dešťových srážek).
Mohlo by vás zajímat: Nová rizika vchází do dveří! Pojistná ochrana se přizpůsobuje
S ohledem na tento vývoj požadují němečtí pojistitelé státní pomoc pro zemědělce, aby se jim usnadnilo sjednávání pojištění pro případ sucha. Jörg Asmussen, výkonný ředitel GDV, v této souvislosti konkrétně zdůraznil, že stát by měl podpořit příplatkem zemědělské pojištění pro případ více pojistných nebezpečí. Pojistné smlouvy mohou u tohoto pojištění zahrnout všechna rizika spojená s počasím, tedy rovněž sucho. Doposud je ale jen velmi nepatrná část obdělávané půdy v Německu pojištěna pro případ sucha, což je dáno vysokým pojistným a vysokou spoluúčastí.
U pojistitelů patří sucho mezi tzv. kumulovaná rizika. Sucho může – jak se ukázalo v minulém období – současně zasáhnout více regionů a vést k velkým škodám. A právě tyto aspekty ovlivňují cenu pojistné ochrany, tedy pojistné. Státní příplatky k pojistnému by učinily toto pojištění pro zemědělce dostupnějším, a tak by mohlo dojít k rozšíření zemědělského pojištění pro případ více pojistných nebezpečí. Podle GDV by na tom profitoval i stát. Asmussen to vyjádřil slovy, že „politika by již nemusela vyrovnávat neúrodu nouzovou/mimořádnou pomocí“.
Mohlo by vás zajímat: Petr Pecina: Osobní setkání s klienty nic nenahradí
Asmussen též upozornil na tu podstatnou skutečnost, že na úrovni spolkových zemí se takové modely řešení již s úspěchem nabízejí. Pěstitelé vína a ovoce v Bavorsku a Bádensku – Württembersku dostávají příplatky (dotace), aby se pojistili pro případ mrazu nebo silného deště. Tím se podařilo značně zvýšit podíl pojištěné obdělávané plochy. Asmussen k tomu dodal, že státní podpůrné programy jsou účinným prostředkem, aby se v zemědělství rozšířila pojistná ochrana pro případ rizik spojených s počasím.
[1] Feldkapazität – německy; water holding capacity - anglicky
Komentáře
Přidat komentář